Nezdolná Kimmy Schmidt

Další hitovka ze stáje Netflixu? No slušelo by se, pokud je z pera Tiny Fey a tematicky to evokuje můj oblíbený film Dožeň, co se dá. Její 30 rock považuju za vůbec nejvtipnější věc z televizní produkce a se slzou v oku na to pravidělně vzpomínám. Tohle je tomu poetikou hodně podobné, ale spíš to tíhne k takovým těm šílenějším věcem, co Liz Lemon prováděla. Tracy Jordan by tu působil jako jeden z normálnějších elementů. Stejně jako 30 rock to není nic co musíte nutně vidět dalším dílem kvůli ději, ne tady koukáte na další a další další díl, protože je to neskutečně vtipný. A tomhle případě i svěží, hlavně když to srovnám s většinou po himymovsko bigbangovských sitcomů. Narozdíl od nich jsem tu ani přes trhlost námětu i provedení necítil tu pachuť trapnosti. I když se nemohu zbavit dojmu, že bych si to užil více před 12 lety a to ještě kdybych měl pohlavní ústrojí uvnitř těla. Pořád to má neskutečnou lizlemonovskou kadenci vtipů, ve které se našinec snadno ztratí, ale i tak by to podle mne byla chyba minout minimálně bez zkoušky. 8/10 (07.03.2015)

V roce 2017 jsem projel první sérii a kousek druhé - seriál mě nenadchnul, částečně vinou slabší druhé série a tehdejším přesycením sitcomů z New Yorku. Teď, o tři roky později jsem, coby nadšený fanoušek interaktivních pořadů (choose-your-own-adventure), zkouknul interaktivní speciál Kimmy vs. the Reverend a následně během tří týdnů i kompletní UKS. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem o něco více dospěl, jestli jsem více znal parodované reálie, jestli jsem trpěl nedostatkem nezdolného optimismu Leslie Knope nebo jestli to byla pouze shoda s prezentovanými myšlenkami, a morálními poselstvími, každopádně jsem si to užil o dost více než v roce 2017. Je to celé sympaticky osobité - kde jiné sitcomy jdou klasickou cestou kariéra-protějšek-dítě, zde se převážně řeší pouze to první. S vyjmenovanou trojicí často přicházejí emotivní momenty, zde jsou tyto mnohdy neoddělitelně spjaty s pobytem v bunkru, na který se nezapomíná ani po čtyřech sériích. (10.09.2017)

Taková ta klasika, kdy několik hlavních postav hledá svoji rovnováhu, učí se mít sami sebe rádi a postavit se svým démonům. A bylo by to i fajn a to i přestože, sem tohle téma už viděl stokrát, problém spočívá v tom že to stokrát, bylo jinde lépe zpracováno. Tady se do vážných témat, míchá humor, který je většinu dost špatný a když neni špatný, tak je spíš takový na lehké pousmání. Z těch všech podivných postav, mi překvapivě sedla Jacqueline, která nebyla tak otravná jako zbytek. Naštěstí sou teď na Netflixu jen první dvě série, takže se nemusím dívat na další dvě zbývající a přesto můžu mít ze se dobrý pocit, že sem seriálu dal svůj čas a mohl ho tak náležitě ohodnotit. (25.05.2024)

Americká odpověď na Bridget Jones. Sem tam mrazivě povědomá; jindy (a povětšinou) zase tak moc vzdálená, jak jen to je technicky možný. Obsazení Ellie Kemper byl super tah, neboť ta typicky feyovský hlášky a ksichtíky ještě vytuční, přičemž hlavní postavě jednim tahem dodává na roztomilosti, která je zde obzvlášť potřeba. Co se dalších postav týče, hemží se to tu prvoplánovkama (Jacqueline, Dong, ale i Titus "Bald by choice" Andromedon), stejně jako relativně originálníma a správně cáklýma charakterama, z nichž mě asi nejvíc bavila nenápadná paní správcová Lillian. --- "You know, Disney lies to little girls. Step mothers aren't scary. And nannies aren't magical. And dwarfs do NOT let you sleep in their house without expecting something." --- Edit po druhý sérii: Nic, já jsem se regulérně zamiloval. Na pět hvězdiček a zařazení do topky mě definitivně zviklala role pro autorku samotnou, která možná neni napsaná dokonale, ale v kontextu seriálu dokonalá je - cynická, až dekadentní, Kimmy slušivý zrcadlo nastavující. Nezvykle explicitní apel na zavržení Redskins závěrem velmi potěšil a zhruba potisící zdokumentoval, že Tina Fey moc dobře ví, jak psát a co psát. Sofistikovaná zábava pro, um, nesofistikované? --- "So I don't get pissed off. I get pissed on!" (14.03.2015)

Kimmy Schmidt žila patnáct let v podzemním bunkru, unesená šíleným reverendem v domnění, že svět skončil. Teď je zachráněná, a že má sakra co dohánět. Hlavní ovšem je, že to přežila a se vším se vypořádala, protože je nerozbitná. UKS stojí především na totálně absurdním humoru, který často balancuje na hranici trapnosti, mnohdy bránici polechtá heverem, ale mnohdy tu hranici taky o hodně překročí. Velká porce vtipů je vyloženě infantilní (Dong, prdění), ale jako celek je to svěží a hravé. Pro mě dosud neznámá představitelka Kimmy, roztomilá Ellie Kemper, má přesný komediální timing, a zdatně jí sekundují 30rockoví veteráni Jenna a D'Fwan v možná ještě praštěnějších rolích. Určitě se nejedná o žádné nevídané komediální zjevení, a do pětihvězdy má daleko, čtvrtá ale utekla jen o kousek. Tina Fey se skutečně nezapře, ať už humorem, nebo příjemně nenuceným feministickým vyzněním (females are strong as hell!), a u úvodních titulků se spokojeně culím vždycky. 1. série - 70%. Po druhé sérii zvyšuju na 4, ve srovnání s mizérií, jakou momentálně představují TBBT, The Odd Couple nebo 2 Broke Girls je pohodový a spolehlivě vtipný sitcom jako UKS skoro vzácností. 2. série 80%. (10.03.2015)