Než jsem tě poznala

Po mnoha stránkách dobrý film, jemuž nahrává hlavně sympatické herecké obsazení, hovořící mnou na poslech milovaným britským přízvukem. Díky tomu z filmu většinu stopáže vyzařuje odpočinková, pozitivní nálada, která mi dost připomínala atmosféricky podobně laděný feel-good-movie Albatros (nehledě na to, že i postava Emilie Clarke mi připomínala postavu Felicity Jones v Albatrosu). Jenže to trvá možná 70 minut. Zbývající půlhodinka je totálně klišovitá, city vydírající, tuctovka, která posílá kvality filmu do plevele, nebo alespoň do kopru. A to se těžko odpouští, ikdyž nepopírám, že bych se klidně mrkla znovu, ikdyž tentokrát už s lehkým skepticismem. (15.07.2016)

Byť romantické filmy právě nevyhledávám, podobně laděné snímky (Love Story, Stuck in Love, Now is Good či Hvězdy nám nepřály) si čas od času patřičně a s chutí vychutnám. Někdy je po všech těch cynických, drsných či triky našlápnutých dílech příjemné zahledět se do příběhů ze života, které nám ukazují na zranitelnost člověka, lidskou křehkost a smrtelnost, sílu citů a vzájemného sbližování. Než jsem tě poznala je velmi poutavý a emotivní film, který se umí diváka dotknout a přinutí jej přemýšlet nad hodnotami, které často v průběhu denního shonu a vytížení pozapomíná, často i skrze malicherné důvody. Obrovskou poklonu a pochvalu zaslouží Emilia Clarke, kterou si každý, kdo si počin natočený na základě úspěšného románu Jojo Moyes pustí, musí oblíbit již po pár minutách. Vyzvihnul bych také kombinování jemného humoru s vážnými a smutnými momenty, což nedělá z Než jsem tě poznala lacinou ždímačku slz a citů. (07.08.2016)

Ukázka zrůdného vkusu dnešního diváka. Přiznám že romantika nepatří zrovna k mnou vyhledávaným žánrům. Na druhou stranu jsem ale již úspěšně absolvoval nejeden kus, který mě dokonale uzemnil, jmenuji třeba vynikající Pravidla moštárny nebo za poslední dobu zajímavou a tematicky mírně podobnou Teorii všeho. Kupříkladu ta má dokonce horší hodnocení než tahleta blbost. Pokud se někdo cítí naměko z uměle vycucaných scén ke konci filmu, kdy herci nezvládlají prodat ty nejjednodušší emoce a za pomocí replik, které jim do úst vložil scénarista, který má city na úrovni samotářského dřevorubce. Tak přesně takového diváka je mi moc líto. Protože já osobně tento kousek vidím velmi bídně. Rosamunda Pilcher by chrochtala nadšením kdyby se jí povedlo tohle veledílo, ale pro diváka, který nebyl zasažen tak zásadními kousky jakými jsou Esmeralda nebo Divoký anděl, se jedná o dvě hodně těžce ztrávené hodiny. Nic na tom nezmění fakt, že jsem na to koukal pod dohledem tuze sličné dívky, která po většinu stopáže nevěřícně kroutila hlavou nad tím jestli tohle myslel někdo vážně. 40% (05.09.2016)

Film, ktorý vďaka svôjmu námetu mohol skončiť katastrofálne. Ale opak bol prekvapivou pravdou. Vďaka citlivému a presnému herectvu zúčastnených to dopadlo nadpriemerne, ajkeď v niektorých sekvenciách sa ľahúčko prehrávalo, i tak je Me Before You film, ktorý nezapadne prachom, úplne podobne, ako ani kniha. Ideálny kus k večeri so sviečkami. 80% (01.10.2016)

Zdánlivě obyčejný, jednoduchý film o lásce a "překážce", která stojí mezi nimi, ale takhle to přitom vůbec není! Tenhle dojem může film dělat jen na první pohled a byla by obrovská chyba házet ho do jednoho pytle s jinými srdceryvnými filmy o tom, jak jeden z páru trpí smrtelnou nemocí. Ne, tohle je něco naprosto odlišného a mnohem více ryzího. Je to velmi silný, čistý, nenucený, milý (až vkusně roztomilý a úsměvný) film o životě a o nesobecké lásce. Jeho síla tkví právě v tom, že se nám nesnaží hrát falešně na city a dokáže dojmout úplně přirozeně a bez jakékoli nucené podbízivosti. Krásný film. A Sam Claflin hrál úžasně (za mě se rozhodně dostal ze škatulky "Finnick" z Hunger Games). S jednodenním odstupem, kdy mi stále vězí tento film v hlavě, nemůžu s hodnocením jinak. ~(4,5★)~ (06.08.2016)