Šimon a Matouš

Není to sice moje oblíbená dvojka italských herců Terence Hill a Bud Spencer, ale ostudu jim rozhodně nedělají.. Zábava je to královská, hudba se vám pomalu vryje do paměti a začnete ji mít rádi. Nezapomenutelné situace, komické bitky, které jako obvykle ani tak neobsahují násilí, jako spíše komediální údery s použitím všelikých předmětů v okolí. Příběh je sice jednoduchý, ale na komedii ani není třeba koumat nad nějakým hlavolamem a stačí se jen smát.. a já se smál. 75% (31.03.2010)

„To je šéf! ….. To je šéf! ….. To je šéf!“ ______ Další z legend mého dětství. Film, který jsem viděl snad dvacetkrát. Viděno dnešníma očima: Je to sice nostalgie, ale není to tak dobrá komedie, za kterou sem jí měl, když mi bylo 10. Přesto jde společně se Šimon a Matouš jedou na riviéru o nejzdařilejší napodobeninu Bud Spencera a Terence Hilla, která se jejich filmům může kvalitativně rovnat. Pravda, jen trochu ztřeštěnější. Groteskní bitky, pěkná ústřední melodie, infantilní dialogy, vyzkoušené charaktery. Výborný dabing Jana Přeučila dělá z Morgana (skvělý Dominic Barto) nejvtipnější postavičku. (10.01.2012)

Druhý díl je už slabší podívaná, ale i přesto se člověk rád pobaví. Dominic Barto má pořád svou věrnou partu a i tentokrát se snažili skřížit plány našim dvoum hrdinům. Panna Marie s diamanty, dobrmani, spoustu jídla, skvělé zábavné bitky a bezkonkurenční dabing pana Františka Filipovského, která tady dabuje jednoho potrhlého policistu. Italská odpověď pravděpodobně na komisaře Juva z Fantomase. No a do toho všeho chytlavá melodie bratří Angelisů (kteří mají také na svědomí svou giallo praci ve filmu TORSO) (10.05.2016)

Nostalgie je děvka, co už znásilnila kdekoho. Výsledkem pak byla vyšší hodnocení u filmů slabších kvalit. Ale mě si ta malá, proradná děvka nepodá. Nelze však hodnotit bez vzpomínek na bezstarostný dětský věk, kdy se od rána v sobotu čekalo na tento film, který měl běžet večer na programu bez loga v rohu obrazovky, na kterém v podstatě přes den nic kloudného neběželo. Večer to nebylo o nic lepší, ale toho léta páně nevím kolikátého, se prý zadařilo. Dávali Šimona a Matouše. Takhle nějak mně to vylíčil můj starší brácha, který mně coby blbému dítěti mnohem později barvitě popsal i děj, ale nesdělil mně tehdy jeden zásadní poznatek. A sice, že se nejedná o Buda Spencera s Terencem Hillem, ale o jejich dvojníky. Film jsem si tehdy pustil na videu. V očekávání maximálně bombastického zážitku jsem byl lehce zmaten vizáží obou protagonistů. Těm (originálům), které jsem doposud znal, tak úplně z oka nevypadli. Jsou to oni, nejsou to oni. Během filmu jsem pořád přemítal nad tím, že se mně u té dvojky něco nezdá. Tehdejší pocit z filmu už si nevybavím, ale jelikož jsem film viděl čerstvě, je hodnocení bez problému. Šimon s Matoušem byli (relativně) vtipní, herecky sympatičtí, příběh byl mimořádně jednoduchoučký, opatřený originálním až specificky groteskním humorem, který se ale hodí právě do těch dětských let. Akčnost, dá-li se tak naivní dění, respektive zrychlené pobíhání postav, co filmem probleskuje, nazvat, se dnes smrsklo na ryze trapný vývar ze špaget, na kterých sýr s omáčkou dávno vyčpěl a celé to přestalo chutnat. Bohužel, tenhle film je zde hodnocen nostalgickým způsobem. Valných kvalit nedosahuje. Obraz je úděsný, je znát, že technicky je film těžce v piči. O nic lepší to není ani po scenáristické a režijní stránce. V naprosté krizi, kdy vám ukradnou dvdéčka i externí disk s vašimi oblíbenými filmy a vy zjistíte, že zloděj neměl zájem jen o Šimona s Matoušem z pošetky za 50 Kč, se to vidět dá. Jinak ne! 40% (18.07.2015)

Šimon s Matoušem, dva opravdoví smolaři, nyní věří, že se na ně konečně usmálo štěstí. Náhodou jsou zaměněni za dva kněze, a jako tací vysláni do Holandska se sochou Madonny. Toho ale využívá šéf místní mafie, a na soše zamění barevná sklíčka za diamanty, a využije Šimona a Matouše jako pašeráky. Jenže když má dojít na předání, vše se komplikuje - a navíc se do všeho zamotává policie pod vedením inspektora Nelsona a Morganova zločinecká banda, a o diamanty mají zájem všichni ... Je jasné, že tvůrci filmu využili podobnosti hlavních hrdinů s - v té době hodně oblíbenými - Terrencem Hillem a Budem Spencerem, na druhé straně jejich filmy Šimon a Matouš v lecčem překonává. Rozhodně je to jeden z filmů, který v době rozmachu prvních videí, nesčítelněkrát brázdil naše televize, a nikdy nezapomenu jak jsme si s kámošema některé scény přehrávali zpomaleně, aby nám ani záběr neutekl. Chválím také povedený český dabing, a to asi nejvíc Františka Filipovského jako inspektora Nelsona (aka holandský četník Cruchot)... (01.09.2010)