1944: Přinuceni k boji

Jadro celého filmu je naozaj famózne, a celé tie nemecko-sovietské kliešte, ktoré počas 2. sv. vojny zovreli Estónsko boli naozaj nesmierne tragické pre tento sympatický poblatský národ. Či už Nemci alebo Sovieti, za priateľa sa nedali pokladať rozhodne ani jedni ani druhí. Asi opäť išlo o to osudové volenie menšieho zla, ktoré rozdelilo celý estónsky národ na dva tábory. A pritom chudáci Estónci si tento mocenský boj odskákali na plnej čiare (nielen počas vojny, ale aj ďalšie desaťročia po nej). Verím, že pre Estónca musí byť tento film mimoriadne emotívny, ale mňa zas až tak moc neuchvátil. Aj keď treba uznať, že po vizuálnej stránke to bolo naozaj výborné (a našťastie nie prehnané ako napr. Fury), rovnako aj celá tá vojnová atmosféra bola skvelo vystihnutá. Akurát od tej dejovej línie som očakával odosť viac... (13.05.2015)

Velké překvapení a jeden z nejlepších válečných filmů za poslední dobu. Estonští tvůrci natočili plnohodnotný válečný film, který se může měřit i s těmi nejlepšími americkými bratříčky. Velmi oceňuji, že tvůrci dali divákovi možnost nahlédnout na obě strany barikády a ukázali, jak to měli Estonci za války těžké, jelikož půl národa likvidovali nacisté a druhou půlku komunisté. Film nabízí velkou spoustu bojových scén, zejména ze zákopu, které lze řadit mezi ty nejlepší ve svém žánru. Ano, dramatická část a samotná zápletka je trochu naivní a přehnaná, ale to je zejména kvůli tomu, aby neznalý divák pochopil souvislost, proč proti sobě bojují občané jednoho státu v různých uniformách. Moje hodnocení 80%. (05.04.2016)

Nedivil bych se, kdyby tenhle film stál půlku estonského státního rozpočtu, protože tohle asi nebude film, který by se v Estonsku točil každý den. Zároveň je vidět, že to nebyly vyhozené peníze, protože film je natočen dobře. Je vidět, jak si s malou zemí zahrály dvě velmoci. Příběh je vymyšlen velmi dobře, něco takového jsem nečekal. Spíš něco ve stylu bojujeme a padneme do posledního muže. I za to je potřeba dát pochvalu tvůrcům. Jediné, co jsi mohli odpustit, ale té provokaci rozumím, je věta na závěr. (24.03.2017)

„VĚNOVÁNO VŠEM, KTEŘÍ BOJOVALI A UMÍRALI ZA NEZÁVISLOST…“ /// Elmo Nüganen umí. Tentokrát vopustil žánr dramatický drama a hned v úvodu mě (a vojáky v zákopech) zasype hlínou a střepinama. Fajnová pěchotní akcička má brzy pokračování a já jen nevím, jestli mám jako fakt držet palce „těm druhejm“. Cha! Jen půlku času, páč ta druhá je věnovaná (konečně?) našim rudým barvám. Kterej frajer by v půlce filmu vyměnil partu vojáků za jinou? Tenhle estonskej týpek v pohodě. Pěšáky v zákopu střídaj pěšáci za tankem a já začínám chápat, že tyhle národy kolem Rusa, to neměli jednoduchý. Dobře natočená epizoda Estonskejch válečnejch dějin. Možná i proto, že necejtěj potřebu megalomanský stopáže. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jak vyhnat nepřítele ze zákopu. 2.) „...a tak sme tých boľševikov bili...“ 3.) Thx za titule ,,KUBA2000“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (06.06.2015)

U nás nebyla situace za II. světové války nic moc, ale zdá se, že zbytek Evropy na tom byl skoro ještě hůř. Estonci očividně neměli na výběr a třikrát museli měnit barvy, samozřejmě s následnou perzekucí za své přeběhnutí. Když jsem se tak díval na tenhle pěkný válečný film, říkal jsem si, proč se něco takového nenatočí také u nás? 80% (20.07.2017)