Dalui yeonin : bobogyungsim ryeo

Skvelé, napriek všetkému a možno práve preto. Chvíľami som to fakt nenávidela a chvíľami pravý opak. Ani u jedného herca som nepostrehla prehrávanie, ktoré teda fakt nemusím, boli skutočne skvelí. Joon-ki Lee ako princ So bol úchvatný, určite toho s ním chcem vidieť viac, s tou maskou bol dokonca lepší ako potom ako ju odložil. Samozrejme záverečné diely ťali do živého a mňa teda trafili presne. Jediné čo ma trošku sklamalo bol záver, nemení to ale nič na mojom názore, že aj 5 * je málo, ale ja by som chcela vidieť aspoň náznak toho, že sa v jej realite stretli. Možno to bol nábeh na pokračovanie seriálu ku ktorému zjavne nedošlo, čo je škoda, a preto mi je toho skutočne krutého záveru ľúto. (21.01.2020)

Korejci se s tím rozhodně nepářou. Všeho jako by tu bylo víc a bylo intenzivnější - říká se, že asiati jsou stoičtí a bez emocí, ale hrdinové tohohle dramatu prožívají emoce jak z telenovely (tak trochu to telenovela je) - a ano, často předstírají stoismus, ale vidíte, kolik emocí bublá pod těmi chladnými maskami. Největší devizou Moon Lovers je Lee Joon-ki(čtvrtý princ Wang So) - umí perfektně prodat emoce, působí jako badass, když je to třeba, a bojové scény mu věříte. Krásné je i pro nás exotické prostředí a kostýmy a vlastně i celá ta tragická love story. Negativa - místy slabší scénář (hlavně ke konci tvůrci nedovedli prodat, proč se hrdinka Hae Su chová tak, jak se chová), nějaká ta klišé a nevyužitý potenciál. Jako máte super prostředí, cool postavy, zajímavý nástin příběhu, který mohl být super epický - ale nějak to tvůrcům na posledních pár dílů ujelo a nedokázali dovést seriál do konce, který by si zasloužil. I přesto je důvod, proč je tenhle seriál mezinárodním hitem a jako náhled do korejské tvorby (alespoň pro mě) slouží skvěle. 70 % a jdu se poohlédnout po dalším seriálu s Lee Joon-kim. (04.11.2016)

Po delší době jsem zase zabředla do korejských vod a hned s takovou perlou. Už je to 14 dní, co jsem dokoukala poslední díl a pořád na to myslím a chci to vidět znovu, ale moje srdce by ten nával emocí tak brzo nezvládlo. Jak to jen popsat stručně a výstižně?  Hra o trůny v korejském podání bez draků, kdy proti sobě stojí bratři. Ze začátku jsem se u toho smála a říkala jsem si, jak je to blbý, hlavní aktérka mi ale byla blízká svou ztřeštěností a chtěla jsem tak nějak vědět, co bude dál, i když dějová linka milostného zájmu byla trochu předvídatelná. Jenže u Korejců nikdy nevíte 😊 Díl od dílů to bylo komplikovanější, smutnější a dramatičtější. Od občasných slz se to změnilo k častějšímu pláči až to dopadlo tak, že jsem nemohla zastavit slzy ani hodinu po dokoukání. Některé postavy si prostě musíte zamilovat a některé herce o to víc. Joon-gi Lee se tak během dvou dnů stal mým numero uno 😊 Jeho mimika je neuvěřitelná!! A ten hlas 😊 Tak jsem zvědavá, jak budu vypadat po druhé projekci 😊 (07.07.2022)

Mám ve zvyku hodnotit seriály v podstatě ihned po zhlédnutí. Protože však ze sebe nechci udělat emočně nevyrovnaného magora před celou komunitou, dám si tentokrát na čas. Zatím vám prozradím jen to, že z historických seriálů je tento aktuálně jednoznačně mojí jedničkou, a že se z něho budu vzpamatovávat minimálně několik dní.//// Ani dva týdny po zhlédnutí jsem se pořádně neuklidnila a vždy, když narazím na cokoliv, co se týká tohoto seriálu, zrychlí se mi srdeční tep. Pořád si živě vzpomínám na některé zlomové scény, jejichž hloubka je pro mě slovy nepopsatelná. Pořád v sobě nosím ten pocit na konci. Při téměř každodenním poslouchání soundtracku jsem stále plná emocí. K hercům, a to bez ohledu na to, jestli jsem je před tím znala, jsem si v Moon lovers vybudovala úplně zvláštní vztah. Příběh je pro mě natolik citlivý, že ho neumím okomentovat. Jestli se mě ode dneška zeptáte, na co kouknout, doporučím vám tohle.//// Můžu říct, že ani po dvou letech jsem se z téhle podívané úplně nevzpamatovala. A to mi přijde neuvěřitelný, proto seriál povyšuji na svoji jedničku. (04.11.2016)

Moc příjemný zážitek. Drobné vady na kráse by se sice našly, ale nic radikálního. Ojediněle až moc moderní pop hudba, interiéry někdy působily kapánek uměle a nedůvěryhodně, a občas přišly události tak nenadále a nelogicky, že jsem malinko nechápal – např. při útoku na palác ve 14. dílu je vchod bráněn celými 8 strážnými :-) Celkově vzato, není snaha o realističnost celého díla, naopak z něho neustále vyzařuje plán se zaměřením se na humor, romantiku a drama, nějaké to poučení jako obvykle je zastoupeno též – ve všech těchto ohledech Scarlet Heart působí na jedničku, maximálně na jedna mínus :-) Dámy byly zajisté naprosto uneseny nejen čtvrtým princem, já jakožto chlap pak pochopitelně naprosto okouzlující a překrásnou Lee Ji-eun (IU) v roli Hae Soo. Stručně řečeno jí to slušelo vždycky, ale našlo by se mnoho momentů kdy jsem se ztotožnil s místními princi a jen v úžasu zíral na tu neskutečnou krásu, úsměv, oči, ženský půvab a jemnost tak silného rázu, že se mi až rozbušilo srdce, abnormálně rozkošná a miloučká dívka. Extra scénou je písnička k Eunovým narozkám, to je tak nádherné, až se mi tají dech. Skoro bych zde IU postavil vedle Božské (Ye-jin) a mé nejroztomilejší Aoi, ale nedá se to – každá má své specifické kouzlo a ohromí trošku jinak. Eh, já se vážně měl narodit jako Korejec, krucinál :-) Každopádně ač herecký výkon s Božskou Ye-jin srovnat nesnese, na zpěvačku je zatraceně kvalitní a v herecké oblasti se IU v žádném případě neztratí. V druhé už dost vážné půlce seriálu jsem sice rozvernou a věčně usměvavou Hae Soo postrádal, ale zase to vynahradila dramatická stránka příběhu. Co se princů týče, u mne jednoznačně vyhrává roztomilý Eun :-) Hudba je pro účel seriálu více než kvalitní a postačující, hodně umocňuje a prohlubuje prožitek mnoha momentů. Několik skladeb pak lze doporučit i pro samostatný poslech – např. Gesture Of Resistance, Forgetting You či úchvatná skladba All With You – tu jsem si zamiloval ještě před shlédnutím seriálu a vlastně je i důvodem, proč jsem se na to vrhnul tak brzy, zkrátka nešlo odolat nejen kouzlu IU – a nijak toho nelituji, naopak. (26.11.2016)