Režie:
Pablo LarraínKamera:
Sergio ArmstrongHudba:
Carlos CabezasHrají:
Antonia Zegers, Alfredo Castro, Alejandro Goic, Alejandro Sieveking, Jaime Vadell, Marcelo Alonso, Roberto Farías, José Soza, Paola Lattus, Francisco ReyesObsahy(1)
Asi málokdo by ve skupině, kterou tvoří žena a různě staří muži a která vášnivě diskutuje o svém psím miláčkovi, jehož cvičí pro psí dostihy, rozpoznal duchovní a jeptišku, žijící ve společném domě na odlehlém chilském pobřeží. Hladce plynoucí rutinu, prokládanou modlením a občasnou snahou odpykat si pár svých hříchů, téměř surově naruší nový host. Krátce nato se na prahu domu objeví muž, jenž stále více křičí a obviňuje nově příchozího kněze z hříchů a nepřístojností. Zdánlivě drobná událost odstartuje sled situací, které nevratně změní osudy nedobrovolných obyvatel podivného domu. Přední latinskoamerický režisér s nadhledem nahlíží pod pokličku nejen katolické církve, ale dotýká se mravního svědomí každého z nás. S pochopením, ale také nekompromisností a bez přetvářky sleduje lidské slabosti svých hrdinů a nutí diváka k zamyšlení nad způsobem jeho života. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (17)
(50th KVIFF) Nahlédnutí do zkažených vnitřností katolické církve. Dům na kraji maličké chilské rybářské vesničky a v něm skupina exkomunikovaných kněží, které sem církev ukryla dřív, než by se kolem jejich prohřešků mohl v civilizovaném světě rozpoutat nějaký skandál. Dohlíží na ně jeptiška, nudný život zde si skupina krátí cvičením závodního chrta. Zvrat nastává ve chvíli, kdy jeden z knězů, obviněný ze sexuálního zneužívání malých chlapců, spáchá sebevraždu. Tehdy na scénu nastupuje jakýsi vyslanec Vatikánu, který má situaci vyřešit. Jak se ale postupně ukáže, ani on se nebude za každé situace chovat v souladu se svým ctnostným křesťanským učením. Klub je filmem na pohled nepříjemným a nevstřícným, od diváka vyžaduje trpělivost. Na rozdíl od mnohých jiných festivalových filmů ale opravdu má co říct a také to říká. Bez kompromisů, bez zjednodušování. Finále zdrcující, byť mohlo být ukončeno o pár minut dříve. 80 % ()
Neobhajitelně přepjatá forma, odporný vizuál, sklon k vydírání, zkratkovité psychologizaci postav a populistickým řešením morálních dilemat. Neuvěřitelně otravná postava Maradony, kterého v mládí sodomizoval farář, což se na něm podepsalo tak, že běhá po venkově a květnatě popisuje chuť spermatu a procedurálnost polykání žaludů. Byl jsem dojat od pat až po předkožku. Z mého pohledu obrovské selhání oblíbeného filmaře. #kviff2015 ()
Klub je pro mě připomenutím toho, že bych si ve Varech měl číst nejen krátké popisky, ale i ty dlouhé. Podle krátkého popisu jsem čekal film, ve kterém skupina jedné ženy a několika mužů řeší různě životní záležitosti včetně náboženství. Kdybych věděl, že dostanu film, kde snad každá třetí věta je o polykání spermatu a jiném prznění dětí kněžími, vybral bych si na závěr festivalu něco jiného. Žádná postava není svatá a každá je tak trochu svině, ale to mi na hlavní sdělení celovečerního filmu přijde málo. ()
Ťažký rozstrel psychiky za tónov samovražednej muziky! Radosť žiť... ()
Na prvý pohľad melancholická a meditatívna atmosféra prímorského mestečka v Chile. Lenže tu zrazu do toho začneme počúvať reči o sťahovaní predkožky a striekaní semena na tváre od kňazov. O túto "zábavu" sa stará miestny podivín s niekoľkými veľmi zaujímavými spomienkami na hrejivé detstvo s ľuďmi, ktorí zasvätili svoj život bohu a nezištnému pomáhaniu ľuďom. Výsluchy kňazov, ktorí sa obhajujú argumentami že homosexuál prežíva hlbšie lásku, pretože sex medzi mužom a ženou je iba za účelom počatia dieťaťa. V záverečnej časti nasleduje nepredvídateľný zvrat a pokiaľ vám dovtedy tu boli viacerí cirkevní hodnostári svojim chovaním nesympatickí , verte, že sa dá zájsť ešte ďalej. ()
