Evropa, Evropa

Geniálny film, ktorý dokázal vierohodne prepojiť hrôzy vojny s jej karikatúrnosťou. Najviac sa to vyníma v prípade otázky židovstva, kde sa jediným rozdielom medzi židmi a nemcami stáva obriezka a to či bol, alebo nebol Josef Peters(hehe) obrezaný, alebo nie tizhoduje v určitých momentoch o jeho záchrane. Scény zosmiešňujúce nacistickú ideológiu ako napríklad tá na hodine s učiteľom, ktorý sa snaží vysvetliť, že židia sa odlišujú stavbou tela a lebky a vyberie si ako príklad Árijca práve Josefa, alebo ešte ironickejšia scéna, kde sa s ním vyspí Hitlerova obdivovateľka pretože sa narodil v ten istý deň ako Hitler a počas orgazmu na mladého žida kričí 'meine fuhrer'...a kopu ďalších, ktoré len podtrhujú bizarnosť nemeckej propagandy. Holland však nezabúda ani na kritiku stalinizmu a nesnaží sa vyberať lepšiu, alebo horšiu stranu. Tak ako hlavná postava, aj ona sa ako režisérka prikláňa na tú stranu, ktorá príbehu v danej chvíli najviac vyhovuje. Jeden z top 3 filmov o druhej svetovej vojne, minimálne po scenáristickej stránke. (29.09.2019)

V jednom z komentářů je hrdina snímku Sally přirovnáván k Forrestu Gumpovi, který se rozhoduje zkratkovitě a ve všech ohledech špatně. Osobně soudím, že kdyby se rozhodoval špatně, jeho život se bude ubírat podstatně temnějšími uličkami a záhy skončí. Vzpomínám si na sérii dokumentárních filmů Zapomenuté transporty do..., které přibližovaly osudy hrstky přeživších Židů z koncentračních táborů. Prakticky každý z nich prožil příběh, který by stál za zfilmování a je stěží uvěřitelný - kdyby to nebyla pravda. O těch milionech, kteří štěstí neměli a nedokázali se ve zlomku vteřiny rozhodnout, do které řady nastoupit nebo kdy zvednout ruku, se zkrátka filmy netočí. Sally projevil velkou dávku duchapřítomnosti a statečnosti, ale vedle toho musel mít taky obrovské štěstí. Vzpomínám si na příběh německého židovského emigranta z Paříže, kam vstoupila vítězná německá armáda. Začaly první šťáry a onen mladík se pod heslem pod svícnem bývá největší tma s neuvěřitelnou drzostí v náborové kanceláři přihlásil do jednotek SS. Narozdíl od milionů jiných příslušníků své církve válku přežil, když si odkroutil několik let v elitních jednotkách SS v Norsku. S Angieszkou Holland mám zkušenost, že její režie mě do nějakých nadoblačných výšin nikdy nedostane, na druhou stranu točí spolehlivě a navíc, což je asi její největší přednost, má cit pro výběr atraktivní látky. Samozřejmě, jakkoliv vychází film z osudů skutečného hrdiny, scénárista si mohl v rámci zatraktivnění filmového vyprávění jeho zážitky trochu vylepšit, ale i tak jde o mimořádně zajímavý počin, který hodně vypovídá o tehdejší šílené době a antisemitismu (nejen) v německé společnosti. Celkový dojem: 75 %. (27.05.2015)

Už v úvodu, kde zazněl můj nejoblíbenější valčík Na krásném modrém Dunaji, jsem vytušil, že tenhle film se mi bude líbit. A taky že ano. Navíc Evropa, Evropa na nic nečekala a hned v prvních 10 minutách přišla tragédie, která odstartovala tento neskutečný příběh Salomona Perela. Bylo více než zajímavé sledovat přesuny hlavního hrdiny z Německa přes zrovna zaniknuvší Polsko do Ruska, tam a nazpátek a hlavně perfektní schopnost Salomona se z každé nepříznivé situace vykecat. A tak ho chvíli převychovávali Rusové, pak zase Němci a já si stále říkal, kde pořád bere to štěstí (samozřejmě v neštěstí) a jak je možné, že ho tolik neuvěřitelných náhod dokázalo zachránit. A to je právě jediný problém tohoto filmu. Jejich tam tolik, že i když byl prý inspirován knihou napsané podle skutečné události (na konci vidíme i pravého Salomona Perela), dikákovi (nebo alespoň mně) se to prostě nějak nezdá. Proto "jen" ty 4*, jinak jsem byl moc spokojen a některé scény mě i pobavily (ať už to byl taneček 2 dikátorů, braní Žida jako vzor pravého árijce, nebo "obsazení" nepřátelské pozice). "Jezte správně s vidličkou a nožem. Nůž do pravé ruky, vidličku do levé. Žádné mlaskání! Žádné drobení! Mějte úctu k německému chlebu!" (11.08.2011)

