Noci šelem

Potřebovala bych film vidět znovu, protože teď jsem na konci knížky a tam je jeden zásadní rozdíl mezi druhou větou v obsahu zde výše: ...je začínající filmař, co žije nevázaným životem, NEŽ zjistí, že je HIV pozitivní! On jím totiž žije i POTOM, bez ohledu na to, koho nakazí. Chová se doslova odporně k Lauře, k celému svému okolí. Sice má výčitky a dost se v tom babrá, ale to je málo. Na knížce mi právě připadá cenné, že se Cyril neidealizuje, nedělá ze sebě oběť, vinu vidí jen a jen u sebe. Tak bych chtěla zjistit, jak je to ve filmu, už si to moc nepamatuju, jenom že se mi hodně "líbil" a teď nevím, jestli to třeba taky tenkrát nebylo pro to, že šel Cyril do sebe. Jestli se ve filmu jen trochu idealizuje (i když to dělá autor, režisér a herec v jednom), okamžitě srazím hodnocení. Pro ubližování druhým, ať z vrozené krutosti, zbabělosti nebo nezodpovědnosti a sobectví, a jeho omlouvání opravdu žádné pochopení nemám. A zajímavá forma nebo sympatičtí herci (což teda Boehringorová zrovna ale není) mi k dobrému hodnocení nestačí. No třeba se rozepisuju zbytečně a je jenom chyba v obsahu výše. Každopádně si film musím sehnat a pak uvidíme. Jinak chudákovi Cyrilovi jsem já i moje hodnocení už stejně jedno. (14.07.2011)

Docela dlouho na mě žádný film takhle nezapůsobil. Chvíli mi trvalo proniknout nevinným rozjezdem nekorespondujícím s přehnanými očekáváními, ale naštěstí jsem vytrval. Člověk samozřejmě chtě nechtě musí vnímat informace o autorově skutečném osudu a ty se pak nutně odráží na celkové působivosti filmu, ale Noci šelem by byli brilantním dramatem i bez téhle berličky. Film především o lásce, víc než o čemkoliv jiném, v závěsu se smrtí. Tyhle dvě ovšem rády chodí spolu. Láska, sex, smrt...děvky, čáry, bary. Provařená témata, jenž však málokdo umí uchopit takovým způsobem, jako to zvládl Cyril Collard. Rest in peace. (27.01.2009)

Tak tohle opravdu nebyl můj šálek, nestačilo to ani na ristretto. Chápu, že byla doba, kdy se o téhle nemoci nic nevědělo. Chápu, že Collard byl krásný muž, s očima dítěte a senzačním úsměvem.Chápu, že když si to rozdával s polovinou chlapů ve městě pod mostem, že HIV se dostavilo. Nechápu, že nebyl prolezlej přenosnýma chorobama. Celková zodpovědnost k sobě i ostatním byla u muže takřka na nule, nechápu,že vcelku nepěkná Laura mluví o sexu a jede v sexu od třinácti a bere to za zcela normální věc. Tudíž se z ní stala mladistvá hysterka, která nemá problém chlapovi ihned stáhnout kalhoty. Jedině absolutní závěr filmu mě donutil dát druhou hvězdu. Nad hudbou jsem se též nijak zvlášť nerozplývala. (21.12.2014)

Francúzi sú tak vášniví, tak zažratí do sexu a romantickej lásky, že si neviem predstaviť, v akej inej krajine by mohol vzniknúť film Noci šeliem. Na následky nehľadia, dôležitá je prítomnosť. Videl som ho v pomerne mladom veku, tak na mňa jeho značná kontroverznosť dosť zapôsobila. Či by to podobne fungovalo aj dnes, neviem, možno by nebolo od veci to znova s ním skúsiť. (01.02.2013)

"Jsem sestaven z malých kousků svého já, rozházených a znovu přilepených k sobě. Jedno jakým způsobem. Někdy se sám sebe ptám kdo mě nakazil, ale nikomu bych to nepřál. Vidím znovu spálené obličeje nahrazené obrazem viru." .... Je to už hodně dávno kdy jsem poprvé viděla Noci šelem a dodnes si pamatuji jak silně na mě tenkrát zapůsobily. Intimní zpověď charismatického Cyrila Collarda o jeho boji se smrtelnou nemocí. Promiskuita,sobeckost ,bezohlednost vůči druhým,touha žít,strach ze smrti. Jean si užívá naplno nezávazného sexu a odmítá připustit si svou lásku k mladičké Lauře. Strach je silnější soupeř. Na konci toho všeho přichází přiznání touhy po lásce. Výzva na souboj s tou zákeřnou mrchou. Cyril ho nakonec prohrál ale kousek sebe, svých pocitů zanechal i tady v tomto nezapomenutelném filmu. (12.05.2013)