Reklama

Reklama

Den pro mou lásku

  • USA Day for My Love
Psychologický / Drama
Československo, 1976, 88 min

Režie:

Juraj Herz

Scénář:

Markéta Zinnerová

Hudba:

Petr Hapka

Hrají:

Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Sitteová, Lubomír Černík, Žofie Veselá, Jan Hartl, Eva Svobodová (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladí manželé Staškovi – fotografka Marie (M. Vančurová) a student stavební fakulty Petr (V. Harapes) – žijí v útulném podkrovním bytě se čtyřletou dcerkou Maruškou (S. Kamenická). Upovídanou okatou holčičku mají rádi všichni sousedé i dělnice z výrobny věnců, která sídlí ve dvoře. Jenže jednoho dne dostane Maruška prudký zánět mozkových blan, na který posléze zemře. Tragická událost těžce poznamená psychiku i soužití obou manželů. Zatímco Marie se utápí v bezbřehém smutku, zdrcený Petr odstraňuje z bytu všechno, co Marušku připomíná: fotografie, hračky, oblečení i sbírku starožitných hodin. Vymazat z paměti milované dítě však samozřejmě není možné. Cesta k vyrovnání se s tragédií a k nalezení nové naděje vede jinudy… (Česká televize)

(více)

Recenze (123)

Adiemus 

všechny recenze uživatele

Zhlédnutí po delším časovém odstupu ubralo z mého někdejšího nadšení. Prostředí téměř pohádkově nereálné (mimochodem s něčím podobným pracovala Poledňáková především ve filmu S tebou mě baví svět i ve Velrybách), zasazené do jakéhosi bezčasí. Harapes nebyl pravděpodobně vybrán kvůli svým hereckým schopnostem, ale kvůli vizáži (a ruku na srdce, srovnejme jeho výkon s úrovní současných "herců", byť jeho předabování byl krok vedle. Vančurové i ostatním může současná herecká garnitura jen tiše závidět. Ovšem Hapkova hudba mě značně iritovala. ()

kratina 

všechny recenze uživatele

... neboť není na světě větší hrůza, než smrt vašeho dítěte. Prázdnota na vás vycení zkažené zuby. Není vůle žít, není síla umřít. Vše zešedne a znehybní, mysl se topí v olejnatém jezeře, jen samé skvrny a šmouhy, jen divné a smutné obrazce, jako na špatně vytřené podlaze po malování. Ne rozumem, ale srdcem je třeba. I když je to tak neskonale těžké, je to jediný způsob, jak svému dítěti prokázat lásku. Nechat ho jít. Udělat si místo v srdci pro další život. Neboť i vaše holčička vás milovala. Jestli se teď opravdu odněkud dívá, určitě by chtěla, abyste vy, její rodiče, byli šťastní. „Půjčím miminku všechny svoje hračky.“ ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pred napísaním komentára som si ešte raz pozrel tento zaujímavý Herzov film. Dokonca som bol pripravený pridať mu i štvrtú hviezdičku. Ale nenašiel som dôvod. Filmu dominuje Marta Vančurová, v ktorej sa snúbi fyzická krehkosť a vnútorná sila. Stvárnila tu jednu zo svojich najlepších úloh. Aj panie Šejbalová a Medřická sa nestratili. Prehrou bol neuveriteľný a kŕčovitý Harapes. Hapkova hudba je vždy skvelá, niekedy však vo filme vyčnievala a ťahala ho k nejakej kolotočovej zábave. Páčila sa mi i výtvarná stránka filmu. Škoda, že vo filme bolo niekoľko pasáží alebo skôr drobností, pri ktorých som dvíhal obočie a mal dojem, že sa tam dostali nedopatrením. Aj preto ostávam pri pôvodných troch hviezdičkách. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Juraj Herz proslul svými až hororově laděnými filmy, které si v sobě ovšem nesou punc velkého umění a vnitřně hlubokého sdělení (za všechny samozřejmě Spalovač mrtvol), stejně jako svými, silně stylizovanými, psychologickými dramaty, ať už s vysokou mírou manýry (Morgiana), či manýristicky přece jen uměřenější (Petrolejové lampy). Trochu se ale pozapomíná na to, že dovedl mistrně natočit i čistě reálný psychologický příběh, tedy neexperimentální projekt bez silné výtvarné stylizace a manýristických tendencí. Den pro mou lásku je čistý komorní snímek, nadčasové drama o přítomnosti smrti v lidském životě a těžko překonatelné bolesti ze ztráty těch nejbližších. Herz sází především na civilní vyznění filmu, tomu se podřizují veškeré výrazové prostředky (neobjeví se tu žádná patetická monumentální hudba atd.) a samozřejmě i civilní herecký projev všech aktérů. Je to film především o ženských hrdinkách (jak postava Marty Vančurové, tak i Jiřiny Šejbalové), jejich zraněném nitru a vyrovnávání se s bolestnou ztrátou, osobně jsem jako hendikep cítil fakt, že hlavní mužská postava, kterou ztvárnil Vlastimil Harapes, byla trochu plochá, ale možná to byl záměr vzešlý již ze scénáře známé české scénáristky Markéty Zinnerové, nebo je to dáno jeho nevýrazným hereckým projevem. Nutné je také pochválit kameru a práci se světlem, stejně jako celkový motiv uzavření se do ulity svého soukromí a své rodiny (symbolicky zdůrazněný navíc lokalizací půdního bytu), který mezi řádky odkazuje k dobové atmosféře ve společnosti v době vrcholné normalizace. ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

Někde jsem četl,že tenhle film odmítlo před Herzem několik jiných režisérů.Chválabohu.V době kdy Herz zrovna nepatřil mezi vyvolené zarudlých bolševických zadků,tohle na něj tak nějak zbylo.Jemu se zrovna asi chtělo(protože když se panu Herzovi nechtělo,tak to na některých jeho filmech určitě poznáte) a on natočil Tohle.Silný příběh křehce podaný.(sranda je, že dobře natočený příběh se silným emočním nábojem si tu spousta jiných diváků plete s citovým vydíráním,-ne že by se tyhle ,,citovky"netočily,to ono zas jó,ale plést si kalkul s uměním,no prosím,je to ale jen a pouze jejich problém) ()

Galerie (14)

Zajímavosti (11)

  • Kvůli nahotě ve filmu došel Martě Vančurové dopis, ve kterém stálo: „Vážená soudružko, naše brigáda socialistické práce se shodla na tom, že jste kurva. (Duoscop)
  • Režisér Herz záměrně film točil tak, aby obraz působil měkce, při natáčení byly použity změkčovací filtry a na objektiv se mazalo sádlo. (raininface)

Související novinky

Juraj Herz 1934 - 2018

Juraj Herz 1934 - 2018

09.04.2018

V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno