Ďábelský dům

Filmů o prokletých domech nebo těch, ve kterých straší, je jako hub po dešti. Některé jsou opravdu vynikající, mají hutnou až děsivou atmosféru a divák se u nich nenudí. Pak jsou tu takové, jenž jsou se svou kvalitou dost na štíru, přesto dokáží jejich tvůrci přijít se zajímavým nápadem, no a v neposlední řadě je tu celý zástup podprůměrných shitů, které se snaží vykrást kdeco. Tento kousek patří někde mezi druhou a třetí skupinu. Má sice zajímavou tvůrčí myšlenku, některé efekty nejsou vyloženě špatné a dokonce se tu párkrát doslova zablýskne zajímavá atmosféra, ale jako celek to moc nefungovalo, místy dost nudilo a „scifi“ závěr taky zrovna moc neoslnil. Byla velká škoda, že když už se podařilo vytvořit potřebné napětí a atmosféra houstla, vždy to trvalo jen velmi kratičký okamžik a navíc si nešlo nevšimnout, že spousta scén byla vykradena z jiných filmů. Nejvíc jsem se asi těšil na Ali Larter, která si mě získala v prvních dvou Nezvratných osudech. Tady si nevedla vůbec špatně a i svým výkonem pozvedla kvalitu celého filmu alespoň na lepší podprůměr. Nějak neurazili ani představitelé dětských rolí, což beru taky jako jedno menší plus do finálního zúčtování. The Diabolical nebude patřit mezi moje oblíbené filmy, ale podívat se na něj určitě dá – i když asi jen jednou a bohatě to stačí…40% (05.07.2019)

Příběh o tom, jak si Alistair Legrand na Jamese Wana hrál. Nejsem si jistý, jestli nebudu Ďábelňákovi zbytečně křivdit, protože už mi přetekla míra trpělivosti, ale je mi to jedno. Fakt mě nebaví pořád dokola sledovat samohybný dveře v barácích, který jsou v exekuci, protože nějaká famílija má takový či onaký problém. Nasrat, nic. Do sci-fi se to překlopí až v závěru, ale s tím hororovým klišé, které mu předchazí, to působí spíš přiblbe. Pro hororové zelenáče asi OK, ale mě to neuspokojilo, i když úplný začátek zas až tak marný nebyl. 40% (16.10.2015)

"Tak jsme natočili naprosto generickou a úmornou duchařinu, které se nikdo nebude bát. Co to zachránit nějakým nečekaným twistem na závěr a vymluvit se, že to duchařina vlastně není!" Nějak takhle dost možná nad hotovým The Diabolical přemýšlel tvůrčí tým a nějak takhle celý film i vyznívá. Po většinu stopáže je to třeskutě šablonovité a absolutně bez atmosféry (i noční horrorové scény jsou osvětlené, a natočené tak, že nemají vůbec šanci kohokoliv polekat, zneklidnit či napnout), měl jsem problémy u toho neusnout. Sporadicky se objevující povedené potvory a občas poodhalená Ali Larter to tedy rozhodně vytrhnout nedokázaly, navíc mi přišlo, že jsou jednotlivé scény mezi sebou pospojovaný nějak divně, bez návaznosti, byl problém se v tom vyznat i ve fázi, kdy se to ještě tvářilo jako přímočarý příběh. Konečné odhalení dějové podstaty mě příjemně překvapilo a musím uznat, že ta myšlenka má nápad a slušnou dávku té správné divnosti a nepříjemnosti, ale na to, aby to Ďábelský dům zachránilo kompletně, se této dějové linii věnuje příliš nízké procento stopáže. Dokud se film profiloval jako klasická duchařina, byl s bídou na jednu hvězdu, nakonec tedy dvě...ale doporučit se to moc nedá, ani fanouškům žánru. (07.10.2018)

Někdy horory nevylekají ale rozesmějí. A to je v pořádku. Já se ale nesmál. Raději jsem se pohádal s manželkou, která na mě 3 dny čekala aby jsme se na Ďábelský dům spolu podívali, a vypl sem to. Sorry drahá, ale 30 minut této "hrůzy" opravdu stačilo, víc zábavy si užijeme při mytí nádobí co zbylo po večeři... (20.10.2017)

No tohle je prostě docela špatnej horor a je hlavně podprůměrnej což je vidět když má 41%.Příběh je docela slabej, postavy jsou docela dost blbé a nesympatické, hudba je docela špatná, atmosféra tu skoro není, napětí je zde asi jenom jednou, kamera filmu je docela ok a lokace jsou docela zajímavé. No za mě 3/10. (07.01.2022)