Režie:
Jiří HanibalScénář:
Jiří HanibalKamera:
Josef PávekHudba:
Jan HrábekHrají:
František Němec, Luděk Munzar, Eduard Cupák, Josef Somr, Oldřich Vlach, Jiří Pleskot, Jaroslav Drbohlav, Alena Procházková, Jiří Zahajský, Adolf Filip (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V kině je objevena mrtvola zavražděné ženy. Případu se ujme kapitán Marha, který zjistí, že neznámá nepatřila ani k divákům, ani k zaměstnancům kina. Stopy vedou do sousední tiskové agentury IDOC (Informace a dokumentace). Zaměstnankyně slečna Mouchová pozná v zavražděné svou kolegyni Věru Šimandlovou. Protože oběť měla u sebe mít značnou finanční částku, zahrne Marha mezi první podezřelé ty lidi, kteří o penězích věděli. Vzápětí se však dostane k novému možnému motivu vraždy – k seznamu čtyř vědců, kteří emigrovali na západ… Film Jiřího Hanibala je zdánlivě banální detektivní příběh, který se během vyšetřování rozroste v nevšední zločin organizování útěku vědeckých pracovníků do ciziny. Jeho předlohou byla kniha Václava Erbena "Efektivně mrtvá žena". Známý kapitán Exner, který je hrdinou literární verze, se však ve filmu změnil v kapitána Marhu. (Česká televize)
(více)Recenze (92)
Vražda Věry Šimandlové mladé ženy, kterou naleznou s rozbitou hlavou v zákulisí kina. Slibný začátek, očekával jsem žárlivost, uchyláka, omyl, ale nakonec se z toho vyklube vydírání a hlavním námětem zločinu se mimo tuto vraždu stává "únik mozků" na západ. Po té, co přišel Luděk Munzar co by soudruh redaktor "vyklopit" svůj názor, bylo vše úplně jasné. Jak to, ale dopadlo soudruhu poručíkovi v rodinném životě jsme se už nedozvěděli. Odhalení vraha a protisocialistického živla mělo přednost. ()
Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischerové nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Navíc je ženatý a zjevně pod pantoflem, což jke znásilnění předlohy jako prase. Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet ve Vraždě talentovajnho ševce mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (BOhužel už jsem sehnal a je to neuvěřitelně špatné, i když sám Heřmánek by Exner taky mohl být). František Němec je podle mne docela dobrý Exner, herecky jeden z nejlepších, ale nemá - myslím v doznívající normalizaci - šanci být elegantní, nemá tak po ženách. Opravdu nechápu, proč se nesměl jmenovat Exner. Takže není to tak šedivé a špatné jako televizní Bláznova smrt, ale žádná sláva to taky není. ()
Další televizní kriminálka tak průměrná až víc průměrná být nemůže. Tedy ani špatná ani dobrá. Dobří herci kvalitu přeci jen trochu zvyšují. Kriminálka je ale zajímavá i z jiného hlediska. V ději mnohokrát zazní, že až moc zaměstnanců INDOC "zůstalo venku". A v plánu to měl i vrah. Tenhle nápad filmařů samozřejmě musí napravovat značná propaganda, ale běžné to v socialistických kriminálkách moc nebývalo. ()
Teď jsem to viděl po letech a 1 přidávám za tu hudbu ukradenou z Profíků a Francouzské spojky. Režiser Hanibal byl rutinér a řemeslník , žádné zázraky se od něj čekat nedaly , ale tohle jakýsi punc pokleslé zábavy mělo , prostě 1 z tehdejších pokusů o kriminálku . A pplk. Žitný ehm kpt. Martha mi tady taky úplně neštval. Ideologická stránka z toho teda smrdí víc jak dost , ale kdo by taky co chtěl v roce 79. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (6)
- Když tým vyšetřovatelů čeká před kinem na podezřelého, lze spatřit plakát k právě promítanému filmu, kterým je snímek Křidýlko nebo stehýnko (1976). (korbitch22)
- V úvodu filmu jede Volha řízená Karlíčkem (Jiří Zahajský) po estakádě z Vysočan na Prosek. V té době měla svítící zábradlí. (jis)
- V čase 0:45:30, když kapitán Marha (František Němec) vyšel z porodnice za sledovacím kolegou, se sejdou u plakátovací stěny, kde jsou vidět plakáty na sovětský film Zpětná vazba (1979), anglický film Harry a Tonto (1974) a československý film Deváté srdce (1978). (mistel)
