Křehké vztahy

Na svou dobu mimořádně povedený film. Herzovi se podařilo přenést příběh na plátno v neuvěřitelně syrové, velmi komorní a citlivé podobě. Přímo hmatatelně cítíme podivnou odosobněnost a prázdnotu "reálného socialismu". Přitom film rozhodně není jakýmsi politickým manifestem a bylo by lze dokonce namítnout, že podobně syrový film je možné natočit i kulisách naprosto dnešních. Sám nejsem nestranným pozorovatelem, protože jsem tu podivnou dobu zažil, ale právě proto se mi sychravost filmu ve spojení s dobou sedmdesátých a osmdesátých let, zdá nejen příznačná ale dokonce zcela vědomě zobrazena právě takto. Syrovost podtrhuje mj. to, že je děj snímán jakoby zcela nezúčastněně. O pocitech a prožitcích aktérů dozvídáme v zásadě velmi málo a musíme (tak jako v životě) jednotlivé postavy a jejich charaktery postupně číst. Film přitom není nikterak "akční". Skládá se spíše z malých, v zásadně banálních příběhů a jejich fragmentů. Tím Herz připomíná Kachyňu, přestože je jinak daleko méně "nápaditý" a citelně temnější. Pochválit je třeba herecké výkony. Nestává se v tuzemské kinematografii často, aby podávali herci tak přirozené a neškrobené výkony bez stopy jakéhokoli přehrávání či naopak podivného amatérismu... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Lima, igi B., sud, Rodin (17.07.2010)

Herzův film téměř autenticky vystihnul tvář doby, kdy se příběh odehrává. Hlavní role férového chlapa Tadeáše Falka byla tehdy dobře svěřena nadějnému Vladimíru Kratinovi, který mimo jiné to opravdu přesvědčivě zahrál. Dalším pozoruhodným momentem filmu je styl dlouhých vlasů a žargon mluvy šedesátých a sedmdesátých let, který byl tradičně v nelibosti u socialistického společenství ve všech kruzích. Co dodat závěrem? Že móda dlouhých vlasů nebyla jen výsadou umělců či muzikantů, ale běžným standardem doby. Nosili je čundráci, účňové i studenti, dokonce členská základna Socialistického svazu mládeže Pionýrská organizace SSM kluků nepohrdla dlouhým vlasem navzdory rudým zasadám módy krátkého střihu. (17.07.2010)

Velice příjemný romantický příběh o drsném muži a jeho boji o dceru své přítelkyně s jejím skutečným otcem. Nijak neútočí na divákovy city, ale přesto při jeho sledování jsou v plném běhu. Velice potěší výtečné výkony mužného Vladimíra Kratiny, který postavou Tadeáše doplnil svůj výčet rolí tvrdých a správných chlapů, příjemného a jak jinak než skvělého Vladimíra Menšíka, křehké Z.U.Kesslerové a Jiřího Štěpničky jako slizkého Sakla. Velmi pěkný a neprávem opomíjený film. (21.07.2006)

Čekal jsem syrové psychologické drama v ostrém protikladu přeestetizovanému Dnu pro mou lásku, a i když se na začátku ve scénách s masokombinátu zdálo, že tomu tak skutečně bude, jakmile na scénu stoupila malá dívka, psychologické drama se změnilo v tuctovou rodinnou podívanou, která se příliš neliší od dobového standardu a ve druhé polovině silně dějově stagnuje a nepřináší nic překvapivého. Kratina předvádí charismatický výkon, ale jeho postava postupem děje spíše ztrácí na plasticitě, než aby byla prohlubována a tím se zpochybňuje samotné žánrové určení. Tematicky podobná Antonyho Šance přeci jen přináší zajímavějšího hlavního hrdinu, zajímavý konflikt i novátorskou práci s prostředím. (09.02.2011)

Na svoji dobu hezký film a hned je poznat, že to točil někdo kdo točit umí. Soběžně s tím ihned podle filmové hudby identifikujete jejícho tvůrce Petra Hapku. Hlavní roli si tu střihl Drtikol Kratina a kdo ví, zda role zdatného řidiče Ávie masakombinátu, který každý den rozváží maso bez ohledu na závěje a náledí mu o rok později nesmrtelného  Drtikola nepřihrála. Když jsem byl malý, měl jsem co se týče filmů dva prototypy filmových hrdinů - skutečných  chlapů. Jedním z nich byl Ruda Jelínek, který mne okouzlil jako major Hradec v Třiceti pohádkách majora Zemana a hlavně v roli  Jana Kubiše v Atentátu. Vladimír Kratina zase navždy jako Drtikol z  Prázdnin pro psa. Zatímco pan Jelínek byl spíše útlejší postavy, Kratina vždy vypadal jako borec, kterého fakt nechcete naštvat. :-) A nejinak je tomu i v tomhle filmu. Docela by mne zajímalo, jak by Štěpnička dopadl, kdyby Kratina ta svá dvě kladiva nedržel na ramenou! :-). Film nám umožní nahlédnout do nelehkého řemesla závozníků masa i různých fíglů, kterými si tehdy vedoucí restaurací a kuchyň hotelů pomáhali k nedostatkovému sortimentu. Ve filmu se zdá, že masa bylo habaděj, ale opak byl pravdou. Jenže to by soudruzi nedovolili zvěčnit, navíc by pak scénář získal hodně děr. Zaujalo mne, že někteří herci byli dabováni. A zajímavá byla i ne zrovna pozitivní role jíž se zhostil pan Menšík. Škoda, že mu nedávali hrát i role záporáků v takovýchto psychologických filmech. Ten příběh chlapíka, který kdysi uletěl, ale seká latinu mi bavil. I to jak ke své lásce získal dceru, byť k ní přišel jak slepý k houslím a zprvu vůbec netušil co to všechno obnáší mít dítě. Přesto to nevzdal i přes neskutečné provokace skutečného otce. Film působí velmi nostalgicky a tak nějak se mi vybavil text Když jsem já byl tenkrát kluk... ,,a vlétě větší hic a v zimě čistčí sníh...,, .  --- nevím, ale ty zimy byly tehdy prostě super. Metr sněhu všude, kosa jako blázen, ve vzduchu voněl kouř z uhlí... Jo to už dnešní generace nezažijí. Dotované kotle na pelety skoro nekouří :-). A jelikož film točil Herz, to by v tom byl čert aby tam nebyl nějaký hororový prvek. A jelikož k tématu to šlo zakomponovat jen těžce, vymyslel to nakonec vskutku geniálě a dokonce se sám obsadil do jedné z rolí. Dávám za 3 papoušky, kdyby byli v kleci tak by je snad mamka dovolila... * * * (27.10.2023)