Dolores Claiborneová

K literární předloze mám zvláštní vztah. Byla to první kniha, kterou (tehdy budoucí) má žena koupila do společné domácnosti. Od té doby jsem ji nečetl, ale i po těch takřka dvaceti letech si ji pamatuji. I proto mě mrzelo, že se do filmu nedostaly prachové chomáčky, které mě v knize docela děsily. Další věc, která mě trochu mrzí, že nejpovedenější kingovské filmové adaptace nepochází z jeho horrorové tvorby. I když existuje spousta povedených adaptací (Salem's Lot), tohle je další důkaz, že nejlépe se převádějí jeho dramata. Dolores Claiborne patří k jeho zajímavé neformální trilogii ženských románů/dramat (Geraldova hra, Rose Madder a právě DC), kde se King dokázal skvěle vcítit do pocitů a problémů žen (ještě bych přidal, byť vyprávěný z mužského pohledu a mužským hrdinou Pytel kostí). Pozitivem je, že se toho držela a dokázala to vystihnout i tahle filmová verze hned se třemi zajímavými a skvěle podanými ženskými postavami (Dolores, její dcera, paní Donovanová). Snad první film, kde se maskérům povedlo herečku namaskovat do dvou různých časových období tak, aby v obou vypadala stejně přirozeně, to se ve filmu jen tak nevidí. Ale zde je Kathy Batesová skvělá a přirozená v obou časových rovinách. Asi přišel čas vrátit se ke k knize. (29.12.2016)

Spoilery! Nejošklivější herečka Hollywoodu ve vrcholné formě. Při pohledu na ni se přemístí krev opravdu jen těm nejzoufalejším pánům s pokřiveným vkusem. Chudákovi manželovi se tedy nelze vůbec divit, že propadl nejdříve alkoholu a poté byl dokonce dohnán až k tomu, aby mu s nedostatkem sexu pomáhala jejich ratolest. Dolores, jako správné mamince, se pochopitelně nelíbilo, že manžel využívá úzkou díru dcery, a tak jako správná manželka připravila pro svého manžela díru mnohem širší a především hlubší, ze které už se člověk živý nedostane. Příběh s námi režisér rozehrál moc pěkný. Obzvlášť, když poslední mnou viděný film s Kathy Bates byl snímek Misery. S postavami nás snímek velmi pomalu seznamuje prostřednictvím vzpomínek a já dlouho nevěděl, koho považovat za toho hodného a kdo je naopak zlý. Právě k tomu bych měl jedinou svoji výtku. Zpočátku jsou vzpomínky opravdu hodně nezáživné. Film nabírá tempo neskutečně pozvolna a značnou část stopáže mě nebavil. Až závěrečných asi 30 minut bylo naprosto geniálních a mohu je zařadit mezi nejlepší minuty, jaké byly v celé mé divácké kariéře mým očím dopřány. Bohužel luxusních 30 minut ze 120 je pro mě na nějaké vysoké hodnocení trošku málo. Lepší 3 hvězdy. (11.04.2017)

Dolores Claiborneová je dalším z filmových zpracování románú od Stephena Kinga a musím říci, že se řadí k těm povedenějším. Samozřejmě všechno z knihy se nedá odvyprávět a jak tomu tak bývá, kniha svou kvalitou film o fous převyšuje. Velmi mě mrzelo, že nebyla dodržena rámcová kompozice z knihy. Film je tedy odvyprávěn lehce jinak, ale i tak se povedlo udržet působivou atmosféru. Jen škoda že tvůrci vynechali jednu opravdu výjimečnou scénu z knihy ve které hlavní roli hrají výkaly. Solidní zpracování, trošku jiné, ale vyloženě se nedá říci, že by mi tam něco scházelo. (21.08.2012)

Působivé drama o bolestném vztahu matky a dcery, způsobeném dávnými zlými skutky a oživeném okolnostmi vynuceným návratem domů... Drama o dlouhém trápení a marné snaze zapomenout, ale i o smíření a o blízkosti a důvěře, tolik potřebných pro nápravu věcí minulých... J.J.L. v roli neurotické dcery (která ve své snaze utéct před minulostí musí tuto v sobě stále popírat a točí se tak v bludném kruhu marného přežívání, depresí, prášků a zpackaných vztahů) je prostě skvělá, přes spoustu vykřičených slov a výčitek stačí jeden pohled jejích bolestných kalných očí a kdesi v hloubce vás zamrazí, K.B. v roli trpící a trpělivé matky (byť formálně v hlavní roli ;-) jí pak skvěle sekunduje a celý příběh působivě dokresluje zasazení do prostředí malé komunity kdesi na ostrově u pobřeží Nového Skotska na východě USA, ze kterého je tak těžko uniknout a stejně tak se i nakonec vrátit. Tohle je prostě jeden z té dlouhé řady vynikajících amerických filmů, kdy silný příběh (na motivy románu S.Kinga) je podaný umírněnou, ale filmařsky brilantní formou, s vynikajícím scénářem i hereckými výkony (nejen v hlavních rolích), u kterého i nakonec bez výhrad příjmete ten >šťastný konec s rozhřešením< ... (12.10.2006)

Herecky dokonalé. Kathy Bates a Jennifer Jason Leigh excelují ve filmu o rodinném tajemství, které si i po mnoha letech bere svou daň. Příběh ženy, která zabila a byla obviněna za vraždu, kterou nezpůsobila je zde vytěžen až do morku kostí. Ten těžký život kdesi na venkově v Maine nejen vidíte, ale i ho cítíte. A přejete si odjet pryč. Trajektem kamsi do civilizace, kde nejsou zničené ruce monotématickou prací. Kde domácí násilí je sprosté slovo a zaměstnavatel z vás nechce sedřít kůži. Ten film má přesně takovou nevlídnou atmosféru. A fandil jsem Kathy Bates do samotného finále. Vím, že jí ten nefér venkov semlel, ale i tak jí přál happyend. 80% (16.09.2017)