Švindlíři

Taký oddychový feel-good film, ktorý ale trošku pokazí prekombinovaný záver. Ridley Scott na svojom konte takýto film ešte nemá a očividne si ho s chuťou strihol, akurát posledných 15 minút dá celému filmu iný tón. Neočakávane a zbytočne. V tomto prípade by menej bolo naozaj viac. Nicolas Cage je tradične výborný (nepatrím k jeho odporcom - a úprimne povedané ich nechápem), Sam Rockwell nanešťastie nemá veľa priestoru. Alison Lohman však naozaj prekvapuje, hrá presvedčivo a v jej 23. rokoch jej ľahko uveríte, že má 14 (koniec, koniec...). Napriek trošku nešťastnému koncu mal film dobrú atmosféru a bavil ma (pričom obľubujem Cagea), takže pod štyri nejdem. (31.07.2006)

Námet a scenár tohto filmu je tak priemerný, že by z neho nadpriemerný film nedokázal urobiť ani Christopher Nolan a v minulosti ani Hitchcock. Vlastne je dobre, že ho natočil Scott, pretože scenáru kvality filmu aj zodpovedajú. Mohlo to dopadnúť omnoho horšie, predstavte si, že by si sa takejto tuctovej látky ujal Brett Ratner. Scott síce netočí žiaden autorský film, cítiť, že tu iba hovorí kameramanovi, aby išiel tu ďalej, tu bližšie a nech je už konečne pauza na obed. Cage je tu ešte vo forme, v dobe vzniku filmu jeho výkony ale neboli ešte predmetom vtipných diskusií. Tak som si odškrtol ďalšiu chýbajúcu kolonku v Scottovej filmografii a to je pre mňa asi tá najväčšia hodnota tohto filmu. (16.01.2013)

S dětmi je kříž - bez výjimky ... a svět je plný švindlířů - odjakživa. Použitý humor je osvěžující, všudypřítomný ... a nedbalou elegancí obratně zakrývá svou přechodnou brutalitu. Nenápadně postává v pozadí i ve chvílích, které na první pohled nijak zvlášť vesele nevyhlížejí - a trpělivě vyčkává, až mu situace umožní triumfálně ovládnout scénu. Pointa je z těch, které vám můžou uvíznout v paměti natrvalo - i když přiznávám, že sama jsem si ji vychutnala až napodruhé. Z toho vyplývá, že některé snímky si prostě zaslouží další šanci. (17.06.2013)

Scott neScott, komedie nekomedie, thriller nethriller – schizofrenní je ve Švindlířích na první pohled prakticky vše kromě precizních herců a vytříbených vizuálních nápadů (jichž je pro komedii – byla to komedie? - zatracená škoda). Snad je to režisérova nezkušenost v žánru či nestabilní námět, na kterém se nedají řádně vybudovat sympatie k představitelům (do konce jsem nevěděl, zda Cageovi fandit či ne), možná přešachovaný závěr, který mě plně neuspokojil (souvisí s předchozí výtkou) a vinu nese zčásti i vratký (proč to neříct) scénář, vytahující vyšumělé kontexty podle potřeby momentálního efektu. Scott točil pouze a jenom pro pobavení a ikdyž se často není čemu smát, vlastně to velice pěkně uteče. A to chce přece jen pěknou dávku umu. Ale raději zpět k dalšímu Blade Runnerovi, co ty na to, Ridley? You’re hell of a director, then show it again! (10.11.2003)

"Tak jdeme někoho obrat." V opravdovém životě mi poněkud vadí týpci, kteří mne chtějí připravit o ušetřený peníz na zářivou budoucnost - tedy zubní protézu, umělou kyčel a naslouchátko. Ve filmovém světě na ně mám mnohem lepší názor, ale musí to být rafinovaní pohodáři obklopení nějakou tou polonahou slečnou. A tyto podmínky samotářský Roy nesplňuje ani se svým luxusním nervovým tikem. Navíc onen velký švindl, bez kterého se snímky tohoto typu neobejdou, každý podezřívavější divák odhalí do dvaceti minut. Přes tyto výtky si dovolím dát slušné tři hvězdy, protože poněkud upozadněný Frankie docela naplňuje mé představy o filmovém podvodníkovi a snímek jako takový se ani chvíli nesnaží být nudný. (26.10.2011)