Labyrint
Režie:
Jiří StrachScénář:
Petr HudskýKamera:
Martin ŠecHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Jiří Langmajer, Miroslav Donutil, Michal Dalecký, Zuzana Kajnarová, Lenka Vlasáková, Jan Hájek, Tatiana Dyková, Zuzana Kanócz, Stanislav Majer, Petr Stach (více)Série(3) / Epizody(21)
Obsahy(1)
Nález těla krajského politika Karase, kterého vrah zabil v duchu středověkých mučících praktik a tělo pečlivě naaranžoval v podivné scéně, rozpoutá policejní honbu za sadistickým pachatelem. Ten staví vyšetřovacímu týmu do cesty složitou sérii vražd, které svojí krutou obřadností otřásají místním regionem i samotnými kriminalisty. Kořeny složitého případu sahají až k vraždě mladé dívky ze Slovenska, která zemřela podobně záhadným způsobem jako Karas. Případu se tak ujímá tým s dvojicí zdánlivě nesourodých vyšetřovatelů. Jsou jimi kriminalista Michal Remeš (Jiří Langmajer), negativně ovlivněný ne příliš stabilním soukromým životem, a Tamara Berkyová (Zuzana Kanócz), policistka z Bratislavy trpící absencí schopnosti komunikovat se svým okolím bez předpojatosti a předsudků. Na konci sérií vražd, loupeží a naaranžovaných nehod najdou policisté cestu na konec „labyrintu" a uvěří naději na dopadení pachatele. Důležitou pomocí je jim paradoxně také obraz Hieronyma Bosche Poslední soud, kterým se pachatel v provedení svých krutých činů nechává zjevně inspirovat. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (366)
Čtvrtý Strachův počin na téma vraždy zahalené do mysteriózního hávu dopadl na jedna minus. Svou kvalitou zdaleka nemá u nás obdoby. Najdou se sice drobné vady na kráse, nicméně jsou to ony pověstné škraloupky potvrzující jinak slušně opracovaný briliant. Mně osobně praštily do očí některé policejní praktiky či postupy - tradiční porušování domovní svobody, prapodivně působí třeba "sběr " ksindlů z širokého okolí (4. díl), kteří pak zůstávají pohromadě nevšimnuti na policejní chodbě, všudypřítomné oslovení strážmistře (v jednom případě ovšem strážmistr v bundě nadstrážmistra) ... Miroslav Donutil je bez debat pan herec, ale vzhledem k tomu, že všechny své polohy ukazuje v nekonečných 3+1 či mnoha svých vyprávěních, nepřišel mi tolik věrohodný. Někteří lidé jako Donutil či Kraus by tolik hrát neměli, protože každou jejich grimasu víte dopředu. Nicméně tyto nešvary neshazují mé hodnocení z 5* na 4*. Celým seriálem Strach potvrzuje, že je mistrem gradace napětí ("strach by Strach"), aby (jak se shoduje dost lidí z mého okolí a já jim bohužel musím dát za pravdu) v posledním díle místo očekávané třešničky zůstalo drobné rozčarování. Moc jsem chtěl dát plný počet a chybělo fakt málo. Ale i tak... jeden z top českých seriálů! ()
Strachovi rozhodně nelze upřít snahu o rozčeření našich stojatých a někdy až zatuchlých, seriálových vod. Seriál s nádechem mystiky a řádění šíleného vraha, to je přesně něco, co krvelačný divák dokáže ocenit. Musím se přiznat, že hlavně na začátku, jsem k téhle početné skupině patřil i já. Nebylo to sice zdaleka bezchybné, ale mělo to drajv, napětí a když k tomu připočtu Zuzanu, v roli tvrdohlavé policistky, byla to přesně tak kombinace na pondělní, pochodový večer. Tohle vše však vydrželo slabou půli a zbytek seriálu se nesl spíše v nevěrohodném a v závěrečných dílech, až komickém duchu, plném strašných dialogů a nelogických věcí, při kterých Dwejnovi vstávaly hrůzou, jeho poslední tři vlasy na hlavě. Ale to jsem ještě stále váhal, zda se nepřidat ke stádu a nedat aspoň tři. Po posledním dílu mě chuť rychle přešla, za což může samozřejmě hloupý scénář a Langmajer se Štěpánkovou, ve svých akčních rolích. Takže to bude za dvě, je mi líto, ale na víc tenhle seriál nemá ani náhodou. ()
