Než jsem tě poznala

Pro mě rozhodně nejnadhocenější a nejpřecovanější komedie poslední pětiletky. Aby mohla nějak smysluplně fungovat, musí mezi hlavní herečkou dvojicí být nějaké jiskření, nebo chemie, to vyjde nastejno. A to mi tady zoufale chybělo. Zbyl jen chabý pokus o upletení biče z hovna, no a nějak se to nepovedlo. Ale tím největším zklamáním byli herci. Ani ne tak Sam, který měl přece jen úlohu krapet ztíženou, ale hlavně Emilia, která mě tím svým neustálým vřeštěním a hodně trapným smíchem přiváděla do stavu totální až hysterické nepříčetnosti. Až jsem se divil po GOT, jestli je to tatáž osoba. Never more! (22.07.2016)

Dobrá sobotní polehávačka. Jeden z mála průměrně lepších romantických zážitků. Slušné herecké výkony a příběh s obrovským potenciálem, který ale dle mě bohužel zůstal z bohaté části nevyužit. Jednotlivé aspekty filmu byly odvedeny velmi precizně, nicméně jako celek to na mě nepůsobilo tak, jak asi pravděpodobně mělo. Tak nějak mi ucházela ta logika a možná až nuceně nasáčkovaný předhozený fakt toho, že je člověk na vozíčku.... Nicméně může si i přes svůj handicap skvěle užívat každodenní život (viz. Nedotknutelní)... Dějová linie tedy v ohledu rozpoložení příběhu a logiky lehce vázla. Takový lepší tragikomický romanťák. (03.07.2016)

Na Emilku Clarke a Sama Claflina se pěkně kouká a na první pohled je tohle fajn romanťárna s ubrečeným koncem a povznášejícím poselstvím, že i z britské nanicovaté maloměšťačky se může stát díky lásce francouzsky šprechtící dáma potulující se sama Paříží. Pak si ale uvědomím, jak málo sexuálního napětí ve filmu je - padnou snad jenom tři cudné polibky jako v pohádce. A téma eutanázie tu nebylo pojato úplně povedeně - protiargument tu vlastně padne jen v jedné scéně od vedlejší postavy. Hlavně je tu tohle téma jenom kvůli vytřískání melodramatu a slziček, což funguje, ale představuju si, jak se na film dívá někdo na vozíčku a říká si: "To je teda super, že mi tu tenhle film říká, že život v paralýze je na h*vno - a ani výstavní prsa Emilky Clarkové na tom nic nezmění. Dík." *spoiler* Já osobně bych radši viděla konec (ne happy end), kde se oba hlavní hrdinové musí vypořádat s životem, kdy jeden z nich je paralyzovaný. (21.07.2016)

Ukázka zrůdného vkusu dnešního diváka. Přiznám že romantika nepatří zrovna k mnou vyhledávaným žánrům. Na druhou stranu jsem ale již úspěšně absolvoval nejeden kus, který mě dokonale uzemnil, jmenuji třeba vynikající Pravidla moštárny nebo za poslední dobu zajímavou a tematicky mírně podobnou Teorii všeho. Kupříkladu ta má dokonce horší hodnocení než tahleta blbost. Pokud se někdo cítí naměko z uměle vycucaných scén ke konci filmu, kdy herci nezvládlají prodat ty nejjednodušší emoce a za pomocí replik, které jim do úst vložil scénarista, který má city na úrovni samotářského dřevorubce. Tak přesně takového diváka je mi moc líto. Protože já osobně tento kousek vidím velmi bídně. Rosamunda Pilcher by chrochtala nadšením kdyby se jí povedlo tohle veledílo, ale pro diváka, který nebyl zasažen tak zásadními kousky jakými jsou Esmeralda nebo Divoký anděl, se jedná o dvě hodně těžce ztrávené hodiny. Nic na tom nezmění fakt, že jsem na to koukal pod dohledem tuze sličné dívky, která po většinu stopáže nevěřícně kroutila hlavou nad tím jestli tohle myslel někdo vážně. 40% (05.09.2016)

Když by takto vypadal každý romantický film, dost možná bych se stal fanouškem tohoto žánru. Snímek si ukázkově buduje atmosféru, má dokonalé herecké duo, je poutavý od první do poslední minuty, žádná scéna či postava tam není navíc. Opravdu neskutečně milé překvapení, které snad pobaví i dojme každého - už jen tím jakým způsobem vypráví tak těžké téma. (05.07.2016)