Leť, ptáku, leť!

Üsměvná totální pohodovka, ve které nechybí vůbec nic. Občas vtípek, nádherná krajina, letní pohoda ochucená navíc příjemně nostalgickými vzpomínkami na podobná putování, první lásky, klukoviny a kradené třešně a k dokonalosti to vše nakonec dovedou nevtíravé přesto nečekaně silné emoce (jednou z nejsilnějších je scéna, kdy starého učitele pozná jeho bývalý žák a projíždí s ním obcí, kde kdysi učil). A když už jsem u pana učitele, Jiří Pleskot tu vytváří jednu ze svých životních a opravdu nezapomenutelných rolí. Ten film dýchá sluncem, pohodou a, i když je to hrozné klišé, také pozitivní energií plynoucí, alespoň pro mě, mimo jiné třeba z proměny vztahu žáků a učitele během cesty (jsou dnes ještě takové děti? A takoví učitelé?) Překvapilo mě jak moc povedený je to film, jak dokonale Petřík s Hanibalem prokličkovali mezi všemi dobovými nástrahami a současně je tu otázka: Proč už dnes čeští filmaři nejsou s celou svou tvůrčí svobodou schopni natočit něco tak příjemného? Zkrátka tenhle film se mi při pátku stal naprosto dokonalým relaxem, který si zaslouží maximální ocenění. (08.09.2013)

Sokolové byli rozprášeni, Skauti také... pro malé a odrůstající děti zbyla tedy jen ČSTV, Jiskra a Pionýr. Ten si kladl za cíl nejen vychovávat zdravé tělo budoucích pracujících, a ve zdravém těle i zdravého ducha, a hlavně aby ten duch byl i ideově uvědomělý. Soudě podle komentujících musím smutně konstatovat, že se řadě z nich tato éra slila ve vzpomínky na tábory a poklidná léta a prázdniny... Nic proti létům ani táborům. Vadí mi tam ta ideová pachuť a rudé šátky... Samozřejmě i já zavzpomínal při dívání se na tento film na dobu, kdy cyklisté měli jen ukrajiny, esky a favority tu více tu méně vytuněné... Stany vážily 20 kg, smrděly po pogumavaném impregnovaném plátnu a člověk měl co chvíli nějakou tu část těla opřenou o jednu z výstuhových tyčí.... Města ještě neznala cykloterorismus a cyklisté proti tomu měli na silnicích volněji. Vždyť v tom roce 1978 na to vysněné embéčko dosáhla jen každá třetí rodina.... Průhledy na slovenské hory byly asi jediné nad čím srdce mohlo při sledování v klidu zaplesat. Milovníci kvákajícíh kytar si přijdou na své... Film sám je o ničem a abych glosoval obsah, pokud tento film ihned zavrhnete, protože je o pionýrech, uděláte dobře. Dávám dva ventilky od duší. * * (30.09.2014)

(♫) "Když propukne léto, tak nám začnou křídla růst, když propukne léto, chceme vzlétnout aspoň kus..." Sice ten film nezapře, že vznikal na počest Pionýrské organizace, ale jinak jde o naprosto pohodový snímek s příjemnou prázdninovou atmosférou a krásnými slovenskými lokacemi. PS: Vzhlédnuto v souvislosti s úmrtím režiséra Jiřího Hanibala.   (28.08.2024)

Když propukne léto.... V dětství jsem té partě hříšníků, kteří (pro)následují své kamarády, záviděl, co všechno zažili. Vtipný prázdninový příběh, navíc okořeněný sportem. Co na tom, že byl natočen k 30. výročí založení Pionýrské organizace SSM, pohledy na slovenskou krajinu a klukoviny jednoduše ten "budovatelskopionýrský" podtext lehce potlačí. (08.07.2008)

Takové pionýrské road-movie na kolech po Slovensku s neoblíbeným učitelem v čele, který si oblibu nakonec přeci jen získá. Snímek údajně vznikl na počest pionýrské organizace, takže je to vlastně taková mládežnická agitka ukazující, jaké dobrodružství můžou pionýři prožít. A nemohu tvrdit, že by se to nepovedlo. Jeden by jim ten výlet až záviděl. Kdo by takové věci nechtěl zažít. Příběh je ozvláštněn jemným humorem a jedinou minutkou nevypadá trapně. Je veselý, příjemný a takový inspirativní. Vzniká otázka, proč by nemohl oslovit i současnou mladou generaci? Snad jen z důvodu lenosti šlapat do pedálů a kochat se přírodou. (09.11.2013)