Láska a smrt

... jak divák o iluze přišel. Po čtyřech shlédnutých filmech Woodyho Allena jsem nechápal, jak se může jeho dílo někomu nelíbit. Bohužel, každý další snímek je horší než ten předchozí. Banáni - super. Bla bla sex bla bla úžasný. Láska a smrt... Skvělé hlášky, parodování ruské literatury... ale co jako? Asi ne každému se líbí celá jeho tvorba. Škoda. (19.10.2005)

Russian gentleman: So who is to say what is moral? Sonja: Morality is subjective. Russian gentleman: Subjectivity is objective. Sonja: Moral notions imply attributes to substances which exist only in relational duality. Russian gentleman: Not as an essential extension of ontological existence. Sonja: Can we not talk about sex so much? (01.10.2005)

S tvorbou WA spíš zatím jen koketuji, tento snímek byl výběrem ze 100x ničeho, co včera dávali v telce. Pár vtípků by se našlo, největší asi ten s cynickou Diane u postele umírajícího manžela a jejím dotazem na téma kolik mu zbývá času z původních 10 minut pod lékařských dohledem - ještě tak 8? Jinak to bylo místy moc utržené z kontextu, přehnaně rádoby vtipné a hlavně hrozně ukecané. WA je ovšem kardinální antisexy prototyp "chlapa" - ten musí mít kromě plné kešeně ještě plno někde jinde, jinak to nevidím.☺ (05.01.2015)

Jeden z nejlepších Allenových kousků. Neskutečné dialogy, místy naprosto absurdní humor plný odkazů nebo různě pokroucených citací z klasické ruské literatury (ale i na různé seriózní filmaře - hlavně Bergmana). Pekelné je, že proud fórů se nezastaví prakticky po celou dobu, takže těžko najít nejlepší kousky.Já osobně mám hodně rád scénu s výcvikovým seržantem carské armády, která je černoch, scény z hrdinova dětství (otec coby vlastník "kousku půdy", tajemný sen s tančícími číšníky) a pak v podstatě všechny scény, kde Allen v důstojnické uniformě balí petrohradské krasavice. "Zabil bych vás, kdybyste byl opravdový muž" "Já jsem opravdový muž" "Myslel jsem o něco menší opravdový muž." (07.08.2007)

Na Woodyho Allena jako režiséra a scenáristu jsem měl naladěno okamžitě od první scény. S Woodym Allenem jako hercem jsem to zase měl o něco těžší a chvíli mi trvalo, než jsem si na jeho zběsilé pitvoření v uniformě s brýlemi zvykl, ale během scén z divadla se přihodilo, že mě sám mistr před kamerou začal najednou rozesmívat přibližně stejným dílem, jako mnoho jeho autorských dialogů ve společnosti okouzlující a komediálně excelující Diane Keaton... a najednou jsem ho už plně bral, i když pár trapným momentům se v mých očích občas nevyhl (např. v groteskní scéně bez zvuku s opakovaným mlácením dámy tvrdou láhví do hlavy). Láska a smrt možná lehce trpí tím, čím i mnohé další Allenovy filmy cca do začátku 80. let a sice, že nedrží tolik pohromadě a místy připomínají spíše tematicky poslepený sled scén. Naštěstí to zachraňuje nejen důstojné a stejně vtipné završení, ale i bohatá náplň filmu mnoha zdařilými scénami a nápady ve svérázném pojetí motivů z notoricky známých ruských literárních klasik a národních dějin, ale také osobností, teorií a myšlenek z dějin filozofie. Pojmout ony filozofické střípky s takovou lehkostí i nadsázkou a vložit je do vtipných situací, vztahových zápletek nebo reálných událostí jiné epochy (Napolen v Rusku) si vyžadovalo spoustu kreativity, jaká mě na Woodyho starších filmech velice baví. Výsledkem je opět velice zábavná filmová skládanka, v jejíž pestré palety humoru si většina diváků najde něco svého. [80%] (17.11.2023)