Sing Street

Boy meets girl. Girl unimpressed. Boy starts band. John Carney přichází s novým hudebním kouskem, kde tentokrát hrají roli osmdesátá léta a teenageři. Pokud jste byli nadšeni z Begin Again, tenhle film vás nemůže zklamat. Carney opět dokazuje, že feel-good filmy prostě umí - a tenhle se u mě okamžitě řadí mezi nejpříjemnější filmy poslední doby. Vykouzlí vám od první minuty na tváři úsměv, který se vás bude držet ještě dlouho po skončení závěrečných titulků. Pohodová hudba, sympatická parta outsiderů, milá lovestory a jedna hláška za druhou - prostě hudební komedie, jak má být! Odpouštím i ten přehnaně americký závěr, protože Sing Street se mi náramně trefil jak do noty, tak do nálady. Soundtrack je u hudebních filmů polovina úspěchu - a tuhle osmdesátkovou hudbu prostě nejde nemilovat! Už dva dny neposlouchám nic jiného než tenhle soundtrack :-) (22.05.2016)

Inu, pokud vás Bla Blá Lend přespříliš nezaujal, tak se podívejte na jeho syrovější irskou verzi. Recese v Irsku není med, hlavně že whiskey a kvalitních katolických škol je dostatek. Impozantní soundtrack v kombinaci s charizmatickým hereckým obsazením vytváří něco, na co určitě hned tak nezapomenete. Naivní zápletku a hlavní protagonisty nechť vezme čert. 82% (13.11.2017)

Hudbu jako prostředek generační vzpoury má každá generace, tohle je nostalgické ohlédnutí za generací dospívající v 80. letech minulého století, za generací Nové vlny. John Carney je na tenhle druh z hudebních kořenů vzrostlých nízkorozpočtových filmů specialista, s Once vyhrál už i festival v Sundance, a tak je jeho ,,fiktivní dokument" o vzniku dublinské skupiny Sing Street ve správných režisérských rukou... Jediná slabší chvilka je v onom muzikálovém čísle v tělocvičně, jinak je film civilní, správně syrový a...poctivý...a to je to, čím získá srdce diváka...na nic velkého si nehraje...čirá radost ze skvělé britské hudby... Podstata hudby je jenom jedna a Johny Carneymu se jí opakovaně ve svých filmech daří dotknout... ,,Žádná žena nemůže opravdu milovat chlapa, který poslouchá Phila Collinse." (06.08.2016)

Lepší než Love song i Once. Love song si vlastně ani moc nepamatuju a Once byl o strašně citlivých a sentimentálních lidech, tklivé hudbě, nenaplněné lásce, těžkostech života a smutku a nebyl moc esteticky příjemný. Sing street je o období života, kdy ještě nemáte žádné šrámy a jdete do všeho naplno, kdy se zamilujete a žádná překážka není dost velká, aby vám zabránila získat milovanou osobu, nehledáte si záminky proč něco nejde, víte že jde vlastně všechno, o tom, že možná umřete, ale každý nebo starší sourozenec přinejmenším by chtěl být na vašem místě. Realistický a současně optimistický film. Protože to jde. Krásné. (20.04.2017)

Ísť za svojími snami, táto myšlienka je akýmsi spojovacím článkom medzi všetkými filmami Johna Carneyho. Tvorca, ktorého filmy sa vždy točia okolo toho istého, ale rovnaké nie sú. Každý je jedinečný, originálny a pretkaný skvelou hudbou. Tak tomu bolo aj v tomto prípade. Once, ale zatiaľ u mňa zostáva neprekonaný. (21.02.2017)