Co žere Gilberta Grapea

Herecký výkon Leonarda DiCapria je fantastický, ale zvyšok filmu ma príliš nenadchol. Myšlienka dobrá, ale pripadá mi, že sa scenár varí z vody - na jednu stranu sa snaží popísať "obyčajný" život, na druhej strane hľadá umelé zápletky, aby sa vo filme aspoň niečo udialo. Pochmúrna kamera zodpovedá deju, ale nepriťahuje. Navyše veľmi zdĺhavý film. Iste, dobre ukazuje ťažkosti života s postihnutými, ale úprimne povedané, po zhliadnutí tohto snímku som bol krok od nenávisti k týmto ľuďom, čo je chyba. (26.01.2015)

Film o mladém, dlouhovlasém (a krásném:-D) Deppovi, který se jen tak tak protlouká svým nelehkým životem, protože se musí starat o 200 kilovou matku, pubertální sestru a postiženého bratra (skvělý DiCaprio!!!). K tomu všemu ho neustále uhání postarší dáma, které dělá zajíčka. Dosavadní život však končí ve chvíli, kdy do města přijíždí milá, mladá dívka... "Co žere Gilberta Grapea" je zkrátka příjemné drama s opravdu dobrými herci, nicméně právě ony dramatické scény nepůdobí tak dramaticky, jak by mohly. A to je vážně škoda... 3 a půl hvězdy.:-( (26.05.2009)

Naprosto vynikající kombinace! DiCaprio a Depp jsou oba úžasní herci a zde to jen potvrdili. Leo je možná o něco lepší, jelikož i přes jeho mladší věk od Johnnyho zahrál o hodně těžší roli skvěle! Děj byl výborný, stejně jako všichni herci a napětí a atmosféra ve filmu. Nemohu vůbec nic vytknout. Jedním slovem dokonalost! Nejvíce brutální je ovšem konec, to by neudělal snad nikdo, ale něco opravdu šokujícího tento snímek potřeboval, což bylo dodáno a proto má úplně vše! Kdyby někdo neznal Leonarda, což pochybuji, tak by mu snad i uvěřil, že je ta osoba, kterou zde hraje, protože tohle dokáže málokdo, velká poklona. (25.02.2012)

Přiznám se, že jsem se na film těšil kvůli Deppovi, ale to co mi nakonec doslova vyrazilo dech nebylo z Deppa, ale z DiCapria, a to se psal prosím rok 1993. DiCaprio tenkrát devatenáctiletej kluk zahrál dost možná jeho nejlepší roli, roli dementního bratra, který dementní doopravdy je, ale tím svým dokonalým herectvím doslova vyráží dech, no a to několik let na to DiCapria pořádně nikdo neměl rád, za to, ve kterých filmech hrál s tím, že hrát pořádně neumí, no a podívejme se jak je na tom teď. Minimálně pro mě jeden z nejlepších herců současnosti. Takže když budu mluvit s nějakým odpůrcem DiCapria tak ho s láskyplným přesvědčením pošlu na tento film, a věřím že změní názor. Jinak film samotný není nic vizionářsky originálního nebo extra nápaditého. Je to životní drama několika lidí, kterých je na světě mnoho, a těch filmových také nebude málo. Jenže tenhle má prostě v sobě takovou energii, že čtyři hvězdičky si se svým uhrančivým výrazem rozhodně zaslouží. (19.11.2008)

Kdyby, kdyby, kdyby ... Kdybych viděla tento film jako první od Lasseho Hallströma ... kdybych ho viděla před deseti lety ... kdybych ho viděla dříve než Dívku s mušlí a Bílou vránu ... A dalo by se pokračovat. Jenže já ho viděla TEĎ. Lasse Hallström začal točit filmy pro děti. Měl svůj zvláštní rukopis ovlivněný švédskou kinematofragií. A byl dobrý. Postupem času začal točit v Americe, byl stále svůj a poměrně záhy se v jeho díle objevil dost výrazný prvek - potřeba a schopnost dojmout diváka velkým závěrečným gestem. A ještě o fous víc - přesně odhadl, co se líbí a co dojme amerického většinového diváka a přesně to mu naservíruje. Pro jeho kapsu skvělé, pro milovníky artových snímků věčná škoda. Co žere Gilberta Grapea je prvním snímkem v této pomyslné sérii. Když sednu v kině před plátno nebo doma před obrazovku, je to jako bych uzavřela s režisérem tajnou dohodu. Chci od něj, aby mě bavil, poučil, rozsmál, rozbrečel ... ale rozhodně po něm nechci, aby mě nechal chladnou. Také chci, aby mě překvapil. A Lasse se opravdu snaží, navnadí atmosféru, rozběhne příběh a pěkně si diváka nachystá. Já mu to zpočátku beru a jak mi tak pěkně podmanivě vypráví, začíná mi to v hlavně šrotovat, kam to asi povede a že to asi nedopadně tak úplně happy. A najednou jako bych vystoupila z děje, dívám se tak trochu z výšky, tak trochu ze zákulisí, mírně s odstupem ... a říkám si, Lasse, ty lišáku, že ty nám chceš diváky rozbrečet!? A taky že jo! A přesně tady v závěru to u mě neklapne. To jemné pouto mezi divákem a režisérem tu bylo pro mě přerušeno. Asi nejsem cílová skupina. Možná nejsem ten správný většinový divák, co se zrovna chtěl nechat dojmout. Nebo jsem už viděla hodně amerických filmů a slušnou řádku i od pana řežiséra. Zřejmě jsem silně proevropsky laděná a těm ryze amerických tématům jsem tak nějak nepřišla na chuť. Asi jako když člověk čeká lahůdku a dostane normálně najíst. Hlad nemá, ale nedá se říct, že by si pošmákl. Vlastně je to docela dobré, není to připápené, ani překořeněné, ale není to delikatesa. Tož tak nějak... (11.06.2018)