Režie:
Jiří StrachScénář:
Petr HudskýKamera:
Martin ŠecHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Jiří Langmajer, Zuzana Kanócz, Stanislav Majer, Miroslav Donutil, Michal Dalecký, Zuzana Kajnarová, Michal Dlouhý, Jana Štěpánková, František Němec (více)Série(3) / Epizody(21)
Obsahy(1)
Nález těla krajského politika Karase, kterého vrah zabil v duchu středověkých mučících praktik a tělo pečlivě naaranžoval v podivné scéně, rozpoutá policejní honbu za sadistickým pachatelem. Ten staví vyšetřovacímu týmu do cesty složitou sérii vražd, které svojí krutou obřadností otřásají místním regionem i samotnými kriminalisty. Kořeny složitého případu sahají až k vraždě mladé dívky ze Slovenska, která zemřela podobně záhadným způsobem jako Karas. Případu se tak ujímá tým s dvojicí zdánlivě nesourodých vyšetřovatelů. Jsou jimi kriminalista Michal Remeš (Jiří Langmajer), negativně ovlivněný ne příliš stabilním soukromým životem, a Tamara Berkyová (Zuzana Kanócz), policistka z Bratislavy trpící absencí schopnosti komunikovat se svým okolím bez předpojatosti a předsudků. Na konci sérií vražd, loupeží a naaranžovaných nehod najdou policisté cestu na konec „labyrintu" a uvěří naději na dopadení pachatele. Důležitou pomocí je jim paradoxně také obraz Hieronyma Bosche Poslední soud, kterým se pachatel v provedení svých krutých činů nechává zjevně inspirovat. (Česká televize)
(více)Recenze uživatele Mlle k tomuto seriálu (2)
Labyrint (2015)
Třetí série je naprostá katastrofa. Opravdový úpadek Strachova řemesla do páté cenové. ()
Série 3 (2018) (S03)
Toto je čistokrevný odpad. Od scénáře přes režii až po herecké výkony. Jsou to zfilmované novinky.cz, černá kronika bulvárního periodika. Jazykem a dikcí, texty i dějem, dokonce i režie a kamera se přizpůsobuje „profesionalitě“ úrovně tohoto sociálního „výběru“. Kostrbaté, přeříkané, nežité, neuvěřitelné, trapné klišé s potřebnou dávkou „hororové fantasy“, použitelné maximálně u stolu nějaké hodně přehlížené čtyřky některého z bývalých průmyslových regionů. Kam jsi to Strachu až propadl ve svém podivuhodném filmovém „dospívání“, ve své zoufalé a hlavně na oko zoufale vystavované snaze po lidovosti za každou cenu? Jediné, co Tvé dílo teď připomíná, jsou budovatelsky skicované příběhy dělnického lidu z padesátých let, dokonce i nějaká ta ideologická pomáda se v nich najde. Škoda takového talentu. ()