Teorie tygra

Strategie ženy: chudinka nebo rovnou hysterák. Strategie muže: taktický ústup. Srovnání několika manželských páru z kterého nejlépe vyjde žena, která si občas ubalí jointa a její muž, milující dítě v ní...ač jeho spermie jsou ty nejpomalejší široko daleko. Vynikající debut a velmi příjemná komedie se současnou hereckou elitou, krásnými záběry české krajiny a skvělou myšlenkou, jež dokazuje, že český film nemusí nutně sklouzávat do stupidního sexistického humoru. I inteligentní a náročnější divák se v našich kinech může dnes zasmát. [Cinema City - Ústí n. Labem] (02.05.2016)

Nemyslím si, že máme v naší zemi charismatičtějšího herce, než je Jirka Bartoška. On to před tou kamerou prostě tolik umí. A se svojí teorií tygra u mě boduje na plné čáře. Všechno přirozený, žádná křeč a k tomu kvalitní humor, který si tentokrát dělá srandu z nás žen. Tak dejte českému filmu šanci a vyrazte zase jednou do kina. Myslím, že budete příjemně překvapeni. Já rozhodně byla... 4,5* (09.04.2016)

Je to taková ta nereálná zromantizovaná óda na cestu z města, kde Bartoška setřese okovy civilizace a manželského stereotypu a vydá se jen tak bloumat světem kam ho nohy zanesou a všechno je boží, nevázaný, nikde žádná pravidla. Dočkáme se tak Bartošky sedícího na vrcholu kopce, pokuřujícího cigárko a popíjejícího víno při zapadajícím slunci, ale nikdo neřeší, že by se do takovýho krpálu nikdy nevydrápal, sežrali by ho komáři, vyhlídka by byla plná bordelu a turistů, cestou zpátky by si ožralej zlomil nohu a vůbec že ten kopec je určitě tak 50 km od jeho domu a večer už mu autobus nejede. Ale nám je to podáno tak, jako že ho manželka rozčílila, tak si zašel za barák udělat na chvilku pohodičku...další věc je, že když už se člověk rozhodně jít "into the wild", pravděpodobně bude mít za dva dny hlad, bude smrdět, bude mít puchejře na nohou, cestou potká tak maximálně feťáka, blázna a bezdomovce a a pokud behem noci neumrzne, nejspíš ho policajti odchytnou a odvezou na záchytku. Bartoška však vyrazí a první co potká je krásná Slovenka, která ho pozve domu a chce ho ojet. (12.04.2017)

Všemi proklamovaný pohodový film je ve skutečnosti další obyčejná cílovka, která se až nápadně shoduje s předchozí tvorbou Jiřího Vejdělka. Je to přesně ten typ filmu, který v hloupoučkých pointách utvrzuje svého diváka v zažitých stereotypech, v názoru, že muž je sice pán tvorstva, ale bez ženy je jeho život nerealizovatelný. Nejrůznějších klišé je tu opravdu přehršel, většina postav podléhá kašírované představě o partnerských vztazích, které jsou utvářeny čistě na základě instinktivního (ne)pochopení a destruktivní izolace. V rámci téhož nastává ovšem několik WTF momentů, jejichž logická chudokrevnost doslova bije do očí – Vilhelmová, typická slepice, která tvrdě razí matčinu teorii o "záchraně" mužů, najednou, bůhvíproč, prozře a stane se spasitelkou rozbitého manželství? Bartoška, jehož útěky jsou podmíněny osobní frustrací, strhne na svou stranu jak flegmatického syna, u nějž se ovšem nejedná o útěk, ale spíš o pocit jakési bezstarostnosti, tak frustrovaného zetě, který neví kudy kam, ale bez silnějších a v podstatě asi i nutných potřeb. Bere je jako své spojence, parťáky, ale vůbec je nevnímá jako stejně postižené chudáky, kteří u něj hledají spásu a de facto i rozřešení svých problémů. Případ sám pro sebe je postava Balzerové, která je dle všeho vysokoškolskou pedagožkou, ale nepozná, že jí pobavený manžel prostě a jednoduše tahá za fusekli? Mohl bych pokračovat dál, ale v zásadě k tomu není důvod. Film si svého diváka bezesporu najde, v tom je jeho (a)morální poselství až nekomplikovaně čitelné, ovšem je otázka, proč právě něco takového vzbudilo rozruch i u lidí, kteří podobným klábosivým fraškám běžně neholdují. Buď za to může chraplavý Bartoškův hlas nebo ten papoušek s Alzheimerem. Určitě. (02.04.2018)