Noční můra v Elm Street 4: Vládce snu

Když na lidi se snesl hluboký spánek, přepadl mne strach, třásl jsem se a všechny kosti se mi chvěly strachem. Kniha Jobova, Kapitola 4. Toliko úvodní citát. VHS s příšerně nahranou čtyřkou a pětkou NOES byla první videokazetou v naší rodině a čtyřka je dodnes mým nejoblíbenějším dílem, i když jsem před Freddym vždy upřednostňoval a upřednostňuji Jasona. Už u předchozí VĚZNICE, další pecky z dob mého dospívání, Harlin ukázal, že horor je pro něj především záležitostí zvláštních efektů a na NOES4 ještě přitvrdil. Vrakoviště, vodní postel, pláž s hradem z písku, Freddyho polibek, výtah, fitko - každá vražda je lahůdková a navíc pořád někdo někam letí, skáče nebo padá (jako ve snu) a nechybí ani montáž přípravy na finální bitvu (podmazaná geniálním nářezem ANYTHING) a závěrečný kung fu souboj s Freddym. A odkazy na Kafkovu Proměnu (Debbie se mění v hmyz) a na Alenku v říši divů (Alice se zrcadlem vydává za Freddym). Co speciálně oceňuji (kromě fajn děvčat) je zachování návaznosti na minulý díl, parádní masky (Freddyho smrt), celková dynamika, zřetelná nadsázka a popkulturnost. Ve výsledku je mi pak víc než u prdele, jestli Harlin pravidla a ducha ságy przní nebo ne. První scénáristická práce Briana Helgelanda, který si pak připsal ještě několik výživných horůrků (PŘEDVOLBA 976, POZDRAV Z CESTY DO PEKLA) než se stal prvoligovým hollywoodským scénáristou. (11.11.2007)

Skvělá Noční můra tentokrát v podání Rennyho Harlina, je to typický snímek konce 80. let, rocková hudba a účesy alá Lybar, Freddy ve fantastické formě a akční vyvrcholení je dokonalou pozvánkou ke sledování tohoto skvělého snímku, takže popcorn opražit, pepsi colu se slánkou do ruky, nalakovat vlasy a vzhůru do hororového světa konce 80. let (02.04.2004)

Čtvrtý díl klade důraz na jistý akcent Freddyho povahy, který předchůdci zatím ještě plně nevyužili - svérázný smysl pro černý humor. Původně čistě horrorové téma Wese Cravena (NOES 1), posunuté Chuckem Russellem až do oblasti fantasy (NOES 3), Harlin výrazně odlehčuje a opět je posunuje dál, do nových teritorií. Tentokrát až někam k samotným hranicím světa komedie. Přitom se ovšem nezříká výrazových prostředků, které dali Nočním můrám do vínku jeho předchůdci, a nenápadně přidává sobě vlastní prvky akčního filmu. Freddy Krueger se v tomto pokračování plném hlášek, hrůzně komických gagů a bizarností (pes močící oheň, smrtící vodní postel, Freddyho rukavice coby žraločí ploutev z Čelistí, nebo kafkovská proměna oběti v brouka) stává přibližně podobným monstrem, jakým je srandovní Ježibaba v Mrazíkovi. Svému okolí je však výrazně nebezpečnější. Dokáže postrašit i pobavit zároveň, a diváci ho za to milují. Podobný efekt (tzv. „princip uvázaného zlého psa") s úspěchem použil už v 70. letech vynálezce rockového divadla a nevlastní Freddyho otec – Alice Cooper. V této souvislosti není od věci připomenout, že NOES 4 je také prvním dílem série, který byl podpořen regulérním písničkovým soundtrackem. Mix osmdesátkového popu, melodického heavy rocku a komerčního hip hopu byl ideální kulisou typického středoškolského mejdanu oněch časů. V momentě, kdy MTV nasazuje do vysílání videoklip „Are You Ready for Freddy?" od rapujících bumbrlíčků The Fat Boys, přízrak z Elm Street definitivně vstupuje do světa popkultury. Zároveň se stává významnou postavou horrorové historie, hrdě se řadíc po bok Draculy, Frankensteina a dalších nesmrtelných monster. Když se v závěru filmu myslí hlavní hrdinky mihne zdánlivě nepochopitelné přání, aby se Freddy vrátil, je tím zároveň vyjádřena stejná touha tisíců nadšených diváků v kinech... Úspěch NOES 4 je nezanedbatelný: Snímek vydělal ze všech dílů série nejvíc, a společně s třetím pokračováním se tak načas ocitl v prestižní dvacítce finančně nejúspěšnějších horrorů všech dob. (12.04.2005)

Režisér Renny Harlin v dokumentu říká, že chtěl z Freddyho udělat hlavní postavu, jakéhosi cool vraha. Povedlo se mu to a je to právě tato změna, která čtvrtou Noční můru nejvíce odlišuje od předchozích. Freddy Krueger je superstar a frajer, když si na pláži nasadí sluneční brýle nebo lehkým krokem kráčí do kostela, víte, že jde o jen něj. Film jako takový není špatný, snové sekvence se povedly a konce teenagerů jsou zase proklatě černočerně humorné, bohužel je škoda, že děj vůbec negraduje. Prostě se usíná, vraždí a pohřbívá jako na běžícím pásu a většině lidí ve Springwoodu to snad ani nevadí. Ovšem závěr a Freddyho smrt, to je pro mě jeden z nejlepších momentů celé série. (31.12.2017)

vykrádačka sama sebe aneb pořád to samé dokola... časem už to prostě přestane strašit a začne nudit, občas spíš už černohumorně bavit, tu a tam překvapí kamerový nápad, pár povedených vražd, zajímavý konec... ale většinu času jsem prozíval... tak nevím, jestli má vůbec cenu si tu pětku pouštět... za tuhle můru ospalých 50%. (19.09.2009)