Jsou jisté železné zákony tv a fimových krimiálek: Kriminalista před sebou hrne neustálý spánkový dluh a z dovolené (byť by ji i byl dostal za trest) je vždy vzápětí odvolán. Detektivkář Erben jako by budoucí zfilmování svých děl už předjímal: Na nevyspalost se v erbenovkách upozorňuje často a rádo, no a odvoláním z dovolené se v "Čas pracuje pro vraha" rovnou začíná. K tomu se druží další pravidlo, podle nějž kriminalista, který má manželku nebo i děti, permanentně této (těmto) dluží společně trávený čas. Což je v ČPpV prakticky jediný motiv kriminalistova sukromí. To ale asi nepůjde na Erbenův vrub, neboť, jak vyplývá z komentářů diváků, kteří jsou jeho čtenáři, v předloze i tentokrát vystupuje světácký erotoman Exner a nikoli pokorný podpantoflák Marha. Každopádně je motiv "okrádání rodiny" přiveden k obludné dokonalosti, neboť Marhova manželka se ve svých obou přímých a jednom telefonním vstupu projevuje výlučně jako odporná semetrika, která otvírá ústa jen proto, aby spílala nebohému hrdinovi, jak si to jako představuje a co je tohle za život. Vzhledem k tomu, že se pak motiv kriminalistova soukromí během filmu jaksi nenápadně vytratí, nedostane ani ona šanci hrdinu pochopit, ani hrdina ji nějak uspokojit. Jestliže bylo normalizačním dramaturgickým plánem příliš světáckého Exnera zlikvidovat, nemohlo to být provedeno lépe. Dokonce i ten jediný škodolibý a spíše náznakový zbytek Exnerova zájmu o družbu s ženami (rozhovor ve skleníku) je pojat jako projev jeho péče o synkovy zájmy. Následkem úplného Exnerova vykastrování tedy nemáme možnost Fr. Němce coby Exnera nějak vyhodnotit, což je škoda, protože se zdá, že by mu docela slušel. Dalším faktorem, kterého je třeba si už jednou na exnerovkách všimnout, je jejich tematická poplatnost vládnoucímu režimu. V Bláznově smrti si Erben bere na paškál podstatně a genericky nezdravé ovzduší zatrvzelé buržoazní rodiny žijící z trvalého pocitu ukřivdění režimem. ČPpV pak už úplně vypadá jako na objednávku StB (jejíž smysl pro sarkasmus zní v Marhově rozverném "dobré jitro, tady vnitro"), jeť cele založena na režimní paranoie ze západních agentů (vzhledem k čemuž je vtipné, jak "jako zápaďácky" se tato krimi místy a hlavně v samotném úvodu tváří), přičemž odhalená zápletka (konspirační strategie pro prodej mozků na Západ), jakož i související dílčí dějové kroky, jsou neuvěřitelně naivní. No a nejde-li právě o vyloženého třídního nepřítele, jsou alespoň namočeni (jako v pozdější Smrti talentovaného ševce) "moderní umělci" a příslušní odborníci (či kšeftaři), což je všechno tak jako tak podezřelá svoloč. Ostatně se zkaženým "moderním umělcem" z buržoazní rodiny se setkáváme i v Bláznově smrti (překvapivě dobrý dojem z této postavy zanechal můj nefavorit Postránecký) a darebáka umělce máme i v "Dialozích" (1985). Pouze k Pokladu byzantského kupce se v tomto směru nemohu vyjádřit, protože jsem ho viděl už dávno a pokud si vzpomínám, byla to hlavně velká legrace. Ostatně tento kus byl zfilmován v 60. letech, což jsme trochu někde jinde, že. Tímto poznatkem mohu elegantně přejít k otázce, již pokládám čtenářům Erbenových knih (k nimž se nehodlám nikdy přiřadit), zda jsou všechny ty úlitbičky zkurvené, prolhané a nactiutrhačské státní moci už v jeho autorské povaze, totiž zda jsou skutečně obvyklou součástí jeho díla, nebo zda jde spíš o výsledek selekce (případně též "lehkého posunu") televizních a filmových dramaturgů. (Konec konců pohled na onu "buržoazní rodinu" byl objektivně vzato historicky zajímavý a že by se mezi umělci, novináři či intelektuály protirežimního ražení nebyli vyskytovali různí vykutálenci, veksláci, zmrdi či zoufalci, nechci tvrdit. Může být, že Erben prostě jen má rád motivy a aktéry z tzv. "velkého světa", "lepší společnosti" apod. - tím spíše by ovšem příslušná analýza jeho díla mohla být zajímavá.) Toto vše muselo být řečeno. Pokud jde o kvalitu ČPpV, tak hvězdičku dávám, ježto dívat se na to celkem dá a Cupáka mohu prakticky v čemkoli. () (méně) (více)