Režie:
Mia Hansen-LøveScénář:
Mia Hansen-LøveKamera:
Denis LenoirHrají:
Isabelle Huppert, André Marcon, Edith Scob, Roman Kolinka, Sarah Le Picard, Solal Forte, Marion Ploquin, Nicolas Sarkozy (a.z.), Grégoire Montana (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nathalie je učitelkou filozofie na pařížské střední škole. Práci miluje a obzvláště ráda sdílí se svými žáky požitek z přemýšlení. Svůj čas dělí mezi svého manžela, dvě děti, bývalé studenty a velmi majetnickou matku. Jednoho dne ji dlouholetý životní partner oznámí, že ji opouští kvůli jiné ženě. Nathalii nezbývá, než se vypořádat s dosud nepoznanou samotou... i nově nabytou svobodou. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (23)
Pokiaľ sa divák dokáže vcítiť do situácie hlavnej postavy, pre toho môže predstavovať Začať odznova dosť zásadný počin. Najlepšie, ak ste diváčka vo veku Nathalie a prežili ste si niečo podobné. Avšak pochopiť jej snahu o nový začiatok, ktorý je skôr založený na pokusoch a omyloch, dokáže každý empatický divák. Neustále filozofovanie nad nesmrteľnosťou chrústa vám však môže Nathalie skoro až znechutiť, čo mimochodom presne vystihne aj jej bývalý študent pri jednej úprimnej výmene názorov. Záver asi nemohol byť lepšie vymyslený, s vekom prichádzajú skrátka iné priority a je fajn, že scenár ide tak trochu proti prúdu. Ak by mi nebola skupinka vidieckych hipíkov, čo zjedli všetku múdrosť sveta tak nesympatická, nemal by som problém aj s vyšším hodnotením. I keď chápem, že o to asi aj išlo. ()
Ne úplně snadno stravitelný snímek plný filozofických myšlenek a hledání životní cesty a spokojenosti. Film tak trochu nikde nezačíná a nikde nekončí, ale vedle vitality životem zkoušené hlavní postavy mě zaujal třeba i humornými scénkami pro odlehčení nebo krásnými pohledy na francouzské Alpy či Bretaň se slušivým hudebním doprovodem. Isabelle Huppert tato role skvěle padla, přestože je starší než filmová postava. Festival francouzského filmu, Lucerna. ()
Pečlivě vedená práce s herci, ne zcela koncepční střih a snímání. Můj pocit po zhlédnutí je stejný jako ten, který prožívá protagonistka - nejistota. Nejistota z toho, kam mě film zavede. Nejistota z postav, které mi film nabídne. Nejistota z provedení. Přesto s koncem nemůžu říct, že bych byl otrávený. Huppertová tradičně bravurní a víc jsem tak asi nepotřeboval. ()
Isabelle Huppert prokazuje, jak moc dobrou je herečkou a na ní stojí snímek o tom, jak se vyrovnává s osudem žena, která měla všechno, jak se jí líbilo, ale najednou přišla radikální změna, a ona se musela přizpůsobit, nebo zlomit. Nemůžu si pomoct, ale Isabelle Huppert tak vyniká, že to ostatní je pro mě spíš průměrné. ()
Klasický festivalový film s "náročným" tématem, jímž je hledání sebe sama ve světě opuštěných a nenaplňovaných lásek. Takže se rozhodně nejedná o nějaký strhující příběh nebo silný děj. Začít znovu je hodně meditativní smímek, který se táže po podstatě svobody a vztahů, a plyne pomalu, tempem trochu připomíná četbu Proustových románů. O to zajímavější je, že za ním stojí teprve pětatřicetiletá režisérka. Ovšem i tak je působivý, za což může hlavně představitelka hlavní role, Isabelle Huppertová. Ta je sice trochu starší, než měla její postava být (v době natáčení jí bylo třiašedesát, rozhodně víc než postavě, a to bylo znát), ale zvládla ji s bravurou. Moudrost, nadhled, ale i zranitelnost a nejistota z ní čiší na správných místech. Právě její sledování dělá z filmu, který diváka nezaujatého primárně ženským tématem může trochu nudit, zážitek. ()
Reklama