Zjizvená tvář

Životom Al Caponeho inšpirovaný projekt sa snažil otvorene vzbudiť pozornosť a otvoriť debatu o tom, čo sa dialo v uliciach, a to primárne mesta Chicaga. Namiesto agitky proti násiliu však vznikla drsná a mimoriadne kvalitná gangsterka, ktorá mala vo svojej dobe značné problémy s cenzúrou. Mali by ste vidieť, aj keď poznáte populárnejší remake. (07.12.2017)

Tak tohle je absolutní nářez! Téměř 80 let stará gangsterka, která je právem označována za praotce všech dnes již klasických titulů jako Kmotr, Neúplatní či remak s Al Pacinem. Opravdu jsem si od Scarface sliboval hodně, ale takhle syrovou, drsnou a uvěřitelnou podívanou jsem opravdu nečekal. Navíc na rok 1932 snímek hodně předběhl dobu už jen počátečním odkazem varujícím před rozrůstajícím se organizovaným zločinem či výbornými automobilovými honičkami. Paul Muni je skvělý a na nekompromisního bosse Tonyho se hodil na výbornou. Za jedinou podstatnější chybu považuji strašně krátkou stopáž. Přeci jenom na vzestup a pád gangstera je 90 minut opravdu velmi málo. Ovšem od toho, abych dal pět hvězdiček, mě to absolutně neodradilo....... (18.09.2008)

Zjizvená tvář je dozajista jedním ze základních stavebních kamenů subžánru gangsterek, jejichž vrchol je představován dnes již kultovními snímky typu Kmotr, Mafiáni či Scarface z roku 1983. Na tomto 83 let starém zpracování musím vychválit perfektní atmosféru tehdejší doby, vliv mafie a v podstatě narůstající nebezpečí, které pro obyčejný lid představuje. Co však nemá na tomto snímku chybu, jsou akční scény. Ty mají dodnes opravdu patřičnou sílu a i díky tomu dávám 4*. Samotný závěr je jednou z těch scén, které si divák zapamatuje. Jsem zvědavý na verzi s Al Pacinem, ale také na další základní kámen gangsterek, na Veřejného nepřítele. Přestože hodnotím Scarface veskrze kladně, musím se přiznat, že mnohé jiné, staré mafiánské snímky (zejména s Jamesem Cagneym) mám raději. (18.02.2015)

2.222 komentár na čsfd som priradil filmu Scarface, ktorý bol prvým z množstva "gangesterských" filmov a určil tak trend, ktorom sa bude tento žáner vyvíjať. Nie je to zlé, najmä ak beriem do úvahy rok vzniku ale tento film patrí k jednému z mála filmov dnes už z filmového praveku, ktorý má príliš neupútal. Samozrejme že tam bolo pár výborných záberov (útoky na reštaurácie, vyhodený mafián pre barom, poprava skupiny mafiánov inou skupinou, ktorá sa zamaskovala za policajtov - čo sa mimochodom ešte dlho potom v mafiánskych kruhoch využívalo) avšak vzťahy medzi jednotlivými postavami, nie príliš dobré dialógy a celkovo o čosi slabší dej ma prinútili udeiť filmu nižšie hodnotenie, aj keď to je v tomto roku mojim zvykom a zatiaľ u mňa prevažujú hodnotenia pod 3*. Možno som sa stal o niečo kritickejším užívateľom, ktovie. (07.03.2020)

Upřímně řečeno, ony ty „žánrotvorné“ předkodexové gangsterky jsou ale strašně na jedno brdo – ve všech se opakuje stejná dějová kostra i jednotlivé peripetie, všechny jsou jistě svým způsobem autentické díky tomu, že vyprávějí tehdejšími prostředky o tehdejší žhavé současnosti, všechny přímočaře sázejí na diváckou atraktivitu zlobivých hochů, všechny to stejně průhledně vydávají za tepání zlořádů (tu vysvětlujícími titulky, tam nějakou tou neorganicky vlepenou scénou s rozhořčenými občany) – když jste viděli jednu, viděli jste všechny. Nicméně kdybych si měl teď zpětně tu jednu vybrat, byla by to nejspíš právě Hawksova Zjizvená tvář, která už je stylově vykrystalizovaná, velice slušně odsýpá, Paul Muni v hlavní roli strká živelností a šířkou hereckého rejstříku do kapsy Cagneye i Robinsony a působivost závěrečných scén v obleženém domě, kde se Hawks vrací k expresivitě němého filmu (míněno jen v dobrém – na vytřeštěné oči Ann Dvorakové hned tak nezapomenu), je zcela nadžánrová (alternativní konec se soudem a popravou je nejen pokrytecký, ale navíc tuhle působivost nepěkně rozmělňuje). (17.02.2019)