Pravidla moštárny

Lasse Hallstrom je podle mě dost nevyzpytatelný režisér, co vždy něčím překvapí, ale hlavně umí diváka solidně drapnout pod krk a vydusit ho. Tentokrát si ke spolupráci přizval trojici skvělých herců, Theronová, Maguire a Lindo, a aniž by sahal k lacinému moralizování, předkládá divákovi příběh, který ho donutí přemýšlet a uvědomit si, že jsou v lidském životě citlivá místa, která by měla zůstat nedotčená. Je to silné lidské drama, které se na první pohled tváří mile, ale na druhý pohled je jedovaté až běda. 60% (02.02.2009)

Od Lasse Hallströma jsem toho zatím moc neviděl ale tento snímek rozhodně patří k tomu lepšímu co natočil a k tomu mu skvěle sekundoval zručný scénárista. Jedná se o drama, příběhově doprovázejicí sirotka Homera Wellse (Tobey Maguire), které má dvě dějství. První se odehrává v sirotčinci, kterou vede Dr. Wilbur Larch (Michael Caine) a zde tak herecky kralujicí, že se vůbec nedivim jeho proměněné nominaci na Oscara. Larch tu vychoval Homera, naučil ho lékařským praktikám, jenže Homer nakonec zjistí že to není tak úplně pro něj, začne si hledat práci a nakonec skončí na jablečné farmě. Zde se odehrává druhé dějství ve kterém se Homer spřátelí s Candy Kendall (Charlize Theron), zažije na farmě útrapy a poznává pravdu Dr. Larche o tom že svět lidí je všude stejný. Malinko mi tu vadilo vlažnější pojetí děje, které trochu ubírá na lepších pocitech z tohoto díla. Takto jen hodně silné 3 hvězdičky. [6,5/10] (25.12.2009)

Nebýt špičkových hereckých výkonů s Michaelem Cainem a Tobeym Maguierem v čele, působila by Pravidla moštárny nejspíš jako obyčejný kalkul, který má z diváka hlavně ždímat emoce a vhánět mu slzy do očí. Nic takového se ale naštěstí nekonalo (a pokud ano, nebylo to příliš okaté) a já mohl v klidu sledovat příběh, který sice byl předvídatelný, ano, ale zároveň byl plný tak uvěřitelných a lidsky se chovajících postav, že si méně než čtyři hvězdy zasloužit nemohl. (05.07.2011)

Lasse Hallström patří spolu s Milošem Formanem k těm evropským režisérům, kteří se nejlépe adaptovali v amerických poměrech a dokázali evropský smysl pro umělecké ambice skloubit se slušným řemeslem a komerčními zájmy velkých studií. Hallström stejně jako Forman se v nových podmínkách zaměřili na adaptace význačných děl slavných romanopisců a dokázali je zpracovat s mimořádnou pečlivostí a citem pro detail. Pravidla moštárny jsou kultivovaný a citlivý film o dospívání, hledání životních hodnot, smyslu pro povinnost a o lásce i přátelství. Není jednoduché zasadit film do prostředí sirotčince a vyvarovat se lacinému sentimentu, ale Hallströmovi se to myslím podařilo dokonale. Často objevuju v podobných filmech falešné tóny, ale tady podle mě nezazněly. Snímek má výborné herecké obsazení, Maguire i Caine hrají uměřeně a přesně, oba patří ve svých generacích k velmi významným a nepřehlédnutelným hercům. Jedinou vadou na kráse může být u některých diváků pomalejší tempo, ale to mi určitě nevadilo. Irwin nepatří ke spisovatelům, kteří by se filmovali lehko, ale Hallström v tomhle případě zabodoval. Celkový dojem: 95 %. (06.11.2011)

Krásný film podle Irvingova slavného románu, s hezkou hudbou a výbornými hereckými výkony, kvalitní po všech stránkách, přesto nemůžu jít na plné hodnocení a ty výsledné čtyři hvězdičky jsou hodně vydřené. Důvod? Jedním slovem: tempo. Je to celé tak poeticky pomalé, citlivé, dojímavé, moudré... ale nějak mě to bralo stěží na půl plynu, chvílemi jsem se nudila. Pravda, viděla jsem tento film někdy před osmi lety, zážitek v současné době by mohl být jiný. Nehledám chybu jinde než na své straně, třeba jsem balvan bez emocí, snad to chtělo jen sledovat v jiné náladě... a možná by to opravdu chtělo ubrat 20 minut na stopáži. Určitě se někdy podívám znovu, zatím však "pouhých" 70%. EDIT 2013: Hmm, přemýšlím o ubrání hvězdičky - je to sice pěkný, pohodový, příjemný film na nedělní odpoledne ke kafi a buchtě, ale nijak extra hluboko mě nezasáhl ani napodruhé. (06.10.2009)