Ostrovní zprávy

Když se současně díváte na Dům z karet, tak se nestačíte divit, jak polarizované je chování Kevina. Zde Kevin kňourá, první děvce udělá parchanta, s parchantem se stěhuje na konec světa zvaný Newfoundland a táže tety, zdali ji vážně zneužil jeho otec. K tomu všemu přičtěte nehorázně atraktivní Julianne pouštějící draka a v cuku letu máte o příjemný večer postaráno! 84% (03.01.2015)

Lase Hallström přichází s poutavým příběhem o lásce, uzdravení a znovuobjevení schopnosti žít. Ostrovní zprávy jsou příběhem podle románu, oceněného Pulitzerovou cenou, spisovatelky Annie Proulxové. Scénář: Robert Nelson Jacobs. Kamera : Oliver Stapleton. Soundtrack k filmu nahrál a zmixoval Robert Fernandez. (23.05.2011)

Nebyl by to špatný film, nebýt té nevěrohodné proměny hlavního hrdiny, který na začátku působí téměř jako duševně nemocný, k smrti miluje ženu, která s ním zachází jako s kusem hadru a stejně se chová i k dceři a najednou se změní v oduševnělého člověka s novinářským talentem. Asi to v předloze tak nebylo, ale film tak na mě působil. (20.09.2005)

Quoyle provází životem smůla, zamiluje se do bláznivé ženy Petal se kterou má dítě. Ta je pěkna potvora a nevěrnice, takže jejich manželství rozhodně není šťastné, ikdyž Quoyle svou ženu bezmezně miluje. Petal z něj chce jen vyždímat peníze a dokonce prodá vlastní dceru na černém trhu s adopcí. Při autonehodě zahyne se svým milencem. Zdrcen událostmi se vydává Quoyle do země své tety, která ví, že na smutné srdce pomůže změna domovu. A skutečně. Mají zde barák u moře, Q získá práci jako novinář a seznámí se s Wavey, která má syna. Netrvá moc dlouho a najdou k sobě cestu. Film doprovází mrazivá atmosféra plná mystiky - to vše je podtrhlé krajinou kolem. Lidé na ostrově jsou vstřícní, ale jejich životní osudy jsou provázeny taktéž různými tragediemi. Film tak příjemně uteče, že se tomu až nechce věřit. Nejvíc se mi na něm líbí to, že mi příjde upřímný a tím si i získal srdce mé. (26.05.2010)

Přebolí někdy ztráta milovaného člověka? Ale taky film o člověku, kterého naprosto změnilo nové prostředí. A co se týče prostředí, tak filmy zasazené do drsného severního prostředí mám velice rád. Neboť lidé tam jsou naprosto jiní než my, zhýčkaní městskou jednoduchostí. Když odbočím, velice zajímavé je, že když přijde člověk na sever (drsné místo pro život), jedná se zpravidla o drama, je-li tomu naopak, jedná se zpravidla o komedii (např. "Krokodýl Dundee"). Možná by mě taky zajímalo, jak by si poradil člověk ze severu ve městě v dramatickém filmu. Jde totiž o to, že ve filmech typu Ostrovních zpráv jsou nám lidé z drsného severu představováni jako ti jediní správní, s pevnými zásadami atd. atd. Kdežto lidé ve městě jsou prostě vykreslováni jinak. Faktem ale je, že ve městě člověk o tu svou kůrku chleba nemusí bojovat tolik jako na drsném venkově. Tedy, film se mi velice líbil. Jak už jsem napsal, kvůli prostředí, ale především kvůli psychologickému a morálnímu podtextu. Film byl i tajemný, kdy hlavní hrdina neustále zjišťuje nová a nová tajemství jak své rodiny, tak i ostatních lidí na ostrově. Velice důležitým momentem ve filmu je fenomenální herectví Kevina Spaceyho. Ten chlap v tomto filmu hraje mimicky neuvěřitelně monotónně a přitom si to divák musí neskutečně užívat. Ano, tak tak má hrát pan herec. Velmi dobrý film o ztrátě a dlouhém čekání na zahojení a možná i nahrazení starého novým. (01.06.2012)