Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Julius KalašHrají:
Hugo Haas, Antonie Nedošinská, Jiřina Štěpničková, Rudolf Deyl st., Pavel Herbert, Oldřich Nový, Eduard Blažek, Růžena Šlemrová, Adina Mandlová (více)Obsahy(1)
Práce a láska napravují rozmazleného továrnického synka. Mírně ironická komedie o chudácích, kteří s pochopením dovedou přijímat dobročinnost boháčů, a také o tom, jak láska a práce převychovaly továrníkova syna... V této komedii na sebe výrazně upozornil tehdy ještě filmově málo známý Oldřich Nový. Předlohou byla divadelní hra Františka Langra, kterou pro film poprvé adaptoval již Karel Lamač ještě jako němou verzi v roce 1926. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (64)
Zdařilá česká filmová veselohra z chudého prostředí, celá natočena v Barrandovských ateliérech. Podílela se na ní dvě skutečně velká jména, v té době už slavný herec Hugo Haas a tehdy ještě víceméně začínající scénárista a režisér Otakar Vávra, oba se podíleli jak na scénáři, tak společně i na režii. Hugo Haas pak na režii debutově také. Takže pro oba dva debut, který dopadl velmi solidně-diváci ho nadšeně přijali. Haasův žebrák Pešta dokázal jak rozesmát, tak i k pláči dojmout. Jen si vzpomeňte, kolik takových prostých postav za svou hereckou kariéru sehrál? No, moc jich nebude.. Starý žebrák Dostál ve "Světě kde se žebrá", nebo pohodný Tobiáš v "Uličce v ráji". A když už tedy k takové to postavě dostal, tak vždy velmi dobře se s takovou rolí vyrovnal a bravurně ji sehrál. Mimochodem, námět a scénář vytvořil opět Haas společně s Vávrou. Ale zpět k Velbloudovi. Scéna s ukradenou stokorunou, která pak chybí v rodinném rozpočtu, byla opravdu velmi krásná. Peštova postava, figurka bez žádných skrupulí, byla skvěle ztvárněná a zahraná. Dost vidět byl např. i tehdy začínající a málo známý Oldřich Nový, tady ještě v malé roli komorníka Alfonse, a samozřejmě matka herečka Antonie Nedošinská, ta to prostě s chlapama vždycky uměla na jedničku a pak obzvlášť ve společensky chudších rodinách se vždy skvěle vytáhla..Naopak továrnice Štěpánová (Růžena Šlemrová) se jako ryba ve vodě cítila v úplně opačných rolích, v rolích spíše z nějaké společenské smetánky. Film o dobročinnosti, o opravdové lásce, pracovitosti a vážení rodinného štěstí, se spoustou zapamatovatelných scén a vtipných rozhovorů. ()
(3 a půl) Udělala jsem chybu, protože ač jsem tenhle film už kdysi viděla, nechala jsem se v úvodu zase naladit na humor à la Pytlákova schovanka a pak jsem byla zklamaná, jak je tohle vlastně laskavé a smířlivé. Navíc cca od toho dialogu Štěpničková + Deyl děj hrozně podivně skákal a hrdinové přestávali být pochopitelní. Ovšem co tenhle snímek táhne jednoznačně nad průměr, jsou výborní herci a jejich gagy. Pavla Herberta chci domů! ()
Filmy od Huga Haase mi prostě nějak nesednou. Nevím čím to je, možná jeho specifickým humorem, který mi nesedí nebo ta rychlost zamilovanosti ve filmech, která mi přijde směšná. Muž se setká s dívkou, okamžitě se do sebe zamilují, neuplynou ani dva dny a už se chtějí brát? Takhle přece reálný svět nefunguje nebo to takhle ve 30.letech vážně bylo? ()
Hodně satircká komedie sice se štastným koncem. Úžasný je tu Hugo Haas jako chudý Pešta (ani jsem ho při prvním zkouknutí nepoznal) a jeho žena Antonie Nedošínska,která ukazuje boháčům jak vypadá bída. Naprosto na ránu je boahtý synek Bulík (či jak se jmenuje) jelikož skoro nemluví a když tak jak malý dítě ,kam ho postavíš tam ho najdeš. Nakonec je tu ještě dcera Peštova v podání Jiřiny Štěpničkové do které se onen bohatý ňouma zamiluje. ale jak už to bývá soužití bohatého a chudé holky není bez problémů a né všichni tomu přejí. ()
Červená knihovna, když ne postavená na hlavu, tak aspoň položená na bok; realita, která musí vypadat jako virtualita, aby byla reálnější; zazobaná zlatá mládež a podnikavá chudina, která se pilně činí, aby se stala zazobanou; obracené mužské a ženské role a charaktery neboli totální matriarchát v patriarchálním světě; neskrytá reklama na mléko a čokoládu a podvodné vymáhání "sociálních" dávek - tento film rozhodně není tak jednoduchý, jak se jeví na první pohled. Satirický obraz prvorepublikových poměrů, vykreslený ve filmu, byl pro tehdejší diváky mnohem snadněji čitelný, než pro dnešní publikum. Důvtip satiry však nedokáže zastřít naprosto hluchá místa tohoto snímku, které jsou vadou na jeho celistvosti a rytmu. ()
Galerie (3)
Photo © Moldaviafilm
Zajímavosti (5)
- Původně měla ve filmu hrát Lída Baarová a režii měl mít Mac Frič [zdroj: Kinorevue]. (NinadeL)
- Film ve filmu, na kterém má Zuzka své první dostaveníčko, se jmenuje Cesta do ráje. (NinadeL)
Reklama