Reklama

Reklama

Manželství Marie Braunové

  • Západní Německo Die Ehe der Maria Braun (více)
Trailer

Snímek představuje další Fassbinderův osobitý pohled na Německo, tentokrát v období po 2. světové válce. Na politickém a společenském pozadí rozvíjí pohnutý životní příběh Marie Braunové, který zrcadlí osudy řady žen v poválečném Německu. Muž, za něhož se v roce 1943 provdala a který den po svatbě narukoval, je po pádu Třetí říše prohlášen za nezvěstného. Soukromý a citový život hrdinky je zde motivován nejen její touhou po blahobytu a společenském postavení, ale také touhou přežít za jakékoliv situace. Psychologická drobnokresba postav a realistické vykreslení dobových reálií spoluvytvářejí autorův specifický tvůrčí rukopis. Hanna Schygullová získala na Berlinále v roce 1979 Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (52)

venus 

všechny recenze uživatele

Snímek nám ukazuje Německo těsně po pádu Třetí říše. Svatební den je vždy velkou událostí, která se manželům vryje nesmazatelně do paměti. Stejně tak Marii, bohužel za poněkud jiných okolností, než je obvyklé. Během obřadu začne bombardování a svatební slib podepisují vleže mezi troskami. Bomba vyhodí Mariin život do vzduchu. Manželství trvá pouze půl dne a jednu noc. Nádraží křižují ženy s cedulemi kolem krku – čekají na své muže, doufají v jakékoli zprávy od procházejících. Marie už ale nechce jen stát a doufat… Bezcílné čekání hodí pod projíždějící vlak. S výrazným make-upem, odvážnými šaty a velkým odhodláním se uchází o práci v baru pro Američany. Svým půvabem si získá afroamerického vojáka, se kterým naváže intimní vztah. Je si jistá, že Hermann se jí vrátí a vše dělá pro jejich budoucí dobro. Ani trochu nepochybuje, že by šlápla se svým rozhodnutím vedle. Prodává svou duši, aby přežila. Její tělo je klíčem do světa bohatství a přepychu. Režisér Rainer Werner Fassbinder pronikl Marii hluboko do duše a pokusil se o psychologickou kresbu hlavní hrdinky. Při sledování její proměny se nabízí otázka, zda vše dělala opravdu pro Hermanna, nebo pouze pro sebe? Nebyla to jen chatrná obhajoba jejích činů? ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

„Dnešní muži už snad ani muži nejsou.“ Poválečné Německo. Země miliónů vdov. Žádná perspektiva. Hlad, chudoba, smrt na každém kroku. Osamělost, beznaděj, přetvářka. Fasbinderův intimní pohled do duše mladé ambiciózní ženy, je velmi kritický k poválečnému ekonomickému zázraku. Neb nic není zadarmo. Německo koncem 40. let objevilo mnoho svých Marií. Nakonec to nebyl muž, ale žena kdo zemi znovu postavil na nohy. Marie bezcitně kariérní, chladně pragmatická. Žena, která je svou krásou a odhodláním nebezpečná všem ve svém okolí, nejvíce však sama sobě. Žena, jejíž životní energie je spojena jen s nadějným očekáváním a vírou v nemožné. Hana Schygulla v jedné ze svých nejlepších rolí. Osamělá postava ztracená v mužském světě, bojující proti všemu a všem, hledající svůj ztracený vysněný život. Nenaplněný život, který už navždy zůstane překryt zubem času. Ten život, který se již nedá žít a nově přináší pouze iluzi šťastných zítřků. Zítřků, které se ve skutečnosti nikdy nevrátí. Vlastně tu nikdy ani nebyly. 84% ()