Rozjezd slibný, zhruba v půli se pak našlo několik opravdu napínavých okamžiků (vybavím si hlavně podařený útěk z vrahova doupěte) a bylo to bez ironie zajímavé, jenže ten závěr... Ten závěr tomu zase zlomil vaz. Už předposlední epizoda s velikánským zátahem na hraně parodie, k němuž burácela Carmina Burana, leccos napověděla, a ta úplně poslední to bohužel potvrdila. Spolu se spravedlností nakonec v Labyrintu zvítězila trapnost a nechtěná směšnost (podpořená krom jiného i režisérovým cameo výstupem) a nemůže za to ani tak Jiří Strach, jako spíše scenárista Petr Hudský. Nejvíce to odnesl chudák Miroslav Donutil, do jehož postavy ukřičeného policejního šéfa se snad už více klišé nevešlo. O zdravotní sestře a neskutečně odbyté smrti jedné z hlavních postav raději ani nemluvím. ()
Jiří Strach opět dokazuje, že je dobrý "rejža". Herecké obsazení skvělé, scénář také skvělý, jen ten Míra Donutil by mohl poněkud shodit ze své (nad)hmotnosti a ostrá halůzka Zuzana Kanócz by pro změnu zase mohla doplnit do svého jídelníčku pořádný voňavý bůček. A obecně: žádné nezajímavé a nudné scény, opak je pravdou. Po třetím kousku stále v napětí. Díky všem, kdo se na tvorbě podíleli. S nedočkavostí čekám na každé pondělí a protože su z Moravy, sháňám adresu Zuzany, abych jí dajaký ten provoňaný bůček poslal. :-) ....... PO ZHLÉDNUTÍ POSLEDNÍHO DÍLU (viděl jsem všechny) MUSÍM DOPLNIT osobní pocity. Byl silně "utažen za vlasy". Abych se smířil během jednotlivých dílů s téměř nadpozemskými vlastnostmi a metodami vražedné nestvůry mi dalo zabrat, ale konečné zjištění, že se jednalo vlastně o vetchou stařenku, bravurně a zcela samostatně ovládající nejmodernější technologie, z toho mi pane scénáristo Hudský bylo docela dost špatně. Dokonce i má manželka, odchovanec komerčních TV stanic poslední díl naprosto zavrhla. Pane Hudský, jsme kulturní národ, tak to s námi zase tak moc nepřehánějte a nekazte celkový dojem ze seriálu. Ze čtyř hvězdiček jdu dolů na tři. ()
Na Labyrint jsem se děsně těšil. Už předešlé počiny z podobného soudku se mi od známého sympaťáka Jirky Stracha líbily a nebyl důvod si myslet, že tomu bude tentokrát jinak. Přece jenom jsem se lehce ve svém úsudku zmýlil. Nejenom, totiž, že se mi Labyrint líbil, on mě vyloženě nadchnul. Zkusím tedy nastínit okolnosti, které mě vedly k tomu, že jsem po dlouhatánské době pozměnil žebříček mých nejoblíbenějších seriálů a že mé nadšení nebere konce. Za prvé je tady příběh. Ten je perfektně vymyšlený, napsaný a přesně se trefuje do žánru, který se ve zdejších končinách moc nenosí a ke kterému s úctou vzhlížíme momentálně asi nejvíc k severským zemím. Je velice rozvětvený a po divákovi se právem žádá, aby zapojil šedé buňky mozkové a snažil se ve všech motivech, odbočkách a množství hlavních i vedlejších postav zorientovat. Zvláště po týdenní pauze to není vždy jednoduché, a tak s povděkem kvituji připomenutí předchozího děje. Příběh je perfektním spletencem detektivky, mysteriózního thrilleru a moderního noir žánru ve stylu „Dívka, která dělala kde co…“. K tomu trochu odkazuje i Zuzana Kanócz v hlavní ženské roli. Z vyprávění je cítit ponurost, depresivno, ale zároveň i nepřehlédnutelný rozdíl v podání českém a zahraničním. Žádná kopie True Detective nebo Se7en, nýbrž