Vzpomeň si

Život ve lži. Setkali se v táboře Auschwitz v Polsku. Stojí za smrtí jeho rodiny. Je poslední osobou, která dokáže rozpoznat jeho tvář. I kdyby o jeho osudu rozhodoval coby s válečným zločincem soud, i přes jasné důkazy by se procesu zřejmě nedožil. Trest musí přijít jiný. Ovšem devadesátníka Zeva trápí stařecká demence. Nejde jen o tu krátkodobou, ale nemoc už ochromuje také centrum paměti dlouhodobé. V domově důchodců má naštěstí parťáka, který sice fyzicky strádá, ale hlava mu šlape pořád dobře. Vlastně až příliš dobře. A někdy se ukáže, že paměť dokáže být zatraceně milosrdná. Výsledek je krutý a přes pomalé tempo poutavý. Jde o honbu za nepotrestaným nacistou s pomocí „záludné paměti“, kdy každá ze Zevových zastávek „něco“ přinese. A které stojí na hereckém výkonu legendárního Christophera Plummera. Kupříkladu scény u šerifa z domu s věcmi, které jeho nedávno zesnulému tátovi přirostly k srdci, jsou výtečné. 75% (04.03.2021)

Každé ráno si musí vzpomenout, že mu zemřela žena, a posunout se zase o několik šouravých kroků blíže k cíli, jehož splnění jí slíbil na smrtelné posteli. Už jen tohle téma je samo o sobě zatraceně silné. Plummer z něj ale navíc ve své pomstychtivé roli ublíženého Žida ždíme ještě mnohem víc - thrillerového a dost možná i krvavého víc. Drsná důchodcovská revenge jízda, která spiklenecky pomrkává na takové perly hollywoodské kinematografie, jako je např. Vykoupení z věznice Shawshank, Memento nebo Věčný svit neposkvrněné mysli. Beze srandy. (09.05.2016)

Jdu do plných. Pocit hnusu, který mě ovládl, je na pováženou. Nebudu prozrazovat z čeho všeho konkrétně, každopádně velké, nadčasové téma. Objektivně je film spíše na čtyři, ale jelikož mě nečekaně vtáhl snad v každém momentu, nadsadím. Přestože jsem o něm slyšela, předčil má očekávání a o samotné finále zas až tak nešlo. (09.07.2020)

Příběh stárnoucího muže, jenž na sklonku života vezme pomstu do svých rukou, aby našel nacistu, který měl na svědomí vyvraždění rodiny v lágru. Nezvyklá roadmovie, kdy sledujeme neduhy staří, člověka trpícího Alzheimerem a až zázračně dokáže upoutat pozornost, i přes počáteční pomalé tempo. Drama hodně staví na hereckých výkonech, především výtečného Plummera, který dokáže vzbuzovat emoce při každé scéně. Obvykle takovým filmům dávám sedmičku, ale to, co se odehraje v poslední půl hodince, je naprosto neskutečná záležitost a závěr mě naprosto rozsekal. Scénář si zaslouží absolutorium a ještě pár dní ve mně rezonoval…....90% (26.03.2019)

jak se říká, někdy je lepší nevědět, oč jsem přišel, když jsem na to zapomněl :-D Skoro až do konce jsem si říkal: Sakra, o co tady jde? Občas jsem klimbnul, ale naštěstí jsme se ženou spali na střídačku, takže jsme si dokázali děj vzájemně doplňovat. Vlastně až po závěrečném rozuzlení, když jsem si přečetl, že to točil Atom Egoyan, jsem si vyčinil za netrpělivost a mladickou nerozvážnost a uspěchanost :-D (15.03.2016)