Ružové sny

„Právě uběhlo 10 vteřin vašeho života!“ Co mne od prvních scén na Hanákově filmu upoutalo, bylo jeho poetické kouzlo tkvící v obrazu kažodenního života, také pak v jednoduchém, ale příjemně jemném humoru, kameře se smyslem pro výtvarno i nádherné Hapkově hudbě, která tu doprovází nejen pošťákovy „růžové“ sny či scény s prostřihy na staré fotografie a lidová výtvarná díla. Zajímavé v rámci tohoto stylu, ve filmu zobrazujícím částečně nepropustnou hranici mezi dvěma světy romské a původní slovenské komunity na vesnice, je pak kombinace dvou hudebních stylů, kdy se Hapkovy „pouťové“ motivy střídají s klasickou romskou hudbou a zpěvy. Samotný příběh na mě však oproti oné poetice již tolik nezapůsobil. Zamilovanost přinesla i své momenty, ale tam, kde se zřejmě mělo prohloubit drama nebo jsem měl pocítit nezapomenutelné okamžiky vzácných setkání letní lásky postupně odsouzené k vynucenému konci či smutných procitnutí Jakuba mimo ně, tam se mi občas snímek trochu vlekl. V této chvíli mě tedy Ružové sny nezasáhly tolik, jak mohly, přestože svým náhledem do rozdílů dvou komunit v jedné vesnici přinesly v rámci čs. kinematografii své doby cosi jiného. [70%] (18.01.2024)

Nádherný poetický snímek o pohnuté lásce mladé cikánky v dokonalém podání Bittové a pošťáckého ucha ztvárněného ještě nehereckým Nvotou využívá i nápaditých obrazových metafor k zaznemenání životního míjení dvou jinak zcela souznících milenců. Navíc plejáda vesnických figurek a až absurdních scén jakou je vana na stromě vytvářejí malý svět sám o sobě, jenž působí uprostřed normalizační degradace filmového jazyka a hlubších námětů jako zjevení. (03.12.2010)

Velice krásný, první půlka je úžasnej zážitek, druhá má lehce klesající tendenci, což je možná i díky samotnýmu příběhu, kterej začne prozaičtět a všednět, myslím tím životy hlavních postav. Ale přece jen chvilkama jakoby haproval scénář, kterej je sice vychvalovanej, ale mě tam chyběly takový ty silný momenty, na který to ze začátku vypadalo. Ale stejně, moc mě to potěšilo. (24.06.2011)

Příběh o vesnickém pošťákovi, který se zamiluje do mladičké cikánky nemá chybu. Nemoralizuje, nepřeslazuje, ani romskou komunitu nemaluje v růžových barvách. Fakt se na to dobře kouká, i díky moc hezké Ivě Bittové. A celé to doprovází bezvadná Hapkova hudba. Jeden z mála dobrých slovenských filmů. (24.09.2007)

Jsem rád, že STV2 tyhle filmy vysílá. Je na to radost pohledět. Nechci zabředávat do nějakých detailů, takže si odpustím komentáře na téma, že romové jsou pořád stejní a pochválím hezké lyrické záběry a krásnou osmnáctiletou Ivu Bittovou, jejíž pohledy jsou nezapomenutelné. A drobnosti typu stříhání podpaží byly příjemně úsměvné. (25.04.2013)