Deváté srdce

Šilhavý alchymista Kukura touží po nafoukané princezně, tak si ji obtočí kouzly kolem prostředníku a nutí ji po nocích ploužit se po parketu; k její záchraně se pod nátlakem upíše frikulín (přeloženo: zlodějský frajírek) Pavelka a pomáhá mu šašek Filipovský, co se na předchozích osm zachránců vysral. Tak z tohohle se větší polovina uživatelů ČSFD ve spánku až do maturity pomočovala? Nějak si tuhle pohádku z dětství nevybavuju, ikdyž třeba Síň času lehce rozezněla strunu poznání (nicméně mohlo jít o jinou pohádku s podobnou scénou). První polovinu filmu shrnul už po 10-ti minutách můj drahý výstižným "Nuda!" a demonstrativním odchodem. Já jsem vytrvala, proto jsem se nakonec dočkala slibované tísnivé atmosféry, ovšem místo strachu se mi vkrádaly na mysl spíše otázky ohledně podivné logiky příběhu. 63% (31.08.2011)

Zvláštní pohádka. Skoro bych řekl, že nepochází z české kotliny. Má obrovsky silné momenty, pozoruhodné herecké výkony a nádhernou hudbu. Vytknout bych si dovolil nezáživný začátek a zbytečně osekaný děj. Delší stopáž by se hodila. Ta by se mohla využít při budování perfektní atmosféry v podzemí. Když srovnám Deváté srdce se současnými pohádkami, tak je to přímo skvost (hodnotím v roce 2009). (25.12.2009)

Porovnanie s Pannou a netvorom vychádza pol na pol. Tento film je oveľa temnejší, pre deti až nepozerateľný, pre dospelákov také nič. Ten druhý film je lepší, zaujímavejší a má aj pannu. Pardon, tak nič. Hrala tam Studenková. Žiadna panna. (01.12.2023)

Oproti Panně a netvorovi, kterou točil souběžně s touto, mnohem pohádkovější pohádka. Jde na ní docela vidět, jak byla šita horkou jehlou. I ona má ale několik klasicky Herzovských strašidelných momentů. Hrabě Aldobrandini mi vždycky připadal hrozně směšný, hlavně když si rovnal oči při hypnóze, ale Filipovský a Přeučil mi vžycky naháněli strach, ti jsou strašidelní, až to hezké není. A danse macabre má neskutečnou atmosféru. (15.01.2014)

Herz a Macháňe prinášajú sadu temných atmosférických obrazov v dlhých sekvenciách a tak trochu sa v nich utápajú. Ale to je skôr vec vkusu, mne totiž pripadalo, že to bolo trochu na úkor deja a predovšetkým jeho tempa. Dej sa tak mierne vlečie, Kukura pôsobí viac než hororové monštrum ako z paródie typu Teta a celkovo je ťažké určiť, pre koho bola snímka určená. Zrejme pre odrastlejšie deti, ktorým už nestačili klasické boje dobra so zlom v rozprávkovom balení, ale ešte neboli pripravení povedzme na Bergmana či čistokrvné horory. Keďže som Deviate srdce videl po prvýkrát až teraz, neviem posúdiť, ako vo svojej dobe pôsobil na detského diváka. (02.04.2021)