Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)Epizody(6)
-
Snad to nebude tak hrozné (E01)
-
Past na svědomí (E02)
-
Krev, půda a strach (E03)
-
A přece se točí (E04)
-
Vyhrát za každou cenu (E05)
-
Dvojí tváře (E06)
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)
(více)Recenze uživatele ForGump k tomuto seriálu (4)
Snad to nebude tak hrozné (2017) (E01)
Zbytečně utahané, ale výborně natočené, přehršel postav (všechno by ujasnily titulky), na druhou stranu hlavní figury byly výborně zahrané a decentně naimitované, především Vladimír Javorský - Vlasta Burian a Michal Dlouhý - Zdeněk Štěpánek. Narozdíl od ostatních mi Ondřej Pavelka, jako vypravěč z roku 1968, nepřipadá nadbytečný, ale naopak dává příběhu úplnost a hezky ho zaobaluje. Příběh se někdy dostává do slepých uliček a přeskakuje odkud a kam chce a někdy vyběhne s nějakým WTF (Zdeněk Tyc je Vančurovi podobný vizuálně, ale herecky to byla tragédie). Prozatím 50%. ()
Past na svědomí (2017) (E02)
60% ()
Krev, půda a strach (2017) (E03)
50% ()
A přece se točí (2017) (E04)
Špatný scénář, resp. zvláštní rozložení děje náročnějšího diváka absolutně otráví. Člověk lamentuje a není spokojen s tímto povrchním a v tomto díle i patetickém (do hádky mezi Dlouhým a Vlasákovou přichází mezi dveře dcera a začne hrát (od slova herectví)) ztvárněním a má nenaplněné představy o tom, jak by se intenzivně osud Anny Letenské či složitý vztah Buriana a Marvana, dokázal ztvárnit v jednom samostatném příběhu. Samozřejmě v rámci daného nastavení nemůžeme nic jiného čekat. Takhle to Sedláček (především Brdečková) zbytečně posílá do žumpy, navíc s nějakou obsedantní gendrově nevyváženou úchylkou - mužské pozadí (explicitně) a pouhé náznaky ženských křivek. Vizuálně půl na půl. Kamera skvělá, ale zvuk obvykle špatný (hlavně při rozhovorech Pavelky s jeho dcerou) a často i skript není košér, je až příliš čitelné, jak se točí z několika záběrů a záznam není dobře sestříhán. Dobří herci nedokáží vytáhnout víc než 50%. ()