Já, Earl a holka na umření

Áno, bolo to niečo iné ako typické drámy, ale tento pseudo-sarkastický štýl ma svojim spôsobom moc veru neočaril. Čo sa týka ústrednej trojice, tak mi v podstate dosť liezlo na nervy ich "svojské" správanie - Greg a jeho ego-irónia, Earl a jeho ľahostajnosť voči všetkému, no a umierajúca Rachel, ktorá si tak protirečí, že človek ani nevie či vôbec stojí o akýkoľvek záujem. Hm, čo ja viem, celé to bolo akési divné. Ale jedno treba vyzdvihnúť - a síce tú anti-klišovosť, ktorá bola snáď najväčšou prednosťou tohto filmu. Ale inak nič svetoborné, pre mňa priemer. (09.10.2015)

Kdyby to v závěru nebylo až tak zdlouhavé - i když zde jsou pořád naprosto skvělé scény - asi bych šel ještě výše, možná i na maximum. Ale ke konci už to pro mě něco trochu ztratilo. Tohle je jeden z těch filmů, který krásně ukazuje, že smrt je součástí našeho života a že s tím prostě nic neuděláme. Je to přitom pojato s láskou k člověku a k vztahům, které jsou zde podány celkem originálně. Za tohle si tvůrci zaslouží potlesk. (30.09.2015)

Tak trochu zvláštně natočený film o věcech smutných, stylem vesele i vážně, očima teenagera, který nejenže hledal sám sebe, ale dokázal být nejbližším člověkem spolužačce s leukémií, spolu se svým kamarádem Earlem. Zajímavý styl členění děje na kapitoly a i když se mi první polovina moc nezamlouvala, nakonec to režisér ustál velmi dobře. I slzička ukápla... (08.02.2020)

Když natočíte takovou pecku, je víc než pravděpodobné, že vás chňapne Fox Searchlight. Tohle drámo má naprosto všecko..napětí, vcítění, Hugha Jackmana, naprosto dokonalou Olivii Cooke, pohodáře Jona Bernthala (kterého obvykle nemusím) a hlavního mimoně, který by potřeboval profackovat. Vážně. Jak sám říká, toto není klasická romantická komedie a o to je to zajímavější...90% (12.01.2016)

Pěkný film, který se místama nevyhl nějakému tomu klišé, ale zase právě originální styl vyprávění a způsob natočení a zpracování, je největším přínosem tohoto snímku. Podařilo se mu život teenagerů podat jaksi autenticky a jinak, než na co jsem zvyklá. Hlavní postavou je Greg, kterému jeho matka sdělí, že Rachel má rakovinu, že by se jí hodil kamarád a v podstatě ho donutí, aby se s ní vídal. Což ani Greg, ani Rachel neberou jako pozitivní věc, naopak jsou oba otrávení. Ale i tak se spolu dívají na filmy, vedou různé sarkastické a realistické rozhovory, vyměňují si názory a prakticky si jeden na druhého jaksi 'zvykají'. Žádnou romantiku ale nelze očekávat, protože Greg má neustále pocit, že je do všeho nucen a nejradši by se z toho vyvlíknul. Vše komentuje sarkastickými, upřímnými i ironickými poznámkami. Stejně tak se cítí i Rachel až do doby, než oba zjistí, že trávit čas spolu, je nakonec jedna z věci, která je opravdu těší. Greg jako hlavní protagonista mi přijde velmi sympatický a ty jeho neustále ironické a sarkastické komenty, to já můžu. V průběhu se zde seznámíme i s jeho nejlepším kamarádem Earlem, který svou lhostejností ke všemu a jeho také věčně netypickým divným poznámkám, dodával na dobré atmosféře filmu. Rachel je zde spíše jako vedlejší postava, i když má vlastně pro celý příběh zásadní význam. Každopádně je samotářka, která se svou nemoc snaží brát s nadsázkou. Sečteno podtrženo, tohle je jeden z nejupřímnějších filmů o rakovině, jaký jsem kdy viděla. Doporučila bych ho hlavně lidem, kteří se rádi zasmějí a nevadí jim slyšet upřímnou pravdu, která zrovna nemusí být dle jejich představ. - "I've never been very beautiful, and that's fine because that's not important to me." (21.07.2017)