Dáma s kaméliemi

Smutné. Nie kvôli nepriaznivým životným okolnostiam, nenaplnenej láske, alebo kvôli chorobe a smrti. Poľutovaniahodné pre spôsob života, pre totálnu duchovnú prázdnotu a beznádej. Formálne jedno z najlepších spracovaní svetoznámej Dumasovej Dámy s kaméliami, s nadpriemernými hereckými výkonmi a dokonalou Morriconeho hudbou. Žiadna zábava ani príjemný relax. Pocit znechutenia a zároveň hlboký súcit.... (21.07.2011)

Ďalší film s Isabelle Huppert v poslednom čase, v ktorom jej výkon znamenal "celý film" a kde dokázala dať svojej postave dostatočnú dôveryhodnosť. Cítiť, že román bude doslovnejší a že mnohé musíme z filmu iba vytušiť, ale o tom práve adaptácie sú. Ženy si to dokážu zariadiť. Ak sa chcú mať dobre, vedia, čo robiť a vedia, ako si obmotať mužov okolo prsta. Lenže ono je to všetko trochu inak. Osud našej kurtizány je čisto v rukách mužov a ich chúťok. Pokiaľ by mala tú smolu, že by sa o ňu prestali zaujímať, luxusný život by musela opustiť. Zároveň daň, ktorý za luxus musí zaplatiť, je privysoká. Ženský svet je tak nakoniec ovládaný mužmi a nie naopak. Dnes je to zase trochu ináč a je to tak lepšie. Historický svet a vzťahy v ňom sú tu vykreslené omnoho realistickejšie, ako sme z kinematografie zvyknutí, napríklad ako v Troch mušketieroch, že.... (16.06.2014)

Zadriemal som veľmi rýchlo po začiatku filmu. Možno by sa nemali takéto ťažké filmy sledovať s horúčkou, ale účel to splnilo a prebral som sa až pri začiatku druhého dejstva a nemal som pocit, že by mi niečo uniklo. Pri šialene pomalom tempe tohto filmu mám pocit, že pri poctivom sledovaní by som ho ani nedopozeral a hodnotenie by bolo nižšie. (15.06.2014)

V tomto filmu není romantika ani láska, jako ve verzi z roku 1936 s Gretou Garbo v hlavní roli. Tento film je temný a ponurý, přitom se jakoby vysmívá hlavní hrdince, jako Gian Maria Volonté v závěru. Violetta (Marie) ve filmu není šťastná, přestože dosáhla všeho, co chtěla. Je to zkrátka úplně jiná dáma s kaméliemi, zvláštní, a není špatná. (14.07.2017)

Moc se to snaží být uměním a zapomíná na to, že by měl mít nějaký spád. Hlavně ale tam není psychologie Alphonsin, která by mi vysvětlila, proč si vybrala způsob života, protože mi nepasuje zádumčivá Isabelle Huppert, jak děla ze sebe prostitutku. Ve škole jsme se o tomto díle neučili, a to ani o spisovateli (to jsem zjistil až při hodnocení) ale svoji literární předlohu nezapře, protože jsem si vzpomněl na Nanu (od Emila Zoly), kterou jsem četl před časem. (21.02.2016)