pořád ještě české reálie, prostředí a pokud to tak lze nazvat i české „chování“ postav a jejich nátury. Druhým nesporným kladem je herecké obsazení, na která má pan režisér prostě čuch. Langmajer, který už dávno není ucho v maskáčích je ztělesněné charisma a s, pro mě doteď neznámou, Kanócz tvoří výbornou dvojku, kde funguje jak profesní, tak i osobní stránka jejich vztahu. Výrazně mě potěšil i pan Donutil, který konečně nehraje nějakou karikaturu, ale mrzouta, který se snaží manévrovat v kleštích nadřízených a médií a přitom podporovat svůj vyšetřovací tým. Líbili se mi i Majer, Holub a další. Labyrint je podkreslen perfektní hudbou Ondřeje Brzobohatého, který zraje v jednoho z našich nejlepších skladatelů filmové hudby. Je až neuvěřitelné, že i ve scénách, které sami o sobě nejsou napínavé, cítíte díky jeho hudbě mrazení v zádech, plus Carl Orff - semper vivus. Režie Jiřího Stracha je prostě dokonalá. V celém seriálu snad nebyl moment (až na jeden, který popíšu později), kde bych si řekl, že to pan režisér už trochu přehání, nebo by naopak mohl víc přitlačit na pilu. Jistě, můj zvrácený vkus by nejraději viděl celý seriál jako mládeži nepřístupný, krvavější, temnější a méně politicky korektní, ale to jaksi nejde. Jistota a víra ve vlastní schopnosti je režisérovo obrovské plus a je vidět, že ani na moment nechce pochlebovat a zalíbit se tomu či onomu, je prostě svůj. Atmosféru buduje postupně, aby na konci každého dílu, a o to víc celého seriálu, zhoustla jako mlha u Rákosníčkova rybníku. Podobné pocity napětí u seriálu znám snad jen ze sledování Sherlocka a Dextera. O to víc mě mrzí posledních pět minut Labyrintu (vyjma camea pana režiséra s poněkud delšími vlasy :D), kde dořešení konfliktu Langmajerovy figury s dcerou rozmělňuje doznívající katarzi z odhalení celého příběhu a rozptýlí od závěrečného: “Ty vole, a je konec!“. Co dodat na závěr? Cítím neskutečnou radost, že jsem mohl být těch sedm týdnů zavřený v Labyrintu Pana Režiséra Stracha a nechal se neskutečně strhnout celým seriálem, který mi natolik sedl, že chci další a další Labyrinty. Nekonečně rád se v nich budu ztrácet a hledat cestu ven. Děkuji. () (méně) (více)
Galerie (485)
Zajímavosti (66)
- Děj je zasazen opět do Brna a jeho okolí. Štáb režiséra Stracha navštívil lokality nejen v Jihomoravském kraji. Natáčelo se třeba v lesích kolem Lipnice nad Sázavou nebo v kostele Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou. Mimo to se natáčelo především v Brně, Tišnově, Adamově, Blansku, Deblínu nebo v podyjském Hardeggu. Dále se točilo v obcích Lomnička, Nelepeč, na hradu Veveří, jeskyni Jáchymka, vyhlídce Koňský spád u Macochy, hotelu Skalní mlýn v Moravském krasu či Adamově. Štáb natáčel s 68 herci po dobu 77 dní na 93 lokacích. (rakovnik)
- Přestože kriminalistka (Tatiana Dyková) dostává v samém závěru druhé série nabídku být trvalou součásti kriminalistického týmu, ve třetí sérii z vyšetřovatelského týmu mizí. (sator)
- Při příjezdu biskupa (František Němec) zní skladba „Salve Regina in A Minor“. „Salve regina“ (česky „Zdrávas královno“ je středověký text jedné z mariánských antifon. Autorem textu je patrně středověký básník Heřman z Reichenau, někdy je ale text připisován zcela nebo částečně sv. Anselmu z Luccy nebo sv. Bernardovi. Jde o jednu z nejslavnějších mariánských modliteb, jsou známa četná zhudebnění tohoto textu. „Salve regina“ je navíc poslední modlitbou růžence. Modlitba je spojena s částečnými odpustky. (sator)
Reklama