Když jsem to viděl před lety (od druhé poloviny) na Čt, byl jsem uchvácen a zároveň šokován. Nyní jsem film viděl celý a je škoda, že okamžik prvního dojmu už byl pryč. I tak ale na mne působila neskutečná síla filmu, který patří k řadě těch co obžalovávají nacismus... Škoda, že my nemáme svojí Agnieszku... Dokonce i našeho Palacha musela točit ona! Je až neskutečné, čím si musel projít hlavní hrdina a jakou měl místy kliku, že přežil. Když si něco přečtete o koncentračních táborech, o holocaustu od přeživších - zjistíte, že i oni většinou vděčí za své životy náhodám, někdy opravdu malinkým. Ale i ty často stačily k tomu, aby se někdo z rodiny zachránil a to často jako jediný. Já si celý snímek kladl otázku jinou. Byl hlavní hrdina ve svém věku tak naivní, že vždy přijal učení zrovna té vítězné strany a nebo to byly jen mimikry nutné k přežití? Doteď v tom nemám jasno. Na začátku snímku má hrdina pochyby co je správné. Na konci už bez skrupulí podstupuje nacistické rituály a to při vědomí co se děje v ghetu... Přesto se mu těžko bodá bajonetem do figuríny s židovskou hvězdou a nerad poslouchá projevy o Židech jako o hmyzu... Ve snímku je krásně vidět ten podivný válečný zmatek, v jehož středu bylo právě Polsko. Jednou si jej Němci dělí s Rusem aby posléze na Rusa spojence podle zaútočili... Uprostřed toho všeho prchající a umírající civilisté a Židé. Jen ti co měli možnost odjet do Ameriky zavčasu se zachránili... Leckdo prchal z Německa kde vše začlo do okolních zemí: Polska, Francie, Belgie, Holandska i na východ v dobré víře, že až tam hnědý mor nedosáhne... Bohužel v prvních letech války byla válečná štěstěna nakloněna Hitlerovy a v nepřipravené a podvedené Evropě padala jedna země za druhou... Pak už nebylo jak utéci a nebylo skoro ani kam... Než se karta obrátila stačila zrůdná nacistická ideologie skoro zcela vyřešit ,,židovskou otázku''. Báchorce o přesídlení Židů na Madagaskar nebo na východ už v roce 1944 nemohl (nebo nechtěl) věřit nikdo... Válečných scén ve filmu tam moc není a ani nejsou nijak potřebné a pro děj podstatné. Co mne ale v závěru mírně nakrklo bylo bombardování budovy policie moderním transportním čtyřmotorákem C130 Hercules... To neodpouštím. Jinak se ale jedná o skvělý film, který doporučuji vidět. Je až neuvěřitelné, že toto někomu mohlo ve skutečnosti přihodit !!! 4 vejce máčená v solené vodě. * * * * (04.04.2014)

"Cítil jsem se zmatený. kdo jsou moji přátelé, kdo nepřátelé? Proč jsou na mě hodní a ve stejnou dobu tak hrozně zabíjejí? Proč je to tak? Co nás rozděluje? Jenom předkožka?" Odpověď je jednoduchá-absurdita ideologie. Absurdita války, nepřátelství, rasových a třídních rozdílů očima dospívajícího chlapce, který se z pudu sebezáchovy, a snad i ze snahy vybrat si jednu stranu, kde jedna je horší než druhá a není alternativa na důstojný život, zachová jako 90% lidstva - přizpůsobí se. A Žid Salomon se přizpůsobuje až s Gumpovskou absurditou a paradoxem těm absurdním a paradoxním situacím - aneb jak raději ztratit identitu než život. "A tak jsem se místo dezertérem stal hrdinou jednotky". Prazvláštní film, u kterého se dokážete zároveň jak smát, tak bát a pořádně se znechutit nad hrdinovou přizpůsobovistí, jenže do toho se neubráníte obdivu vůči jeho osobě. Dobře divný film. (19.11.2011)