Bohuzel, namet filmu neni nijak originalni. I kdyz je dobre, ze se o tomto neduhu mluvi i mimo Evropu. Film samotny me skutecne zaujal az ve sve posledni tretine. Slusne vypointovane. Vyslanec z Vatikanu velmi zajimava postava, ktery jen podtrhava ono pokrytectvi. Rezijne nic extra, stejne tak herecke vykony, snad az na zneuziteho bezdomovce. ()
Tak tohle bylo opravdu to nejhorší co jsem kdy na MFFKV viděl. Nudný zdlouhavý a prázdný scény jsou prokládány naprosto (promiňte mi) debilním dějem. Byly jsme tam čtyři a všichni jsme se shodli, že je to naprostá kravina. Tohle opravdu nedoporučuji. Lidé, kteří tohle doposavaď hodnotily (75%) předpokládám, že zastávají názor, že film je složité pochopit a má svojí hloubku, kterou musíte číst mezi řádky. Můj názor? Takhle to dopadá, když si někdo chce hrát na Mozarta, ale sotva zahraje Tichou noc... ()
Velmi intimní výpověď o stáří, pokání a nápravě, která nemusí vždycky vyjít, tak jak jsme doufali. Co si myslet o starcích, kteří provedli špatné věci před 50 lety? A máme právo je vůbec hodnotit po takové době? Možná je podstatné, jaký je člověk teď a ne jaký byl, ale otázkou je, zda se vůbec může změnit. A samozřejmě, zda lze změnit katolická církev... ()
Nic pro romantické duše. Zatímco Spotlight je víc o novinářích, tenhle jde mnohem víc k podstatě toho, jak otřesná může být morální perverze, která se odívá do náboženského jazyka. Je to fakt hrozná podívaná a blbý je, že film je sice fiction, ale je celkem nepopiratelný, že v Chile vědí, o čem to točili. Víru v Boha ten film určitě zdravému člověku nevezme, je to víc o nemocnejch lidech (není tam postavy, která by nebyla psycho) a neschopnosti čelit pravdě. ()
Jakkoli je pro mě téma krize katolické církve v Chile vzdálené, musím ocenit jak technickou a řemeslnou stránku filmu, tak výkony hlavních představitelů a precizní režii. Rovněž poslední třetina filmu - pokání a hříchy, které mu předcházely, mě zaujala a musím přiznat, že takové rozuzlení jsem nečekal. Na pomezí tří a čtyř hvězd. ()
Jackie byla úžasná, Spencer předpokládám, že bude taky, a tak jsem se rozhodl se kouknout od Larraína na nějaký jeho další film. Vybral jsem si náhodně tenhle a asi se už na jeho další dívat nebudu. Bylo to jako ok, ale prostě čistě podprůměrný. Nějak mě to nezaujalo a není to moje Billa, takže to není podle mého gusta. Každopádně v tom jeho styl od Jackie vidím a má to tu tvář. Co oceňuji bylo tedy zmlácení toho ,,bezďáče‘‘ a jednoho z toho domu. Působilo to fajn. Vyhodnocení: I teď, když jsou prázdniny, tak se učím fyziku a pořád ji prostě nechápu :/ ()
Šero a klid. Litanie o pedofilii, vypečená sestra, krutosti na psech (nějaký oblíbený motiv letošního kviff). Tak co, bylo to dobré nebo děs? Vzestup zla jinak. Někdy člověk při hledění na takovýto film lačně vzpomíná na šťávu od Sorrentina. ()
Dost zajímavá záležitost, natočená jakoby přes modrošedý filtr, který vytváří zdání nevlídna, chladna, a ponurosti. Závěr filmu byl drsnou tečkou mezi oči všem knězům z 'klubu'... [KVIFF 2015] ()
Za Roberto Farías,který hrál Sandoka(on fakt vypadal jak Maradona) plus.Za církev,že je celá shnělá, plus.Půl hvězdy opět za Sandokona a jeho rozmluva o spermatu a monologu o názvech k lékům.Půl hvězdy za delší scénu,kdy vraždí psi s hudebním podtextem,sice nevím jak opodstaněným vůči psům,ale natočen byl nejlíp z celého snímku,že se v tom šedém filtru až nehodil.Ostatní je jen církev,smilstvo a další žvásty,který bohužel trmácejí někde v rohu v kostelní věži. ()
herci, scénář ++ ()
Zvláštní film... Nepříjemný, rozmazaný obraz, který dělal dojem starého filmu. Černý humor, kterému jsem se asi v celém sále smála jen já. Přišlo mi to jako dobrý námět na komedii, ale jaksi nedotaženého do konce a místo toho se z toho vyloudil dost ponurý film. V celku mě ale bavilo na to koukat, napjatě jsem čekala, co se z toho vyklube. Takže za mě průměr... ()
Reklama