Láska a smrt

S tvorbou WA spíš zatím jen koketuji, tento snímek byl výběrem ze 100x ničeho, co včera dávali v telce. Pár vtípků by se našlo, největší asi ten s cynickou Diane u postele umírajícího manžela a jejím dotazem na téma kolik mu zbývá času z původních 10 minut pod lékařských dohledem - ještě tak 8? Jinak to bylo místy moc utržené z kontextu, přehnaně rádoby vtipné a hlavně hrozně ukecané. WA je ovšem kardinální antisexy prototyp "chlapa" - ten musí mít kromě plné kešeně ještě plno někde jinde, jinak to nevidím.☺ (05.01.2015)

Tak abych to shrnul. Do tohoto filmu jsem šel s tím, že se určitě příjemně pobavím a zase budu žasnout nad tím, jak dokáže AMERICKÝ režisér vyplodit takové množství inteligentních narážek, vtipů, parodických okamžiků a slovních přestřelek, o hereckém stylu výše jmenovaného nemluvě. S něčím takovým jsem k filmu přistupoval. Ale přes tuto mou předpřipravenost se ukázalo, že Woody je prostě blázen a že já rád podlehnu svodům blázna. Láska a smrt je neuvěřitelná smršť úžasných gagů (vychechtaný biskup pravoslavné církve hovoří za vše), výsměchu vševědoucím filozofickým tématům, skvělých hereckých výkonů (herectví natolik podobné Audrey Hepburnové jsem od Diane Keatonové nečekal) a v neposlední řadě neskutečně kulervoucích hlášek: "Někteří lidé jsou heterosexuální, a někteří jsou bisexuální, a někteří lidé na sex vůbec nemyslejí. A z těch se pak stanou právníci." Přesně něco takového jsem myslel že uvidím, ale stejně jsem byl překvapený a místy zíral na obrazovku s připitomělým úsměvem obecního blázna. Není co dodat, není co vysvětlovat. Čistých 100%... (19.05.2010)

Ač velmi oslavovaný, film Love and Death mě až tolik nevzal. Přišel mi jako série parodických skečů a vtipných replik, které jsou do filmu vsazeny na úkor celistvosti příběhu. Ten sice nějaký vývoj má, ale trochu se ztrácí, tím, že na prvním místě zde, je vždy vytěžit maximum humorného potenciálu dané scény. A mě osobně více sednou civilnější Allenovo filmy. Na druhou stranu, pořád je to hodně zábavný snímek, to je bez debat, který navíc obashuje kvantum chytrého humoru. (13.04.2011)

Na Woodyho Allena jako režiséra a scenáristu jsem měl naladěno okamžitě od první scény. S Woodym Allenem jako hercem jsem to zase měl o něco těžší a chvíli mi trvalo, než jsem si na jeho zběsilé pitvoření v uniformě s brýlemi zvykl, ale během scén z divadla se přihodilo, že mě sám mistr před kamerou začal najednou rozesmívat přibližně stejným dílem, jako mnoho jeho autorských dialogů ve společnosti okouzlující a komediálně excelující Diane Keaton... a najednou jsem ho už plně bral, i když pár trapným momentům se v mých očích občas nevyhl (např. v groteskní scéně bez zvuku s opakovaným mlácením dámy tvrdou láhví do hlavy). Láska a smrt možná lehce trpí tím, čím i mnohé další Allenovy filmy cca do začátku 80. let a sice, že nedrží tolik pohromadě a místy připomínají spíše tematicky poslepený sled scén. Naštěstí to zachraňuje nejen důstojné a stejně vtipné završení, ale i bohatá náplň filmu mnoha zdařilými scénami a nápady ve svérázném pojetí motivů z notoricky známých ruských literárních klasik a národních dějin, ale také osobností, teorií a myšlenek z dějin filozofie. Pojmout ony filozofické střípky s takovou lehkostí i nadsázkou a vložit je do vtipných situací, vztahových zápletek nebo reálných událostí jiné epochy (Napolen v Rusku) si vyžadovalo spoustu kreativity, jaká mě na Woodyho starších filmech velice baví. Výsledkem je opět velice zábavná filmová skládanka, v jejíž pestré palety humoru si většina diváků najde něco svého. [80%] (17.11.2023)

Scénář: Woody Allen .. Co bude po tom, až umřeme? --- Budou tam holky? Rozpustilé, sarkastické, empirické, geniální. Hlubokomyslné filozofování o lásce, sexu, náboženství a smrti. Allenův scénář je prostě protkán božskými narážkami a neuvěřitelnou otevřeností v těch tzv. nejzásadnějších otázkách lidského žití. Podáno je to pak místy ve výbušně humorném tempu, kdy režijně nápadité scény, oduševnělé monology a otevřené dialogy jedou jeden za druhým. Woodyho závěrečný tanec se Smrtí i to co k němu vede je mnohonásobně působivější než v případě Sedmé pečeti. No, takhle nějak by měl vypadat každý pokus o remake nudných evropských artů. (05.10.2007)