Než jsem tě poznala

Nejsem velkým fanouškem romantických filmů,protože se většinou zvrhnou v patos a citové vydírání,nejsem ani fanouškem Emilie Clarke,přesto do páté hvězdičky mnoho nescházelo.Téma filmu je mi krajně blízké,sentimentalitami se příliš nehýřilo,Emilia Clarke hrála krásně civilně a navíc funtasticky měnila výrazy tváře.Příběh mě zaujal hned od začátku,po celou dobu mě bavil,nenudil a neuspával.A to jsem měl vážné obavy,protože stopáž 110 minut mě u romantického filmu lehce děsí.V tomto případě se podařilo využít čas dokonale,film byl po celou dobu zajímavý a na rozdíl od jiných romantických záležitostí ho nezkazil ani závěr,přestože byl šťastný.Schválně,jestli přijdete na to,jak by vypadal konec nešťastný?Snímek se mi líbil,s hlavním hrdinou jsem se ztotožnil(až na ty finance) a pátou hvězdičku jsem neudělil jen proto,že mi film místy připomínal francouzské Nedotknutelné. (13.11.2016)

Proč se to, proboha, vlastně jmenuje Než jsem tě poznala, když je to celé o tom Když jsem tě poznala? Film se řadí ke kýčům, které se neštítí vydírat na plné čáře a k dobru se mu dá přičíst jen, že to nezastírá. ___ Příběh se odehrává v jakémsi z reálu vytrženého prostředí, kdy vše je neustále zalito sluncem a pestrými barvami. A to včetně hrdinova postižení, které znamená jenom tolik, že sedí na vozíku a sluší mu to. Neukáže se nic, co by mohlo narušit falešně vybudovanou idylu – jak jí, jak chodí na záchod, jak mu ztráta hybnosti zákonitě vzala veškerou intimitu a musí se ve všem spoléhat na ostatní …. Tak tohle neuvidíme. Místo toho tu máme jednorozměrné postavy charakterizované jedinou vlastností: Ona – roztomile střelená, On – rádobycynik s dobrým srdcem pod slupkou, Její otec – prostý, leč milující, Jeho matka – starostlivá … atd. Ach jo, ani v rámci žánru kýčovité romance tomu nedokázali dát nic víc než jen stokrát viděnou rutinu. Film je tím až otravný. Navíc je jeho poselství příšerné – když jsi na vozíku, tak nemáš žádnou cenu a je zbytečné se o něco snažit. Takováto myšlenka, která má jen podpořit tupou romanci, je zvrácená. ____ Ale nejsem cílovka, a když jsem odcházela z kina, tak na rozdíl ode mě skoro všichni brečeli dojetím. Ach jo. (02.08.2016)

Být toto asijský film, řeknu, že standardní námět. Ale asijský film to není. Má to Emili Clarke, která dokáže úžasně hýbat obočím (až moc, jak dodává má dcera) a je veskrze pozitivně působící bytost. Určitě to stojí za shlédnutí. Nicméně jsem se nevyhnul určitému pocitu nekomfortnosti. Být toto Asie, dojde k výraznějšímu zbližování obou povah (nebo se na rozporu víc staví). V Me Before You je hlavní hrdinka od počátku nesmírně emotivní a hlavní hrdina chladně uvažující (přesto, že ne bez emocí) a oba tyto své hlavní povahové rysy "drží" až to konce. Na jednu stranu zajímavý rozpor, na druhou to vnímám jako nesoulad. ■ P.S. Komentáře: Tatizz. Nevidím to vyloženě jako on, ale je zajímavé si jeho názor přečíst. (30.07.2016)

Příběh Louise a Willa mě dostal už při přečtení knihy od Jojo Moyes. Má očekávání byla obrovská a věřím, že nebýt jich a té skvělé předlohy, možná bych hodnotila plným počtem hvězdiček. Skutečnost je ale o poznání jiná - rozhodovala jsem se mezi třemi a čtyřmi. Oba hlavní herce jsem znala už z jejich minulých rolí (Daenerys z GoT a Finnicka z HG), o to víc jsem se těšila a o to víc jsem byla v případě Emilie zklamaná. Tato role ji podle mého názoru vůbec nesedla a při každé scéně na mě působila uměle a přehrávaně (zvedání obočí, artikulace, umělé úsměvy,...) Sam ale naštěstí tuto malou katastrofu vyvážil, přesně takhle jsem si představovala i Willa v knize. Ale i přesto, že na mě romantika zrovna nesálala a neprobrečela jsem balíček kapesníčků (ty jsem si vyčerpala už při závěrečných kapitolách knihy), hodnotím film lehce nadprůměrně a chápu vysoké hodnocení těch, kteří dokonalou předlohu nečetli a nebyli nuceni porovnávat.. (12.07.2016)

Pro mě rozhodně nejnadhocenější a nejpřecovanější komedie poslední pětiletky. Aby mohla nějak smysluplně fungovat, musí mezi hlavní herečkou dvojicí být nějaké jiskření, nebo chemie, to vyjde nastejno. A to mi tady zoufale chybělo. Zbyl jen chabý pokus o upletení biče z hovna, no a nějak se to nepovedlo. Ale tím největším zklamáním byli herci. Ani ne tak Sam, který měl přece jen úlohu krapet ztíženou, ale hlavně Emilia, která mě tím svým neustálým vřeštěním a hodně trapným smíchem přiváděla do stavu totální až hysterické nepříčetnosti. Až jsem se divil po GOT, jestli je to tatáž osoba. Never more! (22.07.2016)