Z Paříže do Paříže

Po prevažne televíznych projektoch režisér Duguay dozrel a ponúkol nám strastiplnú cestu dvoch chlapcov, ktorí utekajú pred represiami voči židovskému obyvateľstvu. Celé poňatie príbehu je skvostné, má prívetivú nadsádzku, romantiku nezbedných chlapcov a hoci je vo vykreslení fašistického teroru umiernený ( skoro všetko je točené z pohľadu mladšieho z bratov ), pozorný divák vníma nebezpečenstvo a hrôzy vojny aj tak. Potešili ma aj scény s francúzsko-nacistickou domoobranou, predsa len tieto veci nie sú vidieť v podobných filmoch. Duguay vsadil na istotu a vyplatilo sa mu to, zbytočne netlačí na pílu, príjemné alebo dojímavé scény strieda s nebezpečenstvom a tak si s istotou ide pre divácky úspech. Možno sa mu práve tento aspekt dá vytknúť a niekedy mohol pritvrdiť, mne sa však jeho prístup páčil, lebo sa nesnažil o vytĺkanie diváckej pozornosti za každú cenu. Jeho film je kompaktný, drží pohromade a divák má po zhliadnutí príjemný pocit, že videl hodnotný film plný odvahy a rodinnej súdržnosti. (24.06.2017)

,,A PŘÍSAHEJTE, ŽE NIKDY NIKOMU NEŘEKNETE, ŽE JSTE ŽIDI. TO NENÍ ZBABĚLOST…“ /// Čestní a hrdí Židé v Paříži. Všeho do času – řekli si Němci a zavedli tu parádu s hvězdou na voblečení. Ti moudřejší pochopili. A vydali se na cestu… Žádný ponurý ukrejvání, ale zdrhání na čerstvým vzduchu, s nebezpečím a bratrskou péčí (láskou). Osud (kterýmu jdou kluci vobčas naproti) se snima nesere (stejně jako Němci). Ale děcka bojujou… Takový pohádkový vyprávění s dětským (klukovským) podtextem, plný hrdinů (a trochy Vašuta), u kterýho se dá celkem stoprocentně upustit kroupa. (Což by nemělo překvapit ani cyniky.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Autobiografickou knihu „A Bag of Marbles“, kterou v roce 1973 napsal Joseph Joffo, ani film z roku 1975 neznám. 2.) Na vlastní bulvy zjistím, že je lepší přijmout bolest z fackování, než přijít o život ze strachu z něj. 3.) Thx za titule „katrab“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (28.10.2017)

Ani sám nevím, jestli je mi milejší tahle prosluněná verze dětského roadmovie, se zpočátku pouze tušeným nebezpečím, klukovskými alotrii a až prázdninovým přímořským feelingem, nebo bych dal radši přednost něčemu temnějšímu, drastičtějšímu a více Schindlerovoseznamově bezvýchodnějšímu. Kluci hrají skvěle a typická francouzská plejáda rázovitých postaviček se neomrzí, kamera i střih je opravdu bez chyby a poslední třetina je vážně napínavá. Ale první polovina filmu moc neodsýpá, scénář se až moc mazlí s téměř impresionistickými záběry, a nálada se buduje trochu nuceně. Nemůžu posoudit jak moc to v okupované Francii vypadalo, mám srovnání pouze s například českými filmy, ale útěk dvou židovských kluků připomíná spíš výlet, jde více o náladu, joie de vivre, než o drsnou realitu. Což nijak neubírá díle na kvalitě, někdy je to vysloveně ku prospěchu věci. Patosu je jen rozumné množství , ovšem nebýt konce který je konečně trochu dramatický, bylo by ve výsledku o další průměrný film více. (07.07.2017)

„Jsi můj brácha. Klidně tě ponesu až na konec světa.“ No jasně. Předvídatelnosti, tvé jméno je v námětu. Příběh, který nejvíc vystihuje slovo – klasický. Je jako suvenýry ve skleněné vitríně minulosti: je tu rodina, zásady, válka, dětství, nebezpečí, hodnoty, dojetí, odvaha, lidství, krutost, naděje… vlastně nezáleží na tom, jak je uspořádáte, vypadají spolu hezky a patří k sobě. Postavené na dečce dramatu, potřené leštěnkou napětí a místy vyšisované od klišé. A ať děláte, co děláte, vždycky se k nim dostane prach klišé. (21.08.2018)

Jak to ti Francouzi dělají, že v reálu je to nesnesitelný národ a ve filmovém světě točí celou řadu lidsky emotivních kousků, které prostě stojí za to vidět a s herci klidně i prožít. Z Paříže do Paříže je totiž další z řady těch vzorových dramat z druhé světové války, které nenapíše nikdo jiný, než právě samotná válka. A v mnoha ohledech je to příběh neuvěřitelně silný, až se nechce věřit, že se opravdu stal. Jenže se stal a já těch 110 minut držel emoce na uzdě, jak to jenom šlo. Jenže ani to mi moc nešlo. Silný příběh, velice pěkné kulisy francouzského městečka, zajímavý a napínavý průběh. Jo, kdyby mě to drželo v napětí celou tu dobu, tak snad i tu pátou hvězdu vypálím. Ani tak si to ale určitě nenechte ujít... (06.01.2019)