Černé Vánoce

Vynikající oldschool, který splňuje všechny atributy dobré detektivky s hororovými prvky. Kamera z pohledu vraha, nekompromisní přístup k obětem - techniky, které Carpenter v Halloweenu v podstatě okopíroval. Okopíroval je hezky a přidal vlastní, mnohem strašidelnější příběh, Černé vánoce jsou však neprávem zapomenutou prvotinou svého žánru. (30.07.2012)

Tie roky sedemdesiate... Neustále mám potrebu sa k nim vracať. Neustále mám potrebu hľadať a bádať v tejto kinematografickej dekáde. Predovšetkým v jej žánrovej oblasti. Pre ten nervózny pocit vyvierajúci z neustálej minimalistickej ponurosti, ktorá súčasné horory z veľkej diaľky obchádza. Čierne Vianoce mi toto tvrdenie určite nevyvrátili, ba práve naopak, utvrdili ma v ňom dosť razantným spôsobom. V tomto, údajne prvom slasheri, natočenom štyri roky pred Carpenterovým Halloweenom (ktorého všadeprítomnú podprahovú stiesnenosť pri všetkej úcte nedosahuje) je neustále prítomná snaha o inovatívne postupy, či už štylistické alebo naratívne. Sedemdesiatkovo oldschoolová, atmosférická a mrazivá záležitosť, vyniká aj vďaka takmer permanentnému udržiavaniu jednoty miesta a času, premysleným aplikovaním krížového strihu a racionálnemu jednaniu hlavnej hrdinky v podaní prekrásnej Olivii Hussey. Avšak skôr ako o slasher ide z môjho pohľadu o hru s divákovými očakávaniami a rafinovane strategickú prácu so zámerne zavádzajúcimi náznakmi. Približne v polovici filmu je nám jednoznačne predložená jedna verzia, podľa ktorej vrahom môže byť ten, o kom si to až do konca všetci myslíme. Avšak túto zdanlivo jednoznačnú interpretáciu postupne nahlodávajú pochybnosti. V závere je totiž naznačená hypotéza, že tou osobou nemusí byť vôbec ON, čiže TEN, o kom nás rozprávanie už dobrú polovicu filmu úmyselne presviedča. Môže ísť o postavu úplne odlišnú a neznámu, ktorú poznáme iba skrz hľadisko ústrednej hrdinky, čiže ju len počujeme cez telefónnu linku a až do konca o ňom vieme to, čo aj ona, teda absolútne nič, môže ísť o niekoho, s kým subjektívnou kamerou ihneď v úvode vojdeme do podkrovia internátu a celý čas tam s ním prečkáme. V tomto prípade ide o rozprávanie s otvoreným koncom a zabíjanie s krásne nemotivovaným pozadím, v ktorom sa režisérovi naviac podarilo podať obžalobu bezradnosti policajných zložiek pri pátraní. Som za obe možnosti interpretovania, avšak vzhľadom na to, o ako obrodný film v rámci svojho žánru ide, sa viac prikláňam k druhej alternatíve výkladu so zdanlivým happy endom a neuzatvoreným rozprávaním s neodhalenou totožnosťou psychopata (zvonenie telefónu v záverečnej titulkovej sekvencii tejto možnosti vyloženia príbehu len „nadržiava“). Z Boba Clarka sa mohla vyvinúť silná režisérska osobnosť s identifikovateľným rukopisom, nebyť jeho presedlania k filmom čisto rodinného zamerania. Vianočný príbeh, ktorý spustil túto vlnu, je ešte výborným navrátením sa ku klasickému Hollywoodu, no svojimi poslednými príšernosťami natočenými pre televíziu, dobrovoľne rezignoval. 80% (19.03.2012)

Není to úplně špatné, ale Halloween je trošku o něčem jiném. Vrah tu je nevýrazný, s hlavní postavou necítíte a je Vám jedno zda přežije či ne a celkově to je celé takové utahané. Ovšem má to i světlejší stránky například Johna Saxona, first person záběry (jejich sugestivnost asi z hlavy pár dní nedostanu) a snahu o aspoň trochu logické jednání postav, což u slasheru nebývá zrovna zvykem. Pro mě 55% a slabší tři hvězdy. (13.01.2011)

Pomalu přešlapující a hravá horrorová detektivka s příchutí slasheru a atmosférou temných zákoutí. Scénář je pestrý a postavy (i díky hereckým výkonům) autentické. Zvláštním plusem je zde absence jednoznačně hlavní postavy, což má pozitivní vliv na nepředvídatelnost a tudíž i na napětí. Co bych vytknul, je režisérova záliba v podivných klamavých záběrech a střizích, které sice mátly, ale jistě ne tak, jak bylo jejich záměrem. Vzhledem k žánru se však jedná o poměrně inteligentní projekt. Bohužel s nedomyšleným koncem. 73% (15.05.2011)

Tak tenhle "kult" jsem tedy opravdu nějak nevychytal ... Jako klidně chápu, že je tohle považováno za první slasher v dějinách kinematografie. Ale co je na tomhle filmu dobré je mi opravdu záhadou... Nemůžu sice filmu konkrétně nic vytknout, ale mě to hlavně šíleně nudilo. To se prostě nedalo, fakt utrpení to vidět až do konce. Ve filmu se skoro vůbec nic neděje. Všechno to stojí na rozhopvorech špatných herců (a to včetně Saxona). Identita vraha mi byla jasná od začátku. Půl filmu se vlastně neděje vůbec nic, stane se zde jen jedna vražda. Zvukový doprovod filmu, jak telefonáty, tak skřeky vražděných obětí jsou dobré to uznávám ... ale prostě, nehledě na pár zásadních klišé, je pro mne osobně tohle naprostá nudná volovina a její horrorovost snad spočívá jen v tom, že vás uspí a pak vás ze spánku vytrhne nějakým tím vřískotem ... Proboha vždyť ve stejný rok vznikl nejlepší horror všech dob "Texas Chainsaw massacre", tomu říkám horror. Tohle je spíš taková nudná zapeklitá kriminálka ... (27.05.2008)