Pohádky pro Emu

Medzi súčasnými českými filmami by som ohodnotil "Pohádky Pro Emu" ako absolútne zlato. Škoda, že som ho nemal možnosť vidieť v kine, lebo svojou magickou atmosférou ma dostal už od začiatku. Postavy sú príjemné, príbeh je jednoducho a pritom tak dobre napísaný, dej je ľahko sledovateľný, má to veľa skvelých momentov. Ondřej Vetchý tu absolútne exceluje podľa mňa v jednej zo svojich najlepších rolí posledných rokov. Absolútne mu tu verím každý moment. Je super vidieť aj to, že úvod filmu je v Anglicku a hovorený po anglicky. Niečo, čo som v českom filme asi zatiaľ nevidel. Aňa Geislerová ma v tejto role presvedčila rovnako. Nebol som nikdy nejakým zarytým fanúšikom, no rozhodne môžem povedať, že v tejto role bola veľmi príjemná. A mladá Ema Švábenská... dávno som nevidel tak prirodzené dieťa vo filme ako ju. Sú skvelá trojka a dobre sa nich pozerá počas celého filmu. Okrem toho je film aj podľa mňa nádherne natočený. Je v ňom veľa pekných vianočných momentov, nepôsobí prefláknuto a nasilu snažiaci sa ukázať biele Vianoce ani nič podobné. Dokonca je podľa mňa aj absolútne perfektne ukončený. Žiadne scénky po čase alebo nejaké záverečné rozuzlenie. Všetko môže pokračovať akokoľvek. Ak by som mal mať nejaké problémy, tak by som vytýčil asi dva. Načo tu musíme mať zloducha v podobe Vilmy Cibulkovej? Je to nezaujímavé a vieme kam to bude smerovať. Scénky s ňou podľa mňa nefungujú. A možno je vo filme pár priehľadných momentov, kde vieme ako to celé bude pokračovať, ale nejako výrazne mi to nevadilo. Celý čas ma totiž brali postavy, príbeh a vzťah medzi našimi tromi hlavnými hrdinami. Film, ktorý skutočne doporučujem a škoda, že ho už nebudem mať šancu vidieť na veľkom plátne. Mal som mu svoje peniaze venovať. Zaslúžil by si ich. Hodnotenie: A (03.05.2017)

Je to až dojemné, jak rozdílně funguje byrokracie ve filmu a v životě. Chtěla bych vidět OSPOD, který by svěřil dítě člověku, jehož označí nějaká umírající žena jako otce. Stejně tak je málo pravděpodobné, že by otec dostal své vlastní dítě pouze po předložení testu na otcovství. Rudolf Havlík se rád pouští do témat, která zavánějí průšvihem, ne vždy se mu podaří z nich vybruslit. Podezírám ho, že vsadil na oblíbenost u jisté skupiny diváků a docela mu to vychází. (16.11.2021)

Voilà, další poklad mezi českými filmy je na světě. Přichází nečekaně, bez velké reklamy, zato s vynikajícím a dojemným příběhem a s trojicí, která to herectví rozhodně nešidí. Aňa, Ondřej a Ema ve filmu, který dojme... a to víc, než jen tak zlehka. Pohádky pro Emu se prostě povedly. Podívejte se na to, budete překvapeni. Fakt. (20.01.2017)

Co tenhle film postrádá na vtipu, to nedohání v napětí ani romantice a bohužel ani v elementární logice. Banální a nedůsledný scénář, krkolomný a vykonstruovaný, nesmyslné obraty v ději a jednání postav, nelogické situace (nechci to všechno vypisovat, třeba castor tu má komentář, se kterým úplně souzním), absence motivací téměř u všeho, tomu poplatné toporné herectví, bezduchá, nevnímavá kamera jako z televizní reklamy, a kvanta a kvanta nevyplněného prázdna kolem několika základních klišé a holých tezí z toho spolu s dětským hrdinou, ztraceným zvířátkem (které absurdně dlouho nikdo nepostrádá) a citově vydíracím tématem dělají z filmu tak akorát adepta na amerického oskara za zahraniční film. Zvlášť když se do toho zaplete téma imigrace. Američané si ostatně o schopnostech cizinců z východní Evropy točit dobré filmy myslí své a tenhle kousek je z té arogance fakt nevytrhne. Nejspíš je to od nich charitativní soška Oscara (jako sorry, ale mám docela právo se ježit, když už jsem si s tímhle počinem odkroutila dvě hodiny). Proti nepřirozenosti a šustění natáčených scén ve vakuu emoční i sociální inteligence a uměleckého citu se ve mně štětila každá buňka. Bhúúúffrf. Kdyby do sebe někdo prostříhal s béčkovými českými herci ne moc dobře přetočené scény z KOLJI a Pretty Woman, dostal by i bez úprav ve scénáři stoosmatřicetkrát lepší romantickou komedii a charismatičtější film, než za co se vydává tahle mdlá těžkopádná a hloupá šmíra. Zápletky, dialogy, vtip a spád děje v Ulici jsou proti tomuhle filmařskému amatérství rajský balzám na duši. Humorné to chvílemi bylo dost, pro otrlé (třeba když se Vetchý chová jako instruktor operačního týmu FBI a nutí Geislerovou zkoušet si nahlas opakovat, jak se jmenuje a kde pracuje, aniž by to ovšem byly smyšlené údaje k zapamatování. --- Nebo celá ta nesourodá vložená epizoda se ztraceným morčetem, co ho nikdo moc nepostrádá a nehledá, dokud nevkusně a cynicky nechcípne jako ten pes v písničce, kterého praštil řezník paličkou), já se ale postiženým filmům smát nemůžu, jen mě ta nejapnost bolela víc než obnažený zubní nerv. Je mi to líto, ale na tomhle pokusu nebylo prostě dobře nic, trčí z toho sada nesourodých utkvělých záměrů, tupá snaha a naprosté analfabetství stran existence filmařských, uměleckých a vyprávěcích postupů, nulový talent a totální podcenění práce na uvěřitelné esenci, plynutí i faktických detailech příběhu, a to není dobrý výsledek. Režisér je možná hodný člověk, ale nemusel by se to nutně pokoušet sdělovat filmem. *~ (18.12.2017)

Moc líbilo a to nejsem cílová skupina. Shledávám zde za špatné jen pár logických chyb. SPOIL: To jako na konci test otcovství vše vyřešil? Tak to si ho mohl podat dávno a neprovádět tu šaškárnu, nebo proč jste nám to nevysvětlili? Konec byl prostě až příliš rychlý a moc "pohádkový", což tomu trošku ubírá. Ústřední trojice hrála perfektně - Vetchý dokazuje, že je pan herec a přestože podle mého názoru nevybrali přímo roztomilou holčičku (tou je spíš Aňa), tak i ona na svůj věk předváděla nevídané. ... LFŠ 2017 (01.08.2017)