Victoria

Sakra, jak rád bych tenhle film opěvoval, ale bohužel to nejde. Naprosto zbožňuju dlouhé nepřerušované záběry, takže bych očekával, že budu absolutně unešený z filmu, který je natočen na jeden zátah bez jediného střihu, ale bohužel tomu tak není. Samotné kameře není co vytknout, ale to, co pokulhává, je příběh. Chápu, že je náročné pro tuto formu vymyslet konstruktivní příběh bez větších děr, ale já se prostě nedokážu přenést přes tu neuvěřitelnou demenci ústředních protagonistů, včetně hlavní postavy Victorie, ke které bych měl cítit sympatie, ale jak bych mohl, když je to naprostá kráva. Celé je to takové podivné a působí to na mě hrozně nevěrohodně. Ale jednu věc filmu musím nechat, i když mě na něm štvalo hrozně moc věcí, tak jsem nad ním dumal ještě mnoho dnů po zhlédnutí a ve výsledku na mě přece jen určitým způsobem zapůsobil. Asi tomu někdy dám druhou šanci a třeba si to užiju víc, ale bojím se, že do očí bijící tupost hlavních postav nedokážu ani napodruhé jen tak překousnout. (07.05.2018)

Zdráhám se to odbít otřepanou formulkou "vítězství formy nad obsahem", byť je to do značné míry nejlepší způsob, jak se s tím vypořádat. Každopádně zvolený odvážný a sakra ambiciózní formát "v reálném čase, neustále v pohybu, na jeden nepřerušovaný záběr a prostřednictvím několika nálad i žánrů" umí v nejedné pasáži být nepopiratelně vtahující, intenzivní i "mannovsky" podmanivý jako máloco jiného. Jakmile se však něco neděje (což je pohříchu častěji než by bylo záhodno), tak je naopak zvolená forma příčinou naprostého odcizení a totálního vypadnutí z filmu, kdy si z nudy všímáte čistě oné technické a produkční stránky věci, jak to v které pasáži udělali/ochcali, a ne toho co se (ne)děje na plátně. Jede se prostě celou stopáž po sinusoidě "chvíli až po uši v tom a chvíli zcela mimo to". Přesto tomu nakonec nejvíce škodí něco zcela jiného; a to sice ničím opodstatněná přepísknutá stopáž, především pak její úvodní hodina. Výsledkem je, že by mě nepoměrně více zajímal dokument podrobně mapující vznik a úskalí realizace spíše než výsledek samotný. Přesto klobouk dolů, nedá se popřít, že je to něco, co ještě nikdo v takovém měřítku nezkusil. A natož aby v tom spíše uspěl než neuspěl. (07.10.2015)

Trošku zkrátit, malinko učesat a bylo by to možná za pět. Takhle budu pořad cítit, že mi tam něco chybělo. A nebo spíše přebývalo. Ale i tak originální, v druhé půlce přímočaré a na konci už jen vystřízlivění. Nic se nemá přehánět a hra na náhodou ta taky nemusí vždycky vyjít. Ale teď, nad ránem, už to víš a příště budeš moudřejší. To je nad slunce jasné, Victorio..... (10.12.2015)

Ak už nič iné, tak kameraman si zaslúži aspoň vrece ocenení. Snímka nakrútená bez strihu ktorá nezachytáva iba staticky nejakú miestnosť ale chodí mestom kade-tade ma neskutočne prekvapila. Príbeh bol tiež celkom podarený ale ničím výnimočný, no tá vizuálna stránka... To bolo niečo úžasné. Človek by čakal pri takomto nápade divadelnejšiu atmosféru, no opak je pravdou.. Z tohoto snímku srší energia a dynamika. (28.08.2016)

Nemci opäť excelujú! Victoria je celá natočená na jeden dlhý, strihom neprerušovaný záber, avšak nie v jednej provizórnej budove, kde si na to režisér môže pripraviť ideálne podmienky, ale priamo v centre Berlína, nad ránom niekedy medzi 4:00 - 6:30. Samotný dej sa tak odohráva v reálnom čase, vďaka kamere je počas takmer dvoch a pol hodín neustále v pohybe a postupne nevystrieda iba niekoľko lokácií, ale aj nálad a žánrov. To čo spočiatku vyzerá na uvoľnený road trip jednej Španielky po Berlíne s partiou miestnych poflakovačov počas ktorej sa prehlbuje vzťah medzi ňou a jedným s mladíkom (veľmi intímny, až romanticky dialóg v kaviarni) sa postupne mení na strhujúci thrillerovú jazdu, napätú doslovne do poslednej sekundy. A vzhľadom na to, že divák od postáv ani na sekundu neodtrhne oči, tak si ju rovnako intenzívne prežije s nimi. Mám síce pár výhrad k chovaniu titulnej Victorie, ale to skôr preto, že ja som povahovo diametrálne odlišný človek, ktorý by z podobného konfliktu dávno vycúval a aj to samotné natočenie na jeden záber skôr než by filmu niečo pridávalo je iba spôsobom ako sa predviesť, ale prečo nie?! Dôležité je, že sa to podarilo a hlavne, že to funguje ako uveriteľné prežitie jednej noci počas ktorej sa veci nečakane zvrtnú, než by to bola nejaké maniera, pri ktorej si chce režisér honiť ego a preto za tú formu prihadzujem aj tú piatu hviezdu. Vo výsledku nie je Victoria nijako intelektuálnym zážitkom ako by sa po uvedení na niektorých festivaloch mohlo zdať, ale je to tak intenzívny zážitok, že pri záverečných titulkoch musí divák až lapať po dychu. CELKOVO: 4,5* (9/10) (04.12.2015)