Já, Earl a holka na umření

Tak trochu zvláštně natočený film o věcech smutných, stylem vesele i vážně, očima teenagera, který nejenže hledal sám sebe, ale dokázal být nejbližším člověkem spolužačce s leukémií, spolu se svým kamarádem Earlem. Zajímavý styl členění děje na kapitoly a i když se mi první polovina moc nezamlouvala, nakonec to režisér ustál velmi dobře. I slzička ukápla... (08.02.2020)

Je to milé a emotivní. Jen škoda, že je tam ten ohraný příběh stredoškoláka, který si myslí, že nikam nezapadá. Nicméně celkový příběh a přátelství s umírající dívkou je povedený, stejně jako zakomponování filmů a jejich remaky. Není tam nic drastického ani akčního, což umocňuje tu klidnou a pohodovou atmosféru i přes probíhající umírání. (25.05.2017)

Tolik zajímavých ingrediencí, které jsou ale podány tak - no vlastně tak úplně přesně. Všechno je, jak má být. Nebýt závěru a jedné hádky, tak by byl film i přes všechny ty famózní nápady strašně plochý a nudný. Závěr je super díky všemu, co bylo do té doby odvyprávěno, ale jeho samotné natahování na mě zase působí jako prachsprosté ždímání emocí z diváka. (24.05.2016)

Jeden z mála filmů který Vás totálně zasáhne a stejně mu nedáte 5 hvězd. Na začátku filmu si řeknete ok tak to tedy bude o teenagerech a budou zde klasické klišé. No bude samozřejmě také ale příběh se nesoustředí na dva kamarády ale na Rachel která je na umření. Film tepe na srdeční funkce od druhé poloviny filmu a to tak, že jsem to opravdu nečekal. Je zde spousta odkazů na určité filmy, které je dobré znát a pak to tedy ještě chytne lepší atmosféru. Ale ten konec to si nemůžu pomoct, to je na heart attack. Poslední věc je, že Brian Eno se na soundtracku vyznamenal i když to byla převážně jeho tvorba. (05.01.2017)

Je to hrozně dobré a hrozně smutné. Takový ten indie coming of age film o sympaťácích na střední škole, co vám normálně prozáří den, jenomže v tomhle navíc nejsympatičtější holka na světě umírá. Konec je neklišovitý a dívá se na všechny ty věci se smrtí, které trochu čekáte, z jiného úhlu. Nebo aspoň myslím, protože přes slzičky jsem toho moc neviděl. (08.10.2015)