Reklama

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Můj čtvrtý Fassbinder (po Strach jíst dušeProč posedl amok pana R.Querelle; na přesnou chronologii už si však nevzpomenu, řazeno tedy od nejhlubšího zážitku k těm "méně hodnotným" (v obrovských uvozovkách)), a opět - kdybychom byli na divadle (a nejsme nakonec?) - standing ovation; nevím, jak to ten chlap dělá, že mě vždy dostane do kolen. Zde: čerstvě poválečné zkušenosti Německa by se nemohlo dostat hodnověrnějšího výrazu, takhle nějak to tam tehdy muselo vypadat! Hlavně však: Marie Braunová je výborně napsaná a výborně zahraná postava. Dáma, kterou okolnosti donutily (ale možná taky ne?, možná apel k přehodnocení všech hodnot byl výkřikem odněkud z hloubi její duše?) býti vrcholně emancipovanou, zároveň však stále v područí, a to v područí svého partnerského ideálu. Žena, která se musela (?) státi rozežranou, chtivou, jdoucí přes mrtvoly, stále však svým zvláštním způsobem zůstala sloužící, obětující sebe samu. Právě tahle komplikovanost, potažmo komplexnost, etická nerozlišitelnost (jaký to byl z hlediska mravnostního život?) na mě asi zapůsobila nejsilněji. Pokud bych měl jmenovat film, u kterého by mě zajímalo, jak ho čtou feministické kritičky/feminističtí kritici, byl by to tento. 85% ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Truffaut: „Tímto filmem vystoupil Fassbinder ze své věže ze slonoviny“ (nepřijde mi, že by v ní kdy byl…). Je to koncert pro Schygullu – je zde ve vynikající formě a dává poněkud upovídanému celku švih. Celý film je melodramaticky pokleslý, herci jsou často nechaní velmi špatně hrát (výjimkou je génius Schygulla) – podle všeho je to Fassbinderovou technikou natáčení – bral první záběry. Filmu to ve výsledku neškodí – je to prostě JINÁ kinematografie. Skvělá je (opět) hudba – Peer Raben – tedy pokud nejde jen o citace dobových šlágrů – zní to jak drcené sklo… Zatraceně silné, skvěle natočené a promyšlené je i celé finále. Fassbinder v Die Ehe… často používá montáž dvou zvukových pásem (Adenauerův projev kontra rodinná hádka), kterou dovedl k dokonalosti v Třetí generaci. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Pôvodne som mal pozerať niečo s Fassbenderom, ale nakoniec som sa rozhodol stretnúť sa prvý-krát s FASSBINDEROM, a k tomu zhliadnuť jeho svetoznáme uznávané dielo=Manželstvo Márie Braunovej, s naprosto fascinujúcou Hannou Schygullou, a tak sa dá na záver zhrnúť, že:„Vlk ostal sýty aj ovca celá” . Tento, takmer 40 rokov starý snímok poznám zo svojej zaujímavej filmovej knižky, viac ako tri letá mám informácie o tom, o čom je, ale až teraz som sa konečne odvážil vidieť ho vo svojej celučičkej kráse, s jedným brilantným hereckým výkonom, na aký sa len tak určite nikdy nezabúda... _ Pozoroval som mimoriadne pôvabnú, c-y-n-i-c-k-ú a atraktívnu ženu v stredných rokoch, ktorá bola oddaná sa vypracovať kariérne aj cez postel svojho šéfa, de-facto, všetci muži v jej objatí vyšli asi tak na „psí tridsiatok” , za prvého Hermanna sa vydala počas bombardovania, s druhým černochom Billom nebude mať príliš dlhého trvania-milenecká láska, lebo “navrátilec” sa vracia zrovna domov v momente, keď sa to nehodí, a v amoku ho O-N-A zabije, z tretieho Karla Oswalda si robí iba dobrý deň, a so štvrtým Willim Klenzeom len špásuje... Má dokonalý prehľad o tom, ako sa chová, čo si môže i nemôže dovoliť, ale viacej prevláda to, že si robí, čo sa jej zachce, no situáciu, ktorá sa na záver totálne vyhrotí, nepredvídala, aj keď asi zrejme mala ? Možno také zadosťučinenie, ktoré som jej v skutočnosti neprial, i keď si o to viac-menej koledovala, že tak skončí... ? _ R.W.F. dám ešte do budúcna šancu+pochválim perfektnú kameru Miša Ballhausa. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Většina filmu byla natočena v Coburgu, scény bombardování a závěrečné exploze pak v Berlíně. (ČSFD)
  • Podnětem k filmu byl televizní projekt Die Ehe unsern Eltern, na kterém Fassbinder spolupracoval s režisérem Alexanderem Klugem. (ČSFD)
  • Yves Montand se zajímal o roli Herrmanna. Fassbinder jej ale chtěl pro postavu podnikatele Oswalda, což Montand odmítl. (ČSFD)

Reklama

Reklama