Můj život beze mne

Pekný film. Rozhodne to nie je žiadna tuctovka. Herci sadli krásne. Slzy sa viackrát tlačili. Film si pomaly plynul a ja som rozmýšľal o postoji hlavnej hrdinky. Ľudia, sme rôznorodí a kľudne by sa niekto dokázal postaviť smrti i tak stoicky. Aspoň navonok. Vo vnútri človek zvádza často väčší boj... Len možno kvôli ostatným, možno kvôli sebe, si väčšinu trápenie nepustí na svetlo sveta. Len občas slzička unikne. Do konca ostáva len pár mesiacov, prílišnou ľútosťou by človek premrhal ostávajúci čas... 4 alebo 5? Hmmm... Čarovné a nekonfliktné filmové pohladenie. (15.04.2010)

Velice rozporuplný film. Na jedné straně mi jí bylo líto, ale na straně druhé se mi nelíbilo, jak se chovala. Jak tady už napsal jeden uživatel, místo toho, aby se svěřila své rodiné o svém problému a trávila tak poslední týdny štastně s rodinou, tak si místo toho radši našla dalšího chlapa a tak byla svému oddanému manželovi ještě ke všemu nevěrná. I takto se dá vnímat tento film a né jenom celou dobu litovat hlavní hrdinku filmu. Těžko říci, jak bychom se zachovali my . . . Film se mi ale líbil, jelikož v něm často zazněly zajímavé myšlenky hl. hrdinky. (17.03.2010)

Pár týdnů života? Pro mě absolutně něco nepředstavitelného. Důvod k to mu, aby se mi úplně zhroutil celý svět a komu ne. Utajit takovou zprávu před svou rodinou bych nemohla. Nechtěla bych se tím ještě vnitřně užírat, když by mě ještě pomalu užírala nemoc. Myslela jsem si, že mě příběh chytne za srdce a nepustí ho až do svého konce, že mě hluboce zasáhne. Bohužel, se tak vůbec nestalo. Kdybych hodnotila pěti hvězdami, byla bych sama proti sobě a to v žádném případě nechci. Koukám, že si Debie Harry odskočila od Blonďáků k filmu. Poznala jsem ji hned. (15.12.2009)

Mladá žena, která má za sebou asi ne příliš přívětivé dětství, otec v kriminále a věčně naštvaná, usoužená matka. V 17-ti první dítě, v 19-ti druhé a ve třiadvaceti konečná diagnóza. Manžel je její první láska, mladý, nevyzrálý, neschopný zabezpečit rodinu. Ann je odjakživa zvyklá postarat se sama o sebe i o ostatní. A to je klíč k jejímu rozhodnutí... Věřím, že taková bytost může existovat, nesobecká a milující. (19.12.2018)

Hm... zbyvaji vam 3 mesice zivota, co se da / musi stihnout? Nahrajete dceram narozeninova prani az do osmnacti, navstivite otce ve vezeni, zacnete si vasnivy romanek, najdete pro manzela a deti novou mamu, udelate konecne neco se svymi vlasy... (a nikomu o tom nereknete) Ann se davno smirila s velmi skromnym zivotem ("Mela jsem dite v sedmnacti s prvnim klukem, ktereho jsem polibila") a s podobnym silnym stylem prijala i rakovinu. Nastesti to neni hysterka, ale pomerne inteligentni a odhodlana divka, ktera nedovoli filmu sklouzavat do klise a nesnesitelne melodramaticnosti podobnych snimku. O to se nakonec reziserka Coixet ani nepokousela a s dokonale prirozenou Sarah Polley natocily realisticky (?) pohled na necekany konec zivota cloveka, ktery si nemuze dovolit vsechno zahodit a odjet na cestu kolem sveta. Vse samozrejme jako vzdy vzejde z uveritelnosti postav, v tomhle smeru snad pro film nebyla stastnejsi volba nez drobounka Polley, zvladajici z Ann vytvorit lidskou bytost uz sklopenim oci a par usmevy. Z obrazovky nesleze v jedinem zaberu a sympatie, ktere si dokaze ziskat jsou v zaveru pro divaka... smrtici. "Nikdy sis nemyslela, ze si budes uzivat dest a zvuk listu, jako lide z knih, ktere jsi nemohla cist" (24.10.2009)