Stále spolu

Ano, mnoho lidí pracuje, aby samozvaní profesionální rodiče mohli nakrmit ze sociálních dávek své koktající nesamostatné děti. Více Mlčochů rovná se zkáza společnosti. Dospělí kluci ze sebe sotva dostanou srozumitelnou větu a asi pouze čekají na večer, aby mohli za maringotkou masturbovat a myslet na spolužačku, kterou ze strachu v životě neosloví. Moc pěkná iluze rodiny. (09.12.2015)

Docela dost strašný dokument o ještě strašnější rodině. Pokud chcete vidět creepy reklamu na crocsy, pokud chcete vidět totálně vyjeté děti, které nejsou schopné jediné samostatné myšlenky či úvahy, pokud chcete vidět dokument, který nefunkčnost rodiny reflektuje nefunkčností vlastní, je to film právě pro vás. Navzdory tomu jsem vlastně asi rád, že jsem něco takového viděl, takže oproti všemu, co jsem tu napsal, doporučuji tento skvost svobodomyslného světa a života v souznění s přírodou a jejími hodnotami vidět. 4/10 (30.11.2015)

Dokument Evy Tomanové je postaven na určitě zajímavém a nosném tématu, jak jinak nazvat samozvaného profesionálního otce, který se uprostřed šumavských hvozdů v maringotce stará o početnou rodinu, která každou zimu migruje za teplem do jižních krajin. Zhlédnutí dokumentu vyvolává samozřejmě spoustu otázek, ale na velkou většinu z nich tvůrci nedokáží nebo spíš ani nechtějí odpovědět, otázka je jestli to byl od nich záměr nebo se někde něco v průběhu vzniku nepovedlo. Za dokumentem stojí zajisté spousta poctivé práce a je to i vidět. Zvlášť, když se na začátku uvažovalo jen o televizní produkci. Je zde cítit i určitá ambice být alespoň částečně časosběrnou sondou, ale chybí mi tu jakékoli časové ukotvení a divák během sledování vnímá jen změnu ročního období a místa, ale aby přesně věděl, kdy a kde se nachází na to tvůrci asi pozapomněli. Svou hlavní výtku bych, ale směřoval k tomu, že tady režírovala hlava rodiny silná osobnost Petra Mlčocha a paní režisérka měla těžce svázané ruce, protože svérázný inženýr kybernetiky je prostě středobodem tohoto malého universa. Moje celkové hodnocení je rozpačité, protože dokument klouže po povrchu a tváří se, že je něčím víc. (18.07.2015)

Jestli nám Captain Fantastic ukázal spíše tu ideálnější variantu alternativní anarchisticko-survival rodiny, tak tenhle dokument předvádí jak se to dá dělat neslavně... Jestli děti Fantastica měly všech pět pohromadě, dokázaly samostatně myslet a zpracovávat informace které aktivně čerpaly, tak děti podivína Petra nejsou schopné vypotit souvislou-nedejbože smysluplnou-větu. Nechápu na jakém principu funguje systém domácího vzdělávání když tady jsme viděli 3 děcka u přezkoušení naprosto nedostatečně koktat a blábolit a stejně pak tatínkovi hlásili, že dostali za 1 ..Jak k tomu přijdou děcka chodící normálně do školy které musí podávat výsledek o několik levelů vyšší aby se dostali aspoň na dostatečnou úroveň.?! Je sice hezké jak děcka umí lézt v korunách stromů a nikdo se o ně nebojí, ale jinak jim evidentně schází jakákoliv intelektuální strava. Nikdo tam nečte a jediným zdrojem informací, "mouder" a znalostí je tak otec, který ale ve svém přesvedčení o vlastní dokonalosti nejspíše už taky nepříjmá nové znalosti a informace...... Fantasticův model mi připadá smysluplný a sympatický, ale podle všeho stačí jen málo aby se to celé zvrhlo do Mlčochova fiaska. (01.11.2017)

Spíš díry než obsah. Ne, že by tvůrci nebyli dostatečně trpěliví. Evidentně strávili s Mlčochy značné množství času a museli nasbírat obří množství materiálu, jenže takhle poskládané to pak neřekne o tématu nic a výsledek je jen kritika despotického přístupu otce rodiny. Proč ne, ale rád bych více do hloubky. Rád bych měl v hlavě po zkouknutí alespoň pár otázek a ne jen jeden vykřičník. Ale kdyby u mě při hodnocení stál Petr na krok, tak samozřejmě řeknu, že jsem šťastný a že se mi to vlastně líbilo. (09.08.2016)