Zločin v Polné

Česká tvorba je v poslední době na vzestupu. Baví mě návraty do historie, baví mě ožehavá témata a dramata, baví mě detektivní příběhy - se skutečnými historickými událostmi a postavami obzvlášť. Velkému českému projektu & filmu s plejádou českých herců proto fandím. Přeju také, ať se aktivním tvůrcům příště podaří něco podobného a stejně dobrého. (14.02.2016)

Pravdomluvný vrah se přiznává k vraždě: "Dámy a pánové, jsem skutečným vrahem Anežky Hrůzové! Cože? Zabili jí židé? Ne, zabil jsem jí já! Strašně mě vzrušovala. Tu hůl jsem vyrobil, nůž držím i teď v ruce. Vidíte? To je její krev! Cože?! Ale já ten nůž židovi nevzal, ten je opravdu můj!!! Žádného žida ani neznám. Proč mě vedete do blázince?! Já jsem opravdový vrah!" Přiznávám, nejprve to vypadalo strašně. Úvodní vražda, hudba, hraní herců, kamera. Ale jakmile se to začalo točit kolem vyšetřování, a pak hlavně v soudní síni, film nabral obrátky, postavy mě začaly silně zajímat a drama začalo vyvolávat ty správné emoce, podobně jako u Habermannova mlýnu. Jsem z první epizody velice potěšen a snad si nastavenou laťku snímek udrží i ve své další části. 75% Rpizoda druhá pokračuje v nastavené laťce a je kvalitativní dvojče první části. Karel Roden je výborný herec a T.G.M. zvládl (opět!!!) na výbornou. Též naštvanost z blbosti národa se u mé maličkosti dostavila a chuť vypálit oči některým zabedněným hlavám tohoto příběhu. Prostě vysoká kvalita a jsem moc rád, že zrovna Česká televize jí dosáhla. Bravo tvůrcům!!! Druhá epizoda a mé celkové hodnocení: 75% (31.01.2016)

Začnu trochu cynicky: Kohn se nechá pokřtít. Druhý den potká Roubíčka a ptá se ho: "Roubíček, je to pravda že vy židi pijete naši křesťanskou krev?" Krev je v pověrách populární a nejedno náboženské dogma na ní stojí, my Češi jsme za Kalich pod bratrem Žižkou bojovali. Když církev svatá, která je řízena vzdělanými lidmi, věří na to, že se krev může změnit ve víno, jak by potom omezení nevzdělanci nemohli uvěřit na rituální vraždu. Horší je to u vzdělanců. Samozřejmě, předsudků, dogmat a pověr není prost žádný člověk, včetně mne. S tím ale člověk musí žít a své závěry a návyky být připraven korigovat rozumem. K filmu. Velmi slušné drama, v žádném případě dokonalé (nedobře udělané flashbacky či představy Auředníčka při vytváření možných hypotéz), ale vidět po delší době české herce mít skutečně co hrát je osvěžující zážitek. Je možná škoda, že se tvůrci více nezaměřili také na doktora a pozdějšího primátora Baxu, protože jeho rozhodně nelze považovat za jednorozměrnou zápornou postavu české historie (např. jeho boj o insignie Karlovy univerzity je taky zajímavá kapitola dějin). Pokud jde o případ samotný, je zřejmé, že důkazy proti Hilsnerovi byly zcela nedostatečné pro odsouzení a podezřelých je více. Na druhou stranu na úplné zproštění podezření mně známé skutečnosti úplně nestačí, vždycky když se vede příliš halasná mediální kampaň ohledně něčí (ne)viny, vzpomenu si na Čapkovu povídku Případ Selvinův. (07.02.2016)

Pro mne zklamání poté, co jsem četl převážně kladná hodnocení filmu. Především proto, že je to opět krajně zjednodušené pojetí tendenční pro-židovské, pro-hilsnerovské, které příběh staví tak, aby (pro blbého diváka) od začátku jednoznačně obhajoval židovského šnorera Hilsnera. Z hlediska umělecké kvality mi tu chybí nástin prostředí malého, ale sebevědomého českého města poblíž německé Jihlavy, v němž se nachází poměrně velká židovská čtvrt. Chybí mi tu polenské ghetto se synagogou, náčrt mentality převážně katolického obyvatelstva Polné (ti jsou tu ukázáni jako pověrčiví a ziskuchtiví burani) a náčrt povahy židovského světa. Hilsner zde není prezentován popravdě jako drzý prolhaný lotr, ale eufemicky jako jednodušší člověk, kterému je jenom ubližováno. Víme přece, že u soudu hodně lhal, což napomáhalo k jeho odsouzení. Jinak, tímto netvrdím, že Anežku zavraždil Hilsner. Ono se to neví dodnes. Ale vadí mi to, že se našim předkům tak kálí na hlavu, a to v českém filmu. Vadí mi primitivní černobílé zjednodušení, kterého se tu autoři filmu dopustili. Herecké výkony nepovažuji nikterak za oslnivé, zejména u venkovských (maloměstských) postav. Viz též rovněž tendenční dokumenty http://www.csfd.cz/film/385902-pripad-leopolda-hilsnera/komentare/ a http://www.csfd.cz/film/357374-smrt-anezky-hruzove/prehled/. Ti, co jsou dnes "nad věcí" a odsuzují naše "fanatické" předky, budou první, kdo odsoudí nějakého toho imigranta z údajného zločinu, jenom proto, že je jiný. Židovské rituální vraždy jsou známy z více míst Evropy, ale všechny jsou dnes židovskými historiky popírány a za "pověrčivost" jsou peskováni křestané. Prostě tento Polesného film řadím mezi filmy dobově podmíněné, tendenční; až příliš manipulujících s divákem, a tipuji, že s odstupem času se jeho hodnocení bude hodně měnit... Dobré postřehy má v recenzi např. Martin Svoboda http://magazin.aktualne.cz/televize/recenze-zlocin-v-polne-prinasi-chvalyhodne-tema-mene-chvalyh/r~2d8ea3c6c80c11e59e52002590604f2e/ Výstižný titulek: hystericky anti-hysterické! A ještě toto stojí za přečtení: https://makrofagblog.wordpress.com/2016/02/08/film-zlocin-v-polne-dil-druhy-labyrint-lzi/ (08.02.2016)

„Tvrzení doktora Baxy je bezcharakterní a hanebná denunciace. Pane předsedo, dovolte, abych tu citoval profesora Masaryka, který v dnešním vydání Času napsal, že: Otázka by neměla znít, kde je krev, nýbrž, kde je rozum a čest!“ Poslúchla som hneď prvú recenziu, ktorú som si prečítala a nepátrala o tomto prípade dopredu. Film ma zasiahol svojou atmosférou, dobrým hereckým obsadením a na 172 minút som sa stala súčasťou obdobia okolo r. 1900. Atmosféra súdnych procesov a všetky okolnosti prípadov ma zaujali a citovo zasiahli (netušila som o antisemitistických náladách už na začiatku 20. storočia - vieme, kam až viedli). Najvýraznejšie na mňa zapôsobili postavy v podaní Jaroslava Plesla, Karla Heřmánka ml. (ktorého takmer neregistrujem) a Karla Rodena. Veľmi dobre zvolené hudobné „podmazy“ zľudovelých piesní typu: „...zabili nám modookou holku“. (02.08.2024)