Mladý papež

Největší seriálové překvapení poslední doby - a to jsem Mladého papeže sledoval trestuhodně až tři roky po jeho vzniku. Ale zato hned třikrát za sebou, protože mě dlouho nic tak nevzalo. Pomalé tempo neuspává, naopak - každá scéna je maximálně hypnotická a magická a nutí mě chtít vědět, co bude dál. Když je třeba, dojímám se (u scény Pope's Love Letters jsem byl naměkko jak snad nikdy), když je třeba, směju se. Což je prakticky u každé papežské audience, z nichž nejlepší je setkání Pia XIII. s italským premiérem, kterého si namazal na chleba, nebo s grónskou premiérkou. Skladbu Senza un perché od Nady od té doby poslouchám skoro pořád - a vlastně i teď, když tohle píšu. Takže nemůžu zapomenout na senzační soundtrack. Jasně, ne všechny díly jsou dokonalé, dějová linka se starým kamarádem kardinálem Dussolierem mě jako jediná moc nebavila, ale to jsou detaily. Vedle perfektní Sorrentinovy režie a parádního scénáře je nutno vyzdvihnout práci s postavami: osobně mě nejvíc bavily tři. Vedle Lennyho Belárda pak (asi nepřekvapivě) kardinál Gutierréz a hlavně Jeho Eminence kardinál státní sekretář Angelo Voiello. Mimořádné hluboké, nutící k zamyšlení nad otázkami věrouky a - vzhledem k tomu, co tu od ostatních čtu, možná překvapivě - mě to mnohem víc přivedlo zpět ke katolictví než naopak. Už se nemůžu dočkat podzimního Nového papeže. (19.09.2019)

Neviem čím to je, že po jednej geniálnej časti nasleduje spravidla ďalšia slabšia. A celkovo je tých myšlienok (?) a nálad toľko a toľko, až nedokážete emocionálne vypäté okamžiky vôbec brať vážne. Ale to je fuk. Ako satira, maximálne nepredvídateľná, je Young Pope najsilnejší. Ako čierna komédia s antihrdinom, ako fraška o tom, ako sú Božie cesty nevyspytateľné. Len by to naozaj chcelo pokračovanie. (10.01.2018)

Seriál protikladný ako samotný hlavný hrdina. Ten je zo začiatku nepredvídateľný a neukotvený, nie je žiadnou tendenčnou liberálnou kritikou cirkvi, či konzervatívnym antikristom. Jeho charakter je tajomný ako imidž, ktorý si buduje. Bohužiaľ druhá polovica seriálu opúšťa túto barokovú mystiku a až príliš explicitne všetko vysvetľuje a čo je ešte horšie, ukotvuje hlavného hrdinu do pomerne priamočiareho charakteru. Z jednej z najzaujímavejších a najkonfliktnejších postáv televíznej obrazovky sa stáva sympatický kresťanský Sheldon. (11.12.2016)

Velký překvápko. Očekával jsem břitkou kritiku nebo naopak přiblblou agitku katolické církve, ale ono se z toho vyklubalo rafinované, soustředěné, vyzrálé, inteligentní a dojemné pojednání o víře (rozhodně ne jen v boha) a hledání životní rovnováhy (ne jen papeže ale každého člověka). Je to nekompromisně nečernobílé. Je v tom krásně jemný (a přesto často černočerný) humor. Je v tom hromada pravdivých monologů a dialogů které jdou až na dřeň. A je to, jen tak mimochodem, i estetická lahůdka. Čím víc, každým dalším dílem, vylézal na povrch fakt, že se tenhle seriál nesnaží sdělit žádný názor, že se nevrhne velkohubě do řešení neřešitelného, že je to "jen" tiché hledání lásky, tím víc a víc si mě to omotávalo kolem prstu.. (03.04.2017)

Sorrentino servíruje zvláště v prvních dílech neuvěřitelnou podívanou, kde je papežova postava jednou z nejnevyzpytatelnějších, kterou jsem kdy v seriálech viděl! To se sice postupem děje vytrácí a končí poněkud smířlivěji. Ale ten drive, ta atmosféra, ty detaily... A pak jsou tu herci. Jude Law exceluje, ale jsou tu i další: Orlandi třeba jako kardinál SSC Neapol :-). Gutierréz. A taky to intro! A rozpravy, třeba s premiérem nebo o vatikánském marketingu... :-D Kamera samozřejmě. Opravdu originální počin - troufám si říct, že lepší seriál v roce 2016 nevznikl... Otázku katolicismu nechám stranou, pro něj bych neměl pozitivních slov, tak aspoň zaujme jistá snaha papeže o očistu. (02.01.2017)