Den pro mou lásku

Spočiatku obyčajný príbeh panelákovej rodiny s bežnými starosťami s prácou, školou a malými nezhodami. Ale nebol by to Herz, keby nemalo prísť extrémne psychické vypätie pri ťažkej chorobe. A nielen pre rodičov, ale aj pre diváka, ktorý nemusí byť zvyknutý na takéto situácie. Snáď aj v skutočnom živote je možné sa podobne z bažiny utrpenia dostať k malému happyendu. –––– To je dobře, že je tady. Aspoň jí pomůžou. Je tam celý konzilium, samý kapacity. –––– Vy to s těmi dětmi ohromně umíte. Máte taky holčičku? (02.10.2014)

Spíš než o děj jde tady o atmosféru, která je úplně jiná, než jsem v jakém filmu kdy viděla. Film je smutný, ale neřekla bych, že je depresivní. Juraj Herz jej možná rád neměl, ale povedl se mu. Hapkova hudba je hezká, ale po čase začne lézt na nervy no a Harapes je Harapes. On není herec a nevím, proč vůbec někdy byl obsazen do hlavní role. Marta Vančurová je od mého dětství dokonalá Jana Eyrová. Jinak jsem si ji nikdy nepředstavovala. Když se usměje, rozprchnou se stíny. (12.04.2018)

tento titul som našiel len náhodou, ale spomínam si na film keď som ho videl v čase jeho premiéry, a verte mi vtedy urobil na mňa mimoriadny dojem, preto ho s odstupom času nebudem podhodnocovať ako "nadupaný" priaznivec čsfd, ale tak ako som to cítil v oných časoch s mladučkou peknou Vančurovou, pritichlým Harapesom, a sentimentálnym scenárom. Kto ste to nevideli, ani nepozerajte, podobných filmov je spústa , ale keď vznikol v Československu zúril socializmus a táto sladkosť v kinách (neskôr v telke) akosi pomohla vymaniť sa z prostredia straníckych schôdzi Brigád socialistickej práce , revolučných aktívov a iných kravín denného života. (18.03.2014)

Juraj Herz se nebál natočit jakékoliv téma a psychologické drama Den pro mou lásku se mu taky povedlo. Příběh podává tak jak je, bez nějakých trapných melodramatických a laciných srdcervoucích scén a nebojí se ukázat i nahotu krásné Marty Vančurové. Kameraman Jiří Macháně střídá různé filtry na kameru, což má výraznou stylizaci. Petr Hapka složil a nahrál hudbu ihned rozpoznatelnou dle jeho rukopisu, místy ovšem s motivy, které zaznívají i v jeho jinších filmech. Ústřední dvojice, která přijde o dítě, Marta Vančurová a Vlastimil Harapes (nadabován Františkem Němcem) tvoří dobře ladící pár, kterému fandíte, aby se po smrti jejich dcerky vše zase vrátilo do starých kolejí a oni mezi sebou začali zase komunikovat. Nejen na svou dobu vcelku odvážné dílo, které se naštěstí vyhnulo všem ideologickým blábolům a místo soudružských propagací rozjíždí dramatickou depku. Kdyby si Herz nepřepsal scénář Markéty Zinnerové podle sebe, asi by to dopadlo právě naopak, za což se potom Zinnerová s Herzem dlouhá léta neúspěšně soudila. (09.04.2018)

Konečně jsem si našel čas na shlédnutí a mé prvotní dojmy jsou značně rozpačité. Marta Vančurová jako ženská filmová ikona té doby hraje dobře, problém mám ovšem s Harapsékem, který skutečně hercem není - ale budiž. Výtku mám také k celkové atmosféře snímku a k pokračování děje po úmrtí dcerky. Herz se sice snaží, ale ze slabého scénáře dobrý film prostě neuděláte. Ale nebudu zašlapávat tento snímek, což by byla urážka. Je to na svou dobu slušný počin se silnými momenty. (24.03.2010)