Můj život jako pes

Především hlavní představitel (který mi zprvu nepřišel sympatický a na konci jsem z něj nemohl spustit oči) má zásluhu na tom, že je tenhle film uvěřitelný a v pravém smyslu slova milý. Neuhýbá před vážným nebo trapným veselým ani dojemným tématem - a neuhýbá tak vyváženě, že pocit ze snímku je (alespoň pro mne) velice pozitivní. (03.04.2009)

Cekem příjemný rodinný snímek o dětství chlapce Ingemara (Anton Glanzelius), kdy se zdravotní stav jeho matky (Anki Lidén) natolik zhoršuje, že je poslán na venkov k příbuzným. Ale zde nemusí truchlit, protože poznává jinou část života, kde lidský život plyne tak nějak více pospolitě a harmoničtěji. Najde si nové kamarády, pozná příbuzné, kteří ho mají rádi a prochází prvníma láskama a poznáváním odlišností na tělech. Příjemný hořkosladký film o prostých krásách dětství, o krásách, strastech a štěstí bezstarostného dětského života. (29.11.2009)

Vcelku dobrá a zajímavá podívaná na nástup pubertálního období, prožívání prvních lásek a řekněme intimních zkušeností. Naproti tomu smutný a dojemný příběh o umírající matce, vypořádávání se s tímto faktem a život u příbuzných na venkově. Tento snímek má opravdu něco do sebe, ale nenadchnul mne natolik, abych hodnotil víc jak 3*. (24.10.2012)

Humorný pohled na svět očima dospívajícího chlapce, který v monolozích naivně ale hlavně tragikomicky komentuje svět kolem sebe. Černý humor nechybí, stejně jako ten situační a výsledkem je krásně lehká severská tragikomedie. Na závěr musím říct, že Anton Glanzelius je snad ta nejnesympatičtější dětská hvězda co sem kdy viděl. Kam se hrabe H.J. Osment a jeho prasečí očka. (21.01.2011)

Smysl dospívání a období, kdy si myslíte, že se k Vám všichni chovají jako pes. V některých ohledech možná daleko upřímnější a přímočařejší film, než by někdo čekal, ale to především proto, že to točili Švédové, a ti když něco natočí, tak to většinou natočí se vší počestností tak, jak to v životě prostě být má. Pokud jste si tedy občas přišli jako psi, a to už jak v rámci svého osobního okolí, tak v rámci ženských, je tento film směřován právě pro Vás. Je totiž kolikrát tak upřímný, že se člověk nestačí divit. A dětské dospívání v tomto případě nabývá okamžitě nových hodnot. (25.12.2010)