VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (142)
„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! ()
„The world is yours.“ Znaky kultu na seba nenechávajú dlho čakať. Pred popravou sa pískajú tóny opery. Hlavného hrdinu vidíme po prvýkrát zakrytého plachtou u holiča a je tak drzý, že si neváha zapáliť zápalku na cigaretu o policajtov odznak. Brutalita tu nie je veľmi viditeľná, dočkáme sa menších bitiek a zaúch, ale nič výnimočné, rovnako ani pri prestrelkách krv nestrieka prúdom tak, ako to má rád Quentin Tarantino. Do žánrov by som pridal aj fantasy, lebo taká neuveriteľne hlúpa postava bez pudu sebazáchovy, ako Tonyho sekretár, ktorý sa nekryje pred guľkami, keď volá z telefónu, by v realite nemohla existovať. Výhradu mám voči nedostačujúcej kamere a výprave, s ktorými vie tento kult dnešná konkurencia prevalcovať. Film sa nestratí ani medzi dnešnými mafiánskymi kúskami, ktorým na dlhú dobu ustanovil vzor a kultové scény. Víťaz medzi filmami Scarface je jednoznačne De Palmov kúsok s Al Pacinom. ()
Původní Zjizvená tvář mě hodně překvapila. Čas na ní neponechal žádné šrámy a stále baví víc než dost. Dokonce bych řekl, že i mnohem více než-li De Palmova verze s Al Pacinem. A to jsem ji viděl jako první. Praotec všech gangsterek a již 90 let starý snímek jde rovnou na věc a hned v úvodu nám představuje Tonyho Camontu (postavu značně inspirovanou Al Caponem) gangstera z období prohibice, který se dere za každou cenu na výsluní. Je charismatický a všichni ho mají rádi. Ale jak to tak bývá, po rychlém vzestupu přichází rychlý pád. Velmi nadčasová gangsterka, která má spád a skvělé herce. Velké překvapení, že i po těch letech v klidu strčí téměř všechny novodobé gangsterky do kapsy a hlavně i remake. Remake, který krom změnění prostředí pro aktuálnost toho přinesl pramálo nového. Rozhodně doporučuji. 8/10. ()
Jedinou slabinou tohoto filmu je absence hudby. A hudba byla právě tím, co tak kouzelně vykreslilo atmosféru filmů jako Kmotr nebo Tenkrát v Americe. Tento film však má jinou stránku, kterou předčí oba filmy, a to je naprosto reálně vykreslená situace. Tvůrci novodobých filmů o událostech oné doby se snaží podat celou věc spíše poeticky. Cílem toho filmu však bylo poukázání na hrozné události, které se denně odehrávaly v ulicích tehdejších měst. A to se jim povedlo vynikajícím způsobem. 9/10 ()
Tak tohle je absolutní nářez! Téměř 80 let stará gangsterka, která je právem označována za praotce všech dnes již klasických titulů jako Kmotr, Neúplatní či remak s Al Pacinem. Opravdu jsem si od Scarface sliboval hodně, ale takhle syrovou, drsnou a uvěřitelnou podívanou jsem opravdu nečekal. Navíc na rok 1932 snímek hodně předběhl dobu už jen počátečním odkazem varujícím před rozrůstajícím se organizovaným zločinem či výbornými automobilovými honičkami. Paul Muni je skvělý a na nekompromisního bosse Tonyho se hodil na výbornou. Za jedinou podstatnější chybu považuji strašně krátkou stopáž. Přeci jenom na vzestup a pád gangstera je 90 minut opravdu velmi málo. Ovšem od toho, abych dal pět hvězdiček, mě to absolutně neodradilo....... ()
Galerie (96)
Zajímavosti (27)
- Když byl v roce 1931 film dokončen, hollywoodští cenzoři jej odmítli schválit, dokud producent nesouhlasil s přidáním scén, které jasně ukazovaly, že za „existenci gangů nejsou zodpovědné úřady, ale veřejnost“. (Zetwenka)
- Mnoho událostí ve filmu se zakládá na životě Al Caponeho. 1) Tony zabije svého šéfa - Capone podobným způsobem zúčtoval s "Big Jimem" Colosimem. 2) Guino vstoupí do Tonyho bytu s kytkou na klopě kabátu a my se dovídáme, že zabil šéfa svého rivala O´Haru. Ve skutečnosti Caponeho lidi zabili O´Bannona v jeho květinářství. 3) Gaffney střílí v karavaně automobilů na Tonyho v restauraci. To samé udělal Caponemu jeho soupeř Hymie Wiess v roce 1927. 4) Když se Johnny Lovo snaží zabít Caponeho v automobilové honičce. Tak se snažili vypořádat se svým nepřítelem bratři Gennovi. 5) Masakr na svatého Valentýna v roce 1929. (Kulmon)
Reklama