Sherlock: Přízračná nevěsta

Důkaz, že novodobý Sherlock tak dobře funguje nikoli z důvodu oné vějičky v podobě zasazení do současnosti, ale pro své obsazení, chemii mezi osazenstvem, styl, atmosféru, chytrou práci s originálem i nadsázku. Bohužel také důkaz, že Moffat s Gatissem jsou navzdory vší své (mnohdy nadbytečné, ale také ne vždy) překombinovanosti opakovaně (u Sherlocka i Doctora Who) průhlední mnohem dříve (jakože opravdu mnohem; prokouknutelné je to tentokrát v obou plánech v řádech minut) než by bylo záhodno a než by si sami přáli. Čímž dochází k tomu, že nejednou spíše čeří vodu než že by někam posouvali zápletku či postavy. Ve výsledku speciál, který dost dojíždí na to, že by na jednu stranu potřeboval fungovat sám o sobě (což se mu v první komediální polovině daří beze zbytku, bohužel pouze v ní), zároveň přeci jen částečně navázat na předchozí tři série (s přimhouřením obou očí i toto projde) a přitom nic nikam neposunout, kdyby ho snad někdo neviděl a po třetí sérii zamířil rovnou do čtvrté. (02.01.2016)

72% Do sebe zahleděný, zběsilý, překombinovaný drogový trip, na kterém člověk musí ocenit, že Moffat s Gatissem jsou neustále originální (i kdyby měli zajít až do krajností a běžný divák by si připadal při sledování příliš málo sjetý) a každá série posouvá seriál někam dál, někam úplně jinam. O kterém jiném seriálu se dá tohle říct? (05.01.2016)

Moffat s Gattisem dření nadsázku a divácký svět jde vývrtky. Je to čistá kokainová zábava, předěl mezi sériemi, který nic neřeší, ani neposouvá. Samostatná hříčka a betaverze kultu sebe sama, které se tolik spílá jenom kvůli tomu, že se čekaly velké věci. Po sebeparodické třetí sérii mi ta míra diváckého nepochopení přijde úsměvná. Každopádně, verzi 4.0 se nebráním ani trochu. I kdyby měl být Moriarty nakonec svým vlastním dvojčetem, klonem, nebo zmrtvýchvstalým přízrakem ze snu. (03.01.2016)

Od speciálu jsem čekal prostě dobový příběh se stejným obsazením. Nicméně Přízračná nevěsta je nakonec takový podivný hybrid, který navazuje na konec třetí řady a přibližuje nás řadě čtvrté, aniž by se v něm ovšem stalo cokoliv důležitého. Je to tedy opravdu jen taková zdrogovaná hříčka, která se nebere vážně, což je docela sympatické, ale zároveň je kvůli cestování o sto let zpět, dopředu, zase zpět a zase dopředu až zbytečně zmatená. Arthur Conan Doyle by asi radost neměl. (28.04.2021)

Film-speciál natočenej primárně pro fanoušky Sherlocka, asi tak se na tohle cosi, co s "klasickými" díly moc společného nemá, dívám já, "I'm Sherlocked" nepostižen. Anebo se nám Sherlock (resp. Mofftiss) už jaksi vyčerpal, who knows. Každopádně dobová Anglie příběhu sluší, stejně jako Freemanovi jeho mustáž, až si jeden řekne, že to borci od BBC měli do viktoriánské Anglie zasadit celý a od začátku. Pár vtípků, sem tam hororová atmoška, ale prachmizerný děj. Přesto pořád lehký nadprůměr. (04.